Únos Moravanky

Lidová ryze vesnická komedie plná písniček a to hlavně pro milovníky dechové hudby a lidových skladeb. Příběh hudebních nadšenců se prosadit je tak velká, že aby se jim to povedlo, neštítí se unést ve své době nejpopulárnější dechový soubor Moravanku. Krapet je to krkolomné a na určitých místech nelogické, ale určitě zase ne tak špatné, aby to nebylo dechovkově veselé. Takový Luděk Sobota se tu vyřádil jako ve svých televizních estrádách a ostatní dělají jen to, co jim nařizuje scénář. Prostě umělá zábava, která je vlastně i takovou reklamou na onu Moravanku. Morava, vínečko a zpěv. Co víc si přát. (04.08.2015)

Dechovkářský dadahardcorový krimi-thriller v podání osvědčeného Milana Muchny a jeho hvězdného ansáblu. Měl jsem možnost sledovat populační vzorek asi 70lidí při projekci tohoto filmu. Během filmu klesla spotřeba piva a výrazně se zvýšila konzumace tvrdého alkoholu a místo cigaret se začaly objevovat obláčky zeleného dýmu. Činím z toho jednoznačné VAROVÁNÍ: Únos Moravanky vede k nadměrnému užívání drog, které může končit závislostí na filmech Luďka Soboty! (28.11.2006)

Popularitu dechové hudby tenhle film teda určitě nezvedne, ale myslim, že hodnocení tady na ČSFD je dost zbytečně nízké... a to dechovku nesnášim. Dival jsem se na to jedině kvuli tomu, že se tam objevuje tolik kultovních a vtipnejch postaviček z našich luhů a hájů... Sobota, Wimmer, Lábus, Skamene, Kostelka, Zindulka, Bedrna, Poloczek, Schmid, Kluková, Kořínek, Gerendáš, Srstka... a byl jsem zvědavej, co předvedou. Dějově je to teda strašná blbost, ale jak tady každej píše, že herecky to stálo za prd, tak to teda prrr. Ti z té Moravanky byli trochu toporní, asi jak ztopořený topora, ale ostatní byli uplně klasičtí a skvělí. A to mloveni po hanácke, moravák pochopí, čecháček zavrhne. Nezasmál jsem se teda ani jednou, ale vyloženě jsem se nenudil... a jo, většina Sobotovejch fórů byla fakt trapná... jo a pasáže se zpěvem jsem takticky přetáčel... No hlavně že nakonec tam naběhne hrdinná Moravanka a všechno zachrání - ti byli větší hrdinové, než Expendables... (05.12.2011)

Já proti dechovce nic nemám, sice to není hudební žánr, který bych bůhvíjak poslouchal, ale jednou za čas si dechovku rád poslechu a já osobně jezdím jednou ročně na pouť do jedné nejmenované vesnice, kde vlastně nic jiného nehraje a vždycky je to fajn. Doposud jsem ani neměl nic proti Muchnovi - ale to je způsobené tím, že jsem od něj viděl jen Devět kruhů pekla. Únos Moravanky jsem chtěl vidět hlavně kvůli tomu bizarnímu námětu, ale i když jsem čekal opravdu málo, zklamaný jsem dost. Něco jako děj neexistuje (a možná ani něco jako scénář...), celé je to strašně nudné (a to natolik, že bych si radši znova pustil Rabaku než tohle...), písniček je přehršel a časem začnou působit spíš otravně a co se té komediální stránky týče... asi tak dvakrát jsem se pousmál, ale jinak je to těžce nevtipné. Vlastně mě na tom filmu nic nezaujalo, navíc chvílemi (hlavně ze začátku) je to takový chaos, že jsem měl i pocit, že se jedná o nějaké volné pokračování Straky v hrsti... Je to hodně nepovedené, hodně. Ale i tak z toho je cítit jakási snaha o pohodovou komedii a za tu tu jednu hvězdičku dám. Film je to špatný, ale na odpad naštěstí nedosahuje. 1* (01.12.2020)

Šťastnou náhodou jsem objevil, co že se to v mé rodné obci tenkrát před naším kulturákem natáčelo. Sám ve filmu chybím, protože když mi řekli "stůpni si před tů kameru a budeš v televizi", dával jsem pozor, abych se nedostal do jejího zorného pole a neocitl se náhle někde ve studiu. Jinak je ale zvláště úvodní desetiminutovka plna živých autentických etno domorodců. (Jen škoda, že vlezlí pražští herci překážejí pohledu na památky zdejší architektury, z nichž některé už neexistují.) Budiž trvalou pýchou Velkých Bílovic, že nejde o film ledajaký: V Únosu Moravanky dosahuje Muchna úrovně, jíž se uznávání klasikové československého porna Podskalský a Troška sotva přiblížili. Umělecký zážitek je zmnohonásoben účastí nepřeberné plejády legend československého filmu (téměř při každém objevení se nové postavy hýkám nadšením; z těch nejkultovnějších jmenujme alespoň Synkovou, Schmida, Wimmera nebo Gerendáše; nepřehlédněte však ani nebývale tichou Uršulu Klukovou v roli písařky VB). Speciální kulturně-výchovné závazky zde z mladých uvědomělých představitelek tehdejší kulturní fronty plní zvláště Jana Paulová a Iva Bittová, za hromadnou scénu v dívčích sprchách by se nemuseli stydět ani Egon a Karl. Socialistickou a jezeďáckou náladu zajímavě narušuje dokonale expresionistická stylizace obou pohřebních zřízenců "s mankem", trapnost Sobotových hlášek paradoxně kulminuje v genialitě. Přestože je tento bizarní filmový počin v každém ohledu tak špatný, že horší už prostě být nemohl, je moje hodnocení vzdáleno jakékoli ironii. Extáze. Nemohu jinak. (21.07.2014)