FYRE: Největší večírek, co nikdy nebyl

Velmi dobře udělaný dokument, náhled do zajímavého (a pro mě naprosto mimozemského) společenského prostředí, psychologická studie týmu lidí postupně si uvědomujících a reagujících na to, že projekt, do kterého se uvrtali, je strašlivý, strašlivý průser, a zároveň i takové exemplum o instagramové povrchnosti a posedlosti "exkluzivitou", fenoménu influencerství a lidech proměněných ve zboží a měnu, vítězství marketingu nad produktem a japícké kultuře vzývající sociopatické bullshitery, kteří vyzařují "tolik energie a pozitivity" a jedou stylem "dream big", "nothing is impossible" a "fake it 'till you make it". (13.03.2019)

„Drzé čelo lepší než poplužní dvůr.“ A tady šlo o enormně drzé čelo. Dokument dobře mapuje příběh podvodníka a jeho nebetyčného podvodu, kterému v přímém přenosu přihlížel celý svět. Doba sociálních sítí přeje podvodníkům, ale i jejich okamžitému demaskování. ___ Líbil se mi rozsah dokumentu, který disponoval scénami ze zákulisí, z porad, ale i rozhovory s návštěvníky festivalu, s lidmi, kteří na něm pracovali…. Kromě hlavního padoucha, který bezostyšně využil pozlátko, vyleštil ho na maximum a pak prodal jako pravé zlato z dokumentu jasně vychází, že velké zlo se dá dělat jedině, pokud má člověk společníky (ať už zapojené, či jenom mlčící). ……  Mnoho lidí tak dobře vědělo, kam celý chimérický festival spěje, nikdo ale ostatní nevaroval, neupozornil na situaci. Naopak, nechali své kolegy dál makat, dál vkládat peníze do nesmyslného projektu, jen aby sami ještě něco vyrýžovali. A úplně nejhnusněji se mi jeví sobectví zklamaných návštěvníků, kteří jednu noc v promočeném stanu popisují jakoby museli dřít deset let na galejích. Výstižná je v tomhle směru historka, kdy při nedostatku stanů: „můj kámoš nechtěl, aby blízko nás spali další lidi, tak okolní stany strhal a do některých i nachca….“  Sobectví a touha po exkluzivitě, která však ve skutečnosti znamená, že jde člověk s davem podobně rozdychtěných sobeckých namachrovanaců. SHRNUTÍ: Jak snadné je prodávat vzdušné zámky v době sociálních sítí. (13.07.2022)

Šmejdi po americku. Kromě obsahu, kdy jen kroutíte hlavou nad tím, že týpek viditelně podvádí a ještě si to celý natáčí (díky čemuž to máme z první ruky), je taky bezvadně vidět, jak tupá masa zombies skáče podle toho, jak nějaká random slepice (pardon, influencerka) něco plácne na instáč. To už jsme fakt tak zdegenerovali? Právě tenhle přesah se mi líbil, že to nebylo čistě o uspořádání festivalu, jakej svět neviděl. A neviděl :-) Super dokument. (08.02.2019)

Fyre jako jeden ze symbolů moderní doby a pobláznění milleniálů sociálními sítěmi. Je tu lehká snaha začlenit kauzu Fyre do kontextu dnešní doby a hodnotit dle ní tzv. generace. Bohužel tento pohled je podle mě zcela zcestný, jelikož vždy existovali a vždy existovat budou podvodníci, kteří budou využívat všechny možnostmi, které se jim nebízí. V dnešní době jsou to především média a neschopnost velké části populace filtrovat, co je pravda a co ne. Billy McFarland je pouze podvodník, který zneužil jeho možností a neschopností jiných, ale musím uznat, že podvedení všech těch umělých influencerů a blogerů bylo vtipné sledovat. Jak se hroutí někde na pláži na Bahamách. Velmi zajímavé a zábavné, ale bohužel bez přesahu, který by to chtělo mít. (15.05.2019)

Dokument o neobyčejné party na ostrově Pabla „narkobarona“ Escobara, která se zvrtla ještě před tím, než vůbec začala. Osobně jsem ve svém životě absolvoval pouze jeden festival s přespáním a musím říci, že močení na stan ze strany opilích účastníků festivalu bylo příjemnější, než se trmácet na Bahamy a nedostat postel a kus žvance. Já měl alespoň stan. Z části nepromokavý. 82 % (19.06.2019)