Ve vysoké trávě

Stephen King musel mít hrozné dětství. Nejspíš někde u dědy na farmě se jednou ztratil v kukuřici (a napsal o tom později Kukuřičné děti), potom zase ve vysoké trávě (a vzniklo tohle), ještě že nezabloudil dejme tomu v kurníku. Každopádně tohle - i přes vcelku na pohled zajímavý nápad - začne strašně brzy nudit. Nějaká vnitřní pravidla neexistují, lidi se tu zjevují a umírají, jak pole napadne, a vlastně netuším, jestli jde o klony, kořenové klony, travnaté klony, a pokud ano, proč se pořád chovají lidsky atd. Ta mystika, to tajemno za tím, totiž není vysvětlené a nejsou dány mantinely. Jak to, že celou dobu se nedá uniknout a najednou bum ho, vrazí do nějaké bývalé kuželkárny? To beru jako jednu z dalších ran pod pás. Pes, který proběhne křovím a dostane se na silnici - co se s ním potom stalo? A ten šutr je pozemský, mimozemský a proč to vlastně celé dělá? Má to být něco jako parafráze na Den trifidů? A kostel má jakou funkci? Proč zrovna kostel? Proč zrovna víra? V co se uvěří dotykem ruky na kámen? A proč chce ten malý kluk na začátku, aby se bratr dotkl kamene, když evidentně není léze v průběhu děje „postižen“? Myslím, že si autoři nachystali pár smyček, které po rozmotání fakt nedávají valný smysl, zvlášť kdyby se vzaly chronologicky - což vzhledem ke konci ale opět nedá smysl, že? :-) Navíc jsem ke konci čekal nějaký zvrat, nějaké větší vysvětlení, ne že to skončí takhle vlastně prvoplánově. A určitě nehodlám trávit čas přemýšlením, jako to dělá spousta lidí třeba na YouTube, kde se snaží konec vysvětlit, jak to celé bylo, když stejně nebudu nikdy vědět proč to tak bylo. (Mimochodem, když přijede po několika měsících Travis, u kostela už nestojí dvě auta, ale sedm aut - kde je osazenstvo těch dalších vozů? Jo a jak může fungovat ohýbání časoprostoru MIMO pole? Když první rodinka slyší ty, co ještě MIMO pole nepřijeli?) (14.12.2019)

Pokus o seriózní, non-mainstreamový mindfuck, ve kterém se ale tvůrci sami ztratili... Některé scény působily občas i dobře, ale dohromady se to jeví jako random scéna za scénou, která nedává smysl a ke konci film nepřinese žádné odpovědi. Herci, vizuál i stopáž dobrá, ale ve scénáři jsou prostě díry. (13.10.2019)

Docela dobrý nápad, který je však průměrně zpracovaný a mimo streaming by byl naprostým propadákem. Objevem je tu pro mě kanadská herečka Laysla de Oliveira, která je fakt jedním z mála důvodu se na film podívat. 50% (25.11.2019)

