Fukušima

To, čo si ešte čerstvo pamätáme z televíznych správ, máme teraz sprostredkované pomocou hranej rekonštrukcie. Vtedy si človek povedal, že v tom Japonsku to majú vždy všetko zmáknuté a tak sa zomkli a zažehnali aj totálnu katastrofu, ale ako vidno, realita bola o niečo zložitejšia a svoje zohrala aj náhoda a šťastie. Film asi ťaží aj z úspechu Černobyľu, ale ono tie akcie pri problémoch v jadrovej elektrárni sú dosť podobné, aj tu sme mali tzv. samovražedné komando. Fukušima sa príliš nezaoberala expozíciou, išlo sa hneď na vec a možno aj preto príliš nefungovali rodinné línie a v podstate každý pokus o sentiment zlyhal. Pre mňa je určite zaujímavejšie si o tejto udalosti pozrieť film ako Fukušima, než si o tom čítať len na internete. (05.01.2021)

O katastrofě jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku, která se stala v roce 2011 vlivem silného zemětřesení a tím vzniklé vlně tsunami, jehož velikost nikdy nebyla předpokládána, bylo natočeno již několik málo snímků. Každý z různé perspektivy, některé i s vymyšleným příběhem. Tento si všímá zaměstnanců elektrárny, kteří se na úkor svých životů snaží alespoň stabilizovat situaci v rámci svých možností. Naprostá nepřipravenost a nelogické rozkazy ze strany vysoko postavených lidí však vzalo za své. Tvůrci se s tím ale moc nepárali a tak to celé vypadá, jako lecjaký jednoduchý televizní katastrofický film. Už po úvodních titulcích se nestačíme ani pořádně rozkousat a už to na dně moře vře a než by jeden stačil říct ´heršvec´, už se na elektrárnu žene vlna. Netrvá to ale dlouho, když najednou začne nejeden filmový fanoušek přemýšlet, kde že už něco takového viděl. No jasně, ´K-19: Stroj na smrt´ (2002). Vývoj událostí a vůbec veškerá problematika jakoby byla z tohoto filmu, pro změnu o jaderné katastrofě na sovětské ponorce, okopírována. Skutečně to stačí jen porovnat. I ta dramatizace se snaží být zajímavá, ale jakoby se tvůrci bránili celou tu hrůzu ještě více zvýrazňovat vlivem špatných rozhodovacích procesů lidmi s většími pravomocemi. Nebo že by byl tento skutek úmyslně potlačený? Takhle z toho jen vyplývá, že nikdo za nic nemůže, neb přírodě se prostě poručit nedá a že občas dokáže překvapit. Snímek se tak stal značně omšelý, jakoby narychlo spíchnutý. Chtělo to daleko lépe zpracovaný scénář a o něco větší rozpočet. Takhle je to jen obyčejná vyprávěnka, která v diváckém povědomí bohužel nezůstane. (08.01.2021)

Náhoda tomu chtěla, že jsem na to natrefil. Japonsko je země plná tradic, které mají tendenci dodržet zejména ti starší, což jsou ti, kteří v sedmdesátkách a osmdesátkách udělali z Japonska asijského tygra. Jako takový hraný polodokument je to ok, člověk si aspoň udělá představu, jak to tam tenkrát bylo. Nicméně  oproti TV filmu z UK Motylki/Černobyl je v tom dost patosu a etalonu seriálu Černobyl to nesahá ani na paty. Ale chápu je, natočili si to k olympiádě 2020. (01.02.2022)

Rád bych viděl tady experta Livingdead, jak by se v podobné situaci zachoval on. Je fakt, že Japonsko tvrdě podcenilo připravenost, hlavně co se týče výšky vlnolamů, které nepočítaly s vlnami vyššími než 10 m. Zde bohužel došlo k takové souhře nešťastných náhod, že vypadl nejen zdroj elektřiny z produkce elektrárny samotné, ale voda z tsunami vytopila i rezervní dieslové generátory, tudíž nebylo možné opětovně spustit chladící systém elektrárny. Aby toho nebylo málo, zablokován byl i přístup pro pomoc zvenku, tudíž nebylo možné včas dovést generátory odjinud. Rozhodně bych si ale netroufal špinit personál, který dělal vše možné i nemožné proto, aby jádro reaktorů nevybouchlo. Takovou obětavost jako tam ti kluci předváděli, by málokdo z nás všech prokázal. Na tohle se prostě připravit nedá, je to stejné jako byste se chtěli předem připravovat na nějakou neznámou nemoc. A říct, že to byla ubrečená sračka, to už je úplný výsměch do tváře všem obětem této katastrofy. Kolega si evidentně nevidí do huby. (02.01.2021)

Jak se píše na Wikipedii, příčinami havárie byla nedostatečná připravenost personálu na havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě, týkající se regulačních úřadů, i kulturní předpoklady, zejména japonská hierarchie. Takže tu většinu času sledujeme jak bezmocní lidé sledují jak se děje něco čemu nemohou zabránit, jak vedení vydává nesmyslné rozkazy, nebo jak naprosto nesmyslně přilétá premiér. Někdo někomu volá a ten to telefonicky sděluje někomu jinému a ten to sděluje někomu jinému. Což je úmorná nuda. Tvůrci měli zásadní problém s budováním napětí a prací s emocemi. (10.01.2021)