Cesta do zatratenia

Nejlepší film Sama Mendese a naprostá špička v žánru gangsterek. Netypické obsazení Hankse jako temného hrdiny je ideálním protipólem k Newmanovu tragickému bossovi a jeho cesta, na které neohroženě kosí nepřátele v čele s dokonale slizkým Lawem, je navíc nasnímaná úžasnou kamerou (viz nezapomenutelný příjezd do Chicaga) a podpořena působivou hudbou. Nedoceněný film. (19.12.2005)

Jeden z nejlepších mafiánských filmů všech dob. Skvěle ponurá atmosféra podpořená přesnými hereckými výkony, zvlášť Jude Law mi utkvěl. Tom Hanks svoji, pro něj, dost netradiční roli také zvládl a Daniel Craig je se svým slabochem opravdu odpudivý/skvělý. No a Paul Newman je prostě třešnička na dortu. Sam Mendes je prostě jeden z nejlepších režisérů co znám. Zde se mu navíc povedl geniální tah se skvělou hudbou bez které by byl film sotva poloviční. (15.10.2005)

Gangsterka? K čertu ani studie vztahu otce a syna to není. Nemít tak skvělý obsazení, ani pes by po tom neštěkl. Je to příliš nudný, plný vaty a bez něčeho, co by člověka opravdu připoutalo k příběhu. Zápletka je příliš neuvěřitelná, hloupá, trapná a možná i trochu směšná. Atmosféru doby zachytili jenom pomocí kostýmů a dekorací, ale žádná postava tu neměla ten šmak starýho, prohibičního. Možná je to tím, že je to vlastně strašlivě povrchní. Celou dobu jsem to srovnával s hrou Mafia, která tu atmosféru má od prvních okamžiků. Navíc se tu objevuje jistý nešvar, a sice předvídatelnost děje (už při slovech: "Nebylo nám dopřáno mít vlastní děti," mi bylo jasný, jak to skončí). Konec už je jen posledním hřebíčkem do rakve. Předvídatelný je slabý slovo. Připadal jsem si, jako kdybych v křišťálové kouli viděl, co se bude dít. A okamžik, kdy zastřelí Newmana je doslova zářnej příklad hlouposti. Kulometem na padesát metrů rozstřílí šest chlapíků kolem něj a Newman nemá ani škrábnutí. Navíc absence zvuku při té scéně, dodávající filmu "poetičnost" ztracené šance na dobrý snímek mě opravdu dostala. Je smutný, že každý tu píše, jak se zklamal, ale dá s ostatním stádem čtyři hvězdy. To není můj případ. (24.09.2006)

Syrový snímek, který patrně musí chytnout za srdce, což se u mě bohužel nepovedlo. Nedařilo se mi do děje proniknout natolik, abych neustále nepřemýšlel nad technickou stránkou filmu, či dokonce na úplně odlišné věci se snímkem nesouvisejícím. Nevím proč, ale nevyhovoval mi příliš ani způsob vyprávění příběhu, i přesto, že je de facto hodně podobný třeba Pulp Fiction; dlouho se nic neděje, aby pak během několika vteřin zheblo 5 lidí pod tíhou olova. Mendes je mi ale sympatický svými nečekanými závěry, hudba Thomase Newmana plná pizzicata a klavírku je skvělá, avšak nedokážu přemoci svůj dojem, že po Americké kráse a Odpočívej v pokoji (do kterého udělal dokonalou úvodní melodii, ale nevěřím, že něco nezkomponoval i do samotného seriálu), je to v úplně stejném stylu. Na tom samozřejmě není nic špatného, jen to, že Road to Perdition je zcela o něčem jiném a mě pak hudební podkres vyrušoval z konceptu a vzpomínal jsem tak spíše na balzamování mrtvol ze seriálu Six Feet Under. Road to Perdition má ale úchvatnou, i když trochu kýčovitou, atmosféru, dokonalé herce, kteří předvádějí dokonalé výkony a několik velmi zajímavých scén......Mimochodem, během psaní komentáře jsem po každé dokončené větě měnil hodnocení mezi třemi a čtyřmi hvězdami, je to trochu kruté váhání... (24.09.2006)

Filmovou adaptaci Cesty Cormaca McCarthyho měl režírovat Sam Mendes! Vykreslit cestu otce ke svému vlastnímu synovi na gangsterském pozadí byl vskutku impozantní nápad. Mendes nechává vzadu pochybnou komiksovou předlohu a ilustruje si film podle vlastních představ. Díky němu a Thomasu Newmanovi jsou to pak momentky nezapomenutelné - zvlášť divadelní aranžmá ve scéně konečného zúčtování. Poznámka pod čarou: jeden z posledních filmů, kde Tom Hanks vypadal jako Tom Hanks. (18.07.2011)