Setkáme se v St. Louis

Klasika nebo vykopávka? První třetinu filmu jsem byl nadšen – na pozadí kouzelné retro komedie se postupně představily všechny postavy, nechyběl vtip ani lehkost. S příchodem další kapitoly se dostavilo rozčarování – vyprávění změnilo tón a jako mávnutím kouzelného proutku jsem sledoval absurdní pokus o napínavé drama (pětileté děvče se snažilo vykolejit tramvaj, což vyvolalo salvy smíchu u jejích odrostlých sester), ke kterému se v poslední části přifařila koncovka melo. Aby toho nebylo málo, není jasné, o kom vlastně chtěl scénárista vyprávět - divácká pozornost se přelévá z jedné postavy na druhou. A klady filmu? Již zmíněná expozice, potom muzikálové výstupy a v neposlední řadě syté barvy technicoloru. Moje úvodní otázka tak zůstává bez jasné odpovědi, proto dávám šalamounských 6/10. (23.12.2010)

Slamáčková taškařice s Judy Garland? Do něčeho takového bych se přece nikdy dobrovolně nepustil. Avšak historie Hollywoodu je neúprosná a tak mi nezbývalo, než si tenhle slavný muzikálový kousek prostě dát. A nebylo to tak fatálně hrozné. Zpívá se poměrně málo a především první polovina funguje dobře jako určitá screwball rodinná komedie. Záhy se však děj trochu tříští (úplně stejný problém jsem měl s Minnelliho Američanem v Paříži) a soudržnost vyprávění ustupuje jednotlivým scénkám a číslům. Dalo se to vydržet, nicméně Judy Garland nikdy nebyla a není moje krevní skupina, takže její přítomnost na plátně je pro mě vždy spíše trpěnou událostí, než nějakým omamným okamžikem dokonalosti. Klasika odškrtnuta, vracet se k tomu asi nebudu. 5/10 (01.12.2019)

Veselosťou prekypujúci muzikál, s náramne podarenými ženskými ( dievčenskými ) charaktermi ( kde sú aspoň oscarové nominácie pre Judy Garand a malú Margaret O´Brien ) a záverečnou ultradojemnou vianočnou scénou, pri ktorej sentimentálne povahy vyplačú všetky telesné tekutiny. Technicky rovnako obdivuhodný, pričom farby Technicoloru takmer kvapkajú z celuloidu. Old School, ktorý sa oplatí. (16.04.2015)

Rozhodně jeden z nejhorších muzíkálů, co jsem kdy viděl. Tak starosvětsky milý, až je to k uzívání. Typická středostavovská americká rodinka má čtyři dcery a ty neřeší dokola nic jiného, než za koho se chtějí vdát (přičemž je samozřejmě v první sekundě jasné, jak všechno dopadne). Jednoho dne si ale jejich přísný, byť v jádru hodný otec (herecký šuplíček jak blázen) vzpomene, že pojedou všichni do New Yorku. Své dcery tím ovšem zarmoutí. Meet Me in St. Louis se tak stává obrácenými Třemi sestrami - zatímco u Čechova se řeší smysl života a sestry chtějí odjet za velkým světem, ale nemohou se odhodlat, v tomto technicolorovém muzikálku chtějí sestry naopak zůstat a shnít v maloměstě, kde k největším akcím patří halloween - a to jen proto, že se tam zakoukaly do pohledných mladíků, takže by se chtěly stát obrazem svých matek - spolehlivých domácích ženušek. Naštěstí si ale otec rodiny včas uvědomí, že nechce stát dcerám ve štěstí a zničehonic se rozhodne v St. Louis zůstat. Zápletka je tedy celkem nijaká - jednání postav není motivováno snahou něčeho dosáhnout, ale tím, že se ,,prostě rozhodly a tečka". Celý film tak působí dost ploše - postavy se objevují a mizí (např. strašidelný soused, kterému malá dcerka hodí do obličeje mouku), skoro žádná scéna tu nemá pointu a ve filmu je umístěna prostě proto, že je hezká; případně že se na ni váže nějaké hudební číslo.. Příkladem budiž třeba The Trolley Song - dívky jedou tramvají a zazpívají o tom veselý kuplet. Ale kam a proč jedou? To se asi nikdy nedozvíme.. (14.12.2014)

Všude dobře, v St. Louis nejlépe. Nádherně bezelstný muzikál z časů, kdy národ potřeboval povzbudit. Utužování tradičních hodnot a podprahové probouzení lásky k vlasti je zakódováno takřka v každé scéně. Smithovi jsou už dle příjmení typickou americkou rodinou, zažívající nadto tradiční situace (Halloween, Vánoce). Veškerá důležitá rozhodnutí činí moudrá a ve správnou chvíli také shovívavá hlava rodiny a také ostatní posuny ve vyprávění jsou vyhrazeny mužům. Povinností žen a dívek je spočinout v objetí urostlého mladíka z lepší rodiny, posléze uvařit chutnou krmi a podpořit manžela (manželka od pana Smithe jako jediná přijme nabízený kousek dortu). Není to důvod k úšklebkům, Meet Me in St. Louis výtečně plní jak úlohu „feel good“ filmu, tak filmu, skrze nějž se lze dobrat povahy meziválečné americké společnosti. Judy Garland je zde navíc, na pohled i na poslech, mnohem příjemnější než v Čaroději ze země Oz. 80% (21.08.2014)