Babie leto

Vlasta Brodský je čarovný. Taká prirodzená životná úloha, akoby už naplno cítil, čo bude nasledovať. Hm, smutno-veselý príbeh, ktorý ma v prvom rade dojíma a zároveň utvrdzuje v názore, že Michálek je jedným z najzaujímavejších domácich (ak sa môžem stále stavať do role Čechoslováka) režisérov súčasnosti. (21.08.2008)

Vladimír Brodský a jeho nezapomenutelná herecká role ztvárňující flegmatického staříka, který si ze života dělá srandičky a svou ženušku tak málem dovede k úvahám o rozvodu a div, že ji neklepne, prostě nemá chybu. Film sice nezáří nějakým zvlášť úžasným dějem, ale Brodský a Zázvorková tomu prostě dodávájí říz. (17.02.2006)

Prečítal som si komentáre a len sa pridávam - film o tom,že ani staroba nemusí byť tak veľmi na hovno. Záleží samozrejme na vnútornom založení. Dôstojná herecká rozlúčka vynikajúceho českého herca Vlastimila Brodského. Len s jedným si dovolím nesúhlasiť. Tento film nemá zlý, či priemerný scenár. Život dôchodcov totiž neposkytuje veľa zápletiek, dramatických dobrodružstiev a rýchlo sa mihotajúcich obrazov. Michálek len prispôsobil plynutie deja pomalšiemu tempu života, chôdze a konania starých ľudí. Myslenie môže ostať veľmi svieže a prístupné radosti zo života aj vo vysokom veku. (16.11.2004)

Pro mě to bylo celé unavený, únavný a unavující příběh, který mi nic nedal. Každý velký herec má svůj poslední film, málokterému se ale dostalo takové publicity. V případě Babího léta je podle mě medializace nadhodnocená. A skládat ódy na Vlastimila Brodského (kterého si jinak vážím) jenom proto, že to byl jeho poslední film, se mi zdá pokrytecké. Stejně tak Český lev udělený stylem "rychle ho musíme ocenit, co kdyby brzo zemřel". Sporadicky zajiskřil jen herecký projev Stelly Zázvorkové. A pokud mě měla dojmout scéna u rozvodového soudu, tak nedojala. K tématu stáří mě víc bavily starší filmy Hvězda nebo Konečná stanice. (07.03.2009)

Vlastimil Brodský září v roli sladce bláznivého důchodce Františka, který se svým nejlepším kamarádem podniká naivní klukoviny a snílkovská dobrodružství. I přes svůj věk (a možná právě pro něj) si užívají naplno volnosti a svobody,ovšem k nelibosti Františkovy pragmatické a starostlivé manželky...Zatímco ta se zlobí, že František nechodí na pohřby, nepíše kondolence, ze smutečních oznámení dělá vlaštovky a ona doteď neví, jestli chce spálit, a nebo pohřeb žehem, František po každém svém novém dobrodružství žehlí vše květinami a jako malý ušatý kluk slibuje, že se polepší. Vladimíru Michálkovi se navíc výborně daří vystihnout kouzelné osobnosti všech aktérů i jemné a křehké souznění hlavního páru. To, na nějž lidé po letech zapomínají. František s manželkou se tak i na sklonku svých životů stále učí jeden o druhém a jak spolu být. Snímek se naštěstí nezvrhává do nasládlé hollywoodské pohádky a přichází také střet s realitou - nemocí, smrtí, omezováním a rozdílnými představami rodiny. Což je samozřejmě jen ku prospěchu věci... Herecký koncert Brodského, Zázvorkové, Zindulky a mistrovské dílo Michálka, který si snímkem nasadil hodně velkou laťku. (06.04.2019)