Praštěná holka

Myslíte si, že se nedá natočit seriál na motivy světa panenky Barbie? Myslíte si, že nikdo nemůže natočit seriál o životě teenagerů z high society, jejichž největší starostí je, co si vzít ráno na sebe? Myslíte si, že se cukráři nemohou podílet na výtvarné stránce filmu? Tak tenhle seriál vás dokonale vyvede z omylu. Bohužel jsem nějak nepostřehl náznak toho, že by to tvůrci nemysleli tak úplně vážně a po tom, jak dalece je seriál blízko původnímu filmu, pátrat opravdu nehodlám. Ale s ohledem na naprostou nevinnost, tolerancí pro cílovou věkovou skupinu a pro opravdu odzbrojující filmový zážitek, beru na milost. (23.04.2006)

"Příběhy dobrodružného života středoškoláků"?!?! :))) nejdobrodružnější je na tom dokoukat aspoň pár dílů... mně se povedl zatím jen jeden, takže radši nehodnotím... ;-) - - - update - - - no, tak pár epizod zdárně za sebou a názor potvrzen: je to trapárna. většina rádoby vtipných hlášek vyzní v tom lepším případě naprázdno, v tom horším se otřepete hrůzou a záchvěvem trapnosti... ale něco se tu a tam povede... 30% (28.07.2008)

Pamatuji si, že jsme se na tento seriál dívali v pubertě :D :D Člověk to musí brát opravdu s velikým nadhledem, jinak to totiž nejde :D Nevinnost nadevše, tolik peněz, že nevíte co s nimi, rozmazlení puberťáci, výrazné oblečení a barvy, po kterých Vás po určité době začnou bolet oči a samozřejmě "problémy života a smrti" :D :D Nic víc než zábavu a pohodu jsem v tom nehledala a musím říct, že v seriálu jsem narazila na množství dobrých vtipů a narážek :) (30.12.2012)

No, mě to prostě přijde jako rozkošný a vtipný seriál. Sice tady lidi tvrdí, že je to tuctové, něco jako ze světa barbie, ale mně se to zdá paradoxně ojedinělé. vždyť mně zas tak nepřijde, že by bylo nějakých serialu (mozna ani ne filmu) o prostě slušných slečnách, které jsou třeba i v 18 panny stejně jako tady hlavní postava. Zkrátka mi to přijde ojedinělé v tom, že je to slušná holka a celkem vtipná. Škoda jen, že to má jen dvě serie (teda co vím já). (24.06.2010)

Well, již nějaký čas nejsem mladým rozhněvaným mužem, u tohoto seriálu se bavíme s mou třináctiletou dcerou. Dí ku mně dcera má: „Myslíš, že je to totální nesmysl, nebo si z nás dělají srandu?“ (A to se vylučuje?) Mohl bych dceru zasypat sprškou interpretací toho růžového tornáda, mohl bych jí sdělit své pocity i to, že bych za bezesporu nemalý rozpočet vytvořil bezesporu něco, co by nikdo (a ani možná já) nechtěl sledovat a utrácet tak tepy srdce, ale zaprvé co hotovo jest, hotovo jest, a za druhé nechci, aby mě dcera považovala za otce-žvanila (a nadto by na povrch vylezlo, že dcera je chytřejší než já), proto jsem reakci sesumíroval do dvou vět, po krátce úvaze do jedné. „Takřka DOKONALÝ KÝČ NEHRAJÍCÍ SI ANI NA MALOUMĚNÍ, BUDIŽ POCHVÁLEN.“ Odděl jsem jí. Dcerka se zachmuřila, sešpulila se, zažvýkala ret a poté se usmála a políbila mě na čelo. A já zahřát, dojat a obšťasten láskou dceřinou v duchu poděkoval praštěné holce z PRVNÍ série. Well, měšťácká idylka. (30.07.2008)