Reklama

Reklama

The Twilight Zone - Season 2 (2020) (séria)


Try, Try (S02E09)

(epizóda)

Obsahy(1)

Muž oslní ženu svými zdánlivě zázračnými schopnostmi, ale jejich setkání se zvrtne, když vyjde najevo pravý zdroj jeho charismatu. (tribican)

Recenzie (2)

Vabr 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Nápad je sice zkopírovaný, ale líbí se mi, že je použit dramaticky a mysteriózně, takže mi je úplně jedno, že už jsem něco takového viděl. Postavy jsou hodně příjemné a na průběh se dívá dobře. Když se díl chílí ke konci, tak jsem nečekal tak snadný finiš. Kvůli tomu jsem pak očekával velký zvrat, ale žádný tu nebyl, takže mi to docela vadilo. SPOILER: Čekal jsem zvrat ve stylu, že ona je ve smyčce taky. Bylo by to originální a vysvětlovalo by to, proč ho tak snadno přeprala. ()

Durix 

všetky recenzie používateľa

Milionkrát a stále poprvé. Bylo jen otázkou času, než se tam v cirkusu za oponou páté dimenze roztočí atrakce spirálového vyprávění. O to víc zaráží, že zde nejde o jeho mechanickou aplikaci. Změna perspektivy od nadpřirozeného k běžnému - od Phila k Ritě, od cizince k typickému obyvateli světa - je vlastně efektivní způsob, jak (a) uspokojit potřeby "zónovského" vyprávění, kde je středem diváckého zájmu hledání a odhalení nadpřirozeného prvku; (b) zachovat potěšení spojená se schématem (flashbacky ukazující variace mezi jednotlivými otáčkami, proměna lidského hegeše v lepšího člověka); ale to dále (c) vnitřně ozvláštnit._ Spolu s Klaudií totiž procházíme docela normálním dnem, který však chudákovi Markovi už po milionté páté zas tolik nevoní. Mark Klaudii chce. Mark Klaudii hodně chce. Mark Klaudii vážně hodně chce a je připraven "si ji získat", jakkoli je nutné. Jako diváci se ocitáme v "darkest hour" otáčce spirálového hrdiny, na kterou však tentokrát nahlížíme z perspektivy trofeje (ženy), kterou chce získat. Jindy romantické "vím o tobě úplně všechno" jsme teď spolu s Kladuií nuceni interpretovat jako oplzlou posedlost, se kterou je Marka potřeba konfrontovat. __ Hra s perspektivou přitom díl protíná na všech jeho úrovních. Narace události zpočátku filtruje skrze ženskou perspektivu a prezentuje je jako jalovou romanci: návaznost pohledů řídí primárně Klaudie, oba se v mizanscéně nahánějí směrem ke kameře, postupné zužování prostoru motivuje čím dál tím intimnější snímání, aj. S postupným odhalováním špatných úmyslů záporáka však vyprávění přechází od melodramatičnosti k odmítnutí se podřídit. Mark jako by se snažil obrátit naraci (a s ní Claudii i diváka) na svoji stranu. Z pouhého sdělovatele se mění ve fokalizátora. Penetrace do hloubky narace v podobě flashbacků k jednotlivým otáčkám by za normálních okolností vyvolaly v divákovi lítost - "ach, čím vším sis prošel, aby ses sem dostal" -, zde ale jejich násilné naroubování naopak vyvolává odpor a zvýrazňuje ohavnost celé situace. Mark koneckonců nezíská dominantní pozici ani v protizáběrovém snímání, kde se jednotlivé postupy navzájem zrcadlí. Klaudie ve finále půtku vyhrává a její příběh vítězství nad mužstvím se uzavírá. Proces vyprávění tak nadále nemusí oscilovat mezi dvěma schématy - zhrzenou romancí a spirálou -, a omezuje se na hledisko poraženého, příště snad už ponaučeného floutka - jak navrhuje krátký úsek další otáčky. Milionkrát a stále poprvé, tentokrát spíš na koníčka než na pejska. ()

Reklama

Galéria (1)

Reklama

Reklama