Za jasného dne uvidíš navždy

Povrchem pestrobarevný, dojmem šedivý film, se zpěvem a výstřihem Barbry Streisand v hlavních rolích. Minneliho poslední ukočírovaný projekt (o výslednou podobu následujícího A Matter of Time marně bojoval s AIP) nedokáže zakrýt, že za ním stojí člověk, který marně touží porozumět rychle se proměňující době. Styl je s ohledem na dobu vzniku, která přála dravějším filmařům, velmi usedlý - tempem pomalý a pojetím milostného tématu cudný. Elán mu nedokáže dodat ani Jack Nicholson, obsazený zřejmě coby tehdy módní maskot hippie filmů. Jediný živější pěvecký výstup (začínající na střeše mrakodrapu) navíc přichází až v okamžiku, kdy již většina diváků bez slabosti pro zlatou éru hollywoodského muzikálu buď odešla, nebo usnula. 50% (12.08.2019)

Geneze On a Clear Day You Can See Forever je skutečně obdivuhodná. Henry James napsal v roce 1917 román The Sense of the Past. O dekádu později, v roce 1926 se text mění do divadelní hry Berkeley Square. Pod tímto názvem vzniká filmová (1933, 1951) i televizní verze (1959). V polovině 60. let se látka pod novým názvem On a Clear Day You Can See Forever (1965) chytí na Broadwayi. A odtud už je jen krok k novému filmovému muzikálu s novou hudební hvězdou, s Barbrou Streisand, jejímž partnerem je hollywoodský nástupce Maurice Chevaliera Yves Montand. Tolik k odpovědi, proč i tak zdánlivě moderní látka cele vězí v minulosti a nějaké legrační postavy jako Jack Nicholson se sitárou na tom nic nezmění. (22.10.2021)

Květinka Daisy má dlouhatananánské nehty a nos a ještě delší vedení. Hopká mezi záhonky, cvrliká a kytky (patrně v sebeobraně) rostou jako z vody. Mimoto je trochu jasnovidka a trochu dost trhlá. A má problém s nikotinem a snoubencem Brejlovcem, který nechce novým nadřízeným přiznat, že má za partnerku dýmovnici. Daisy tedy zajde za okouzlujícím doktorem Chabotem, který má hebký francouzský přízvuk, zálibu v hypnóze a vkus jako slámy stoh, když zabouchnout se do ní moh'. Písničky nejsou moc chytlavé a hrdinka není moc sympatická, ale vypadat všichni psychiatři jako Yves Montand, začnu okamžitě potřebovat terapii. (20.08.2015)

Přestože dávám průměrnou známku, doporučuji ke shlédnutí. Jednak kvůli Barbře - i když se spoustě lidem nelíbí, musí uznat, že je Bohem obdařená zpěvačka a herečka. Třeba její minietuda, když poprvé přišla k psychiatrovi a snažila se uvolnit, byla vynikající. Dalším důvodem je ohromující výprava - historické kostýmy, účesy a interiéry se opravdu povedly, a i když se objevují jen místy v hypnóze Daisy, zaujmou. A posledním důvodem je mlaďoučký Jack Nicholson. (27.05.2007)

Muzikál bez jediného hitu, to je asi problém, co? Písně jsou sice střiženy podle toho správného střihu, ale do hlavy si nevtlouknete ani jedinou skladbu, i kdyby to mělo být sbíječkou. I dějově si vím představit košatější příběh, bez některých zbytečných odboček. Koneckonců, samotný muzikál patří mezi ty méně známe (a u nás snad neznámé). Zato Barbra je herecky a pěvecky přesvědčivá a bez ní by film nedopadl tak, jak dopadl. V rámci žánru za 4. (10.12.2020)