Milion malých střípků

Společný projekt manželů Taylor-Johnsonových nedopadl nakonec vůbec špatně, i když je tedy ale opravdu nutné podotknout, že ani o milimetr neopustili tímto snímkem nejen žánrové, ale ani žádné jiné mantinely, jinými slovy, celá tato podívaná byla z jejich strany sázkou na jistotu, takže případný divák bude sice nejspíš spokojený, ale rozhodně ho nebude považovat za jakýkoliv výraznější filmový zážitek, jelikož prostě nenabízí nic, co by tomu napomohlo. Každopádně, tou sázkou na jistotu mám na mysli především dvě věci, a to prostředí a téma filmu, které jsou pro většinové publikum velmi atraktivní a samozřejmě se i jednalo o velkou hereckou výzvu pro Aarona, a dovolím si tvrdit, že v obou ohledech se manželům zadařilo. Aaron je totiž ve své roli skutečně přesvědčivý a výrazný, a dokázal, že si umí poradit i s náročnějšími hereckými party, no a co se prostředí a tématu týče, Sam odvedla sice profesionální, nicméně vyloženě chladnou práci, kdy tedy filmu nechybí slušná atmosféra, fungující dramatické situace a diváku nedovolí se až příliš nudit, na druhou stranu jí musím ovšem vytknout, že nedokázala právě vzhledem k silnému tématu navodit jakékoliv působivé emoce a pak mě trochu zarmoutil závěr filmu, který je vyloženě mdlý a absolutně nevygradovaný. Úplně mě pak navíc nenadchla ani zápletka jako celek, kdy jde spíš o takový sled jednotlivých epizodek, než nějaký promyšlenější komplexní příběh, a tak ve výsledku musím zopakovat, že jde sice o výraznější a poutavé drama, ovšem s jedním zásadním problémem, a to že zkrátka není vůbec působivé. (16.11.2021)

(7/10). Tento snímek je hrozně křehký. Jako hranice mezi střízlivostí a deliriem. Šlo od začátku vidět, že pro Aarona to byla srdcová záležitost. Největším důvodem bude asi společný scénář s jeho manželkou Sam. Je prostě úžasné když divákovo srdce zaplesá nad hereckým uměním takto talentovaného herce. Není potřeba, aby byl na plátně tříáčkový herec, protože Aaron to zvládl na výbornou. Potom spatříte Charlieho Hunnama, jako jeho staršího bráchu a je vám hned jasné, že tady to bude silný šálek kávy. Chemie mezi bratry výborná. Celková cesta Jamese Freye