Filmy podle románů Stephena Kinga mám docela rád a řada z nich patří mezi moje oblíbené, ovšem tento kousek mezi ně rozhodně patřit nebude. Mám rád hlavně starší Kingovu tvorbu (moc novějších knih jsem od něj popravdě nečetl, protože už na to jaksi nemám čas), takže bohužel nemůžu moc srovnávat, jak se tento film přiblížil své stejnojmenné předloze. Nicméně mi přišlo, že sám King i jeho synáček „Joe Hill“ zřejmě při psaní sami vykouřili trošku toho zeleného matroše a během toho se k nim připojil i režisér Natali a trio producentů. V následném opojení si plácli a za pár let až byli prachy, natočili tohle „veledílo“. Ostatně jak jsem se dozvěděl z internetu, marihuana se ve finále objevila i v samotné knize. Kingovu i Hillovu rozmanitou představivost dokážu ocenit v knihách, při kterých mám šanci dát průchod své představivosti, ovšem když to někdo převede na filmové plátno, občas se z toho vyklube (ne)pěkný průser. Tady to vyložená katastrofa nebyla, to v žádném případě, ale 101. minut trvající pobíhání ve vysoké trávě a množství časových smyček – které z toho spíš dělaly místy dost těžce stravitelný guláš – to tedy žádné velké vzrůšo nebylo. Podobně laděné filmy mi nevadí, ale nesmí obsahovat zbytečně moc nepříliš záživných pasáží a těch tady bylo až požehnaně. Přitom samotný úvod byl vcelku zdařilý. Mělo to potřebnou atmosféru i osobité kouzlo z „neznáma“, což jsem samozřejmě hltal plnými doušky. Jenže někde v polovině tomu začal docházet dech. Okořenili to sice trochou toho potřebného násilí a zoufalého boje o přežití i touhou dostat se z toho zeleného pekla ven, ale i tak to místy dost skřípalo. Co se vizuálu týče, tak tady jsem byl docela spokojený. Kamera byla slušná, střih taky nebyl nejhorší (občas sice až moc chaotický, ale to patřilo k věci). Co se hereckých výkonů týče, tak tady jsem byl taky jakžtakž spokojený, Patrick Wilson v záporné roli – to se zas tak často nevidí, zbytek podal průměrný (dobrý) výkon – což vlastně tak trochu potrhlo i celkovou průměrnost tohoto filmu. Alespoň ale vím, že až na mě bude někdo hulákat z kukuřice nebo vysoké trávy, tak se na něj mám vysrat a raději nechám „pomoc“ na druhých…50% (28.11.2019)

Jednoduchý horor ale působivý, vypadá to jako zábava ve vysoké trávě ale svoje napětí to má, atmosféra v celku nepříjemná. Herecky vydařený a nějaký pohled na maso byl takže spokojenost je. (21.12.2019)

Stephen King svého času napsal Osvícení, Stanley Kubrick podle knihy natočil film, a včil se nemohu zbavit pocitu, že jsem právě viděl snímek, který se touto záležitostí inspiroval. Nebo se Stephen King prostě širokým obloukem vrátil do bodu nula a vzal na tento výlet v čase i syna. Uznávám, že atmosféru měla tato záležitost opravdu ponurou, zneklidňující a tím pádem výbornou, ale příběh samotný mě věru neoslovil. Tedy, abych nekecal, úvodních asi deset- patnáct minut to bylo zajímavé, pak se to celé začalo cyklit a prolínat a po čase jsem začal ztrácet pozornost a začal si připadat jako řidič, kterému se v průběhu dlouhé jízdy začínají zavírat víčka, a je tak vděčný za vylepšení postranní bílé čáry, díky němuž se vždycky probere k plnému vědomí (alespoň na čas). Mě, bohužel, nemělo co probrat, takže jsem měl v průběhu sledování vícero zhruba desetivteřinových výpadků. / Poučení: Vím, vyzní to jako rasový stereotyp, ale do vysoké trávy se vydej pouze se zkušeným vietnamským průvodcem. (31.03.2024)

V tomhle travnatém poli se cesty záhadně objevují a mizí, Slunce na obloze mění polohu protože světové strany jsou nestálé, existují tu časoprostorové díry, vznikají alternativní časové linie a vytvářejí se tudíž i lidské duplikáty... A není cesty ven. Na vině je podle všeho tajemná černá skála, starší než Indiáni, než ledovce, starší než... A proč chtít vlastně ven? Stačí se skály jen dotknout a člověk najednou prozře, Vidí, Ví. Spása je tak jednoduchá. A maso je tráva... Možná trochu Lovecrafta nebo Holdstocka, trochu LOSTů nebo Kostek a spousty dalších knížek a filmů, prostě pan King, ale ve výsledku originální hustoatmosférické mysteriózní drámko se zajímavými herci a jednou krásnou brazilskou holkou. Kvůli zdejšímu nízkému hodnocení zaokrouhluju nahoru, 90%. (08.10.2019)

Natočené je to hezky, travnaté prostředí je dokonce vynikající a problém jsem neměl ani s herci. Jenže marná sláva, podobně jako hlavní hrdinové jsem byl ztracený. Marně jsem se v tom snažil najít nějaký řád, který by mi osvětlil, co se vlastně děje, ale to se mi bohužel nepodařilo. A tak jsem jen sledoval partičku lidí přesouvající se iracionálně v čase i prostoru, která se čas od času shromáždila okolo šutru, na který střídavě sahala či nesahala. V závěru bych vzal zavděk i tím nejstupidnějším vysvětlením, ale místo toho film skončil další nezodpovězenou otázkou, čímž mě Natale definitivně nasral. 35% (28.10.2019)

