Bez vědomí

Tak nakoniec sa miniséria nezmenila na propagandu v štýle zlý boľševici a komunisti ale ukázala sa, že autori predsa len ostali nohami na zemi a dokázali predostrieť vcelku zaujímavý pohľad do obdobia pohnutého roku 1989. Miestami bohužiaľ dej trochu nudil, ale záver to celkom dobre zachránil a aj vďaka dobrým kulisám a celkovej dobovej atmosfére ho možno označiť za jeden z lepších produktov HBO. Kiežby aspoň takto nejako fungovalo HBO GO, do ktorého sa síce prihlásiť dá, ale neprehrá nič. Narozdiel od Slovanistov v Európskej lige, tí prehrajú skoro všetko. (11.01.2020)

Ivan Zachariáš nezklamal. Skutečně solidní kousek s poctivou atmosférou, a přestože seriálu nesedí úplně nálepka "špiónský", je to výborná podívaná tažená výkony Táňy Pauhofové a Jana Vlasáka. Finále mě dostalo. 80% (25.11.2019)

Říká se, že ďábel je ukrytý v detailu, ale tady by jste ho hledali jen těžko. Vedle ošuntělých lokací, kterých je Praha bohužel i bohudík plná, si Zachariáš dal práci s takovými titěrnostmi, jako je lampa pouličního osvětlení nebo květináč. Polistopadové generaci to možná tolik neřekne, ale pamětníci to jistě ocení. Dobovou atmosféru pak podtrhuje fízlující kamera, která je pro námět jako dělaná. O samotném ději se příliš rozepisovat nebudu, protože bez spoilerů by to šlo těžko, nicméně jedná se o výtečně promyšlenou špiónštinu, která se může směle rovnat kdejaké zahraniční produkci a jako přidanou hodnotu vidím reflexi dnešní doby. Výhradu mám vlastně jen jedinou a to Táňu Pauhofovou. Tedy ne že by zahrála špatně. Stejně jako všichni ostatní byla výborná, ale její postava toho nesla na hrbu příliš, což občas působilo krkolomně. O to je větší škoda, že režie víc nevyužila Martina Hoffmana, který se přímo nabízel. Ale ani to mi celkově výborný dojem nezkazilo a jsem zvědav, s čím se Zachariáš vytasí příště. 85% (29.11.2019)

Audiovizuálně nesmírně silné, osobité a v české tvorbě rozhodně vymykající se průměru. Už se mi dlouho u audiovizuálního díla nestalo, abych si užíval všechny ty rušivé zvuky, které vydává okolí. Bez vědomí diváka dokonale obklopuje trojrozměrným zvukem, a to je něco co mám rád. Ivan Zachariáš dokázal vytvořit seriál, který rozhodně vtahuje diváka na přelom 80. a 90. let a pamětníci si určitě užijí spoustu různých detailů. Přesto je však nutné si uvědomit, že Bez vědomí není rekonstrukcí, ale fiktivním seriálem, který v rámci děje občas prostě přichází s prvky, které by se v dané době třeba nestaly. Až na tu trapnou epizodu s Ralskem to naštěstí není problém. Nicméně ona akční návštěva vojenského prostoru je něco nad čím zůstává rozum stát. (01.12.2019)

"Vy máte pořád byt po tatínkovi, že jo? Velkej. Teda zbytečně velkej. Možná bych Vám měl zařídit něco menšího." Mám slabost pro "hodný" estébáky, který vyhrožujou tak, že to ani jako vyhrožování nevypadá. V tomto případě jsem však hodně překvapenej z toho, že HBO tentokrát vynechala Sametovou pohádku pro později narozený a ukázala syrovou skutečnost, jak si tady tajný služby připravovaly převzetí moci po pádu socialismu. O svobodu lidí tu nešlo nikomu. Tady šlo jen o moc, vliv a prachy. Jelikož jsem mírně nechápavej, tak mi to jako tehdejšímu studentovi došlo až při generální stávce dne 27. 11. 1989. Ale zpět k seriálu. Ten neukazuje skutečnej příběh, ale skutečný principy. A z těch mrazí. Přestože je znám, tak mě to vcuclo a celejch šest dílů jsem se těšil na to, co bude dál. Nejvíc mě dostali ti dva týpci z Tuzexu, který do tý zpravodajský hry hodili tak nečekaný vidle, že tohle nedokázal vyhodnotit prostě nikdo. Je však třeba si uvědomit, že stejně jako policajti v honbě za čárkama spolupracujou s gaunerama, tak tajný služby kujou pikle s jinejma tajnema kolegama. A je jim jedno, jestli jsou přátelský nebo nepřátelský. Tady jde jen o výsledek. Nikoli o člověka. Lidí je totiž jako sraček. (01.03.2022)