První polovina snímku In the Tall Grass se nese ve znamení bravurního příběhu a precizní atmosféry, která velmi snadno upoutá Vaši pozornost. Bohužel, tvůrcům se tento nadějný začátek zcela rozsypal pod rukama, jelikož dále jen to jen chaotická změť špatných rozhodnutí a nepochopitelného vypravěčského balastu, což výsledný dojem poměrně markantně sráží na pozici dalšího hororového průměru. Škoda. (Netflix) (24.05.2020)

Natočené to je kvalitne, ale Natalimu sa stále nedarí nájsť nejaký dobrý námet. Postavy sa stratia vo vysokej tráve, ale asi by si film nevystačil s tým, že by to bola obyčajná tráva. A tak postavy premiestňuje nie len v priestore ale aj v čase a keď sa budete snažiť to klbko časopriestorových skokov rozmotať, tak zistíte, že to nedáva zmysel. Mám rád pokiaľ horory majú jasne dané pravidlá a systém, ktorý dodržiavajú, ale tu je možné absolútne všetko. Postavy zomierajú, ožívajú, skáču v čase dopredu dozadu atď atď a popritom si ešte niektoré z nich stihnú vyriešiť svoju osobnú dilemu, ktorá ma na celom filme zaujímala najmenej, keďže ani postavy dvakrát nezaujmú. Takže postupne film začal neskutočne nudiť. Snáď sa Natalimu ešte niekedy podarí nájsť kvalitný námet. Režijne na to stále má. 5/10. (08.10.2019)

Od úplného začiatku to pôsobí ako adaptácia 2589. poviedky od Kinga. A kupodivu tomu tak naozaj aj je. Následne som si začal hovoriť, že tu je jednoduchý nápad podaný tak pútavo a zaujímavo, že som niečo podobné zažil naposledy snáď pri filme Kostka (1997). No a kupodivu majú tieto dva filmy spoločného režiséra/scenáristu. Celkové vyznenie, štýl príbehu sa však dá najviac prirovnať k Smrt přichází v bílém. Tu som už žiadny spojovák nenašiel. Podivné blúdenie v tráve, ktoré jednoznačne prevyšuje aktuálne 56% hodnotenie. Ak sa Vám páčili spomínané filmy slúžiacie ako prirovnania, tak Ve vysoké trávě môže určite príjemne potešiť. Horor vyťažujúci z minima maximum. (21.10.2019)

"Strašně se bojím, zlato !!" - "Je to jen pole.." (26.02.2020)

Cakal som od adaptacie S.Kinga viac. Je to niečo medzi kukuričnými deťmi a kockou, len prenesene do trávnatého pola. Začiatok da dal, ale potom to uz bolo celé také monotónne. Stale len pokrikovanie a hľadanie niečoho, či niekoho a naozaj po čase ma to začalo riadne iritovať. Gore tu nebolo vobec, atmosféry len za mak a príbeh točiaci sa okolo veľkej trávy a záhadnej skaly, tiež moc nenadchol. Veľmi slabý mindfuck, ktorý na hlavné otázky vobec neodpovedal a to bola velká škoda. Nuda tu celkom ani nebola, keď lietali stále hore dole, takže za slabé 3* (07.10.2019)

Výchozí premisa je ve své jednoduchosti naprosto geniální (mrazivá iracionalita obyčejného pole které láká, vláká a už nepustí..) a první cca čtvrtina filmu je díky tomu fakt poutavá.. Potom to ale zachce mít ambici být sofistikované a paradoxní a mythologické a blablabla a každou další minutou mě to tak zajímalo méně a méně... Ještě v průběhu tam bliklo pár fajn momentů, ale jinak pruda... Takže za 3 s odřenýma ušina.. (07.10.2019)

Obrovské zklamání na plné čáře, neboť jsem od námětu Kinga a režiséra původní Kostky čekal daleko promakanější podívanou po všech stránkách. Trailer mě neskutečně navnadil, ani by mě ve snu nenapadlo, že King před lety napsal knihu o trávě, jež tak trochu žije a pohrává si se všemi lidmi, kteří vstoupí na její území. Neberte mě špatně, úvodní třicetiminutka se vydařila náramně, postavy se mi zdály sympatické, příběh se náramně rozjížděl a opravdu jsem byl po celou dobu v napětí. Jenže, jak čas postupně plynul, tak mi ten rozléhající křik každého hrdiny začal až moc lézt na mozek, zápletka se zamotávala (což by mi skoro ani nevadilo, jenže nedošlo k žádnému kloudnému rozuzlení, což naštve) a fakticky mě to začalo nudit. Jediný aspekt filmu si udržel vysokou laťku po celou dobu stopáže, a to mám samozřejmě na mysli audiovizuální stránku. Tam člověk hned zaznamenal, že rozpočet se mohl pochlubit asi slušným počtem nul. To mě ale nezviklá, suma sumárum jednoduše slabota. Za mě dávám 45 % (13.10.2019)

To je teda solidní dějový mrdník o nasrané trávě, co zabíjí lidi v několika časových liniích. Do první třetiny se to tváří jako solidní psycho horor odehrávající se ve vysokém porostu. Pak se to zvrhne v podivný slepenec, který nějak neví co se sebou. 45% (05.10.2019)

Nápaditosť námetu udrží diváka zhruba pol hoďku. Repetetívnosť časom pekelne nudí a nezaujímavé postavy to veľmi ťahajú dolu. Film bez príbehu, pointy a označenie "horor" je vlastne tiež celkom odvážne. (05.10.2019)

Kanadský snímek „Ve vysoké trávě“ není špatně natočený, jsou zde zajímavé záběry, pokud už dojde na trikovou stránku, je velmi dobře provedena, sem tam i nějaký ten záběr dovede vyděsit, sem tam se objeví hodně drsná scéna. A přesto mě příběh nedokázal uchvátit, nebavil mě a nudil jsem se u něj. A jo, Patricka Wilsona v podobných rolích prostě vidět nechci, na to ho mám asi moc rád. (31.01.2020)

Napsal bych snad totožnej koment, jako CHOZE, takže to bude krátký. Začátek velmi slibnej, kamera, atmosféra, prostředí, vizual a jedem!! A pak jsem si přečetl, že to je podle Kinga, takže mi bylo jasný, jakým směrem se to asi tak bude a nebude ubírat. Pak tam furt ty postavy běhali v tom poli donekonečna, nesmyslný časoprostorový loopy a začlo mě to hrozně nudit. Ale fakt hrozně! Pak jedna rozmáčklá hlava ...dobrý no, pekelnej porod a konec jsem už fakt nevychytával. Hrozně mě ten film nudil a vůbec mě nebavil. (06.10.2019)

Poměrně bizarní záležitost, která slibuje solidní podívanou, výsledek je ale nakonec dost rozpačitý. Vincenzo Natali jako režisér funguje obstojně, protože v první třetině filmu se mu daří tvořit poměrně hutnou atmosféru neznámé hrozby a čehosi, co je přítomno v trávě. Tempo je docela svižné, takže vše příjemně ubíhá a láká k dalšímu sledování. Vysoká tráva je navíc perfektně nasnímaná a opravdu působí jako jeden z hlavních hrdinů filmu. Jako scenárista ale Natali totálně selhává, protože po slibném začátku se začne do děje dost zamotávat, vrší další a další záhady, rozehrává prapodivné hrátky s časoprostorem, nedává žádné odpovědi a chování postav mnohdy nedává logiku. Kámen, který by měl být asi klíčovým artefaktem celého příběhu, je tu de facto strašně zbytečný a jeho moc není nijak vysvětlena a takhle je to tady vlastně se vším. Jediné, co tak udržuje divákovu pozornost, je právě vizuální stránka a solidní herecké výkony, v nichž nejvíc vyniká maniakální Patrick Wilson, i ostatní jsou ale docela fajn, jen nejsou tolik výrazní. V současné vlně popularity adaptací děl Stephena Kinga je jasné, že se nějaká nepovede a selže, In the Tall Grass je právě takovým případem, ač je to škoda, protože našlápnuto má slušně. 40 % (09.02.2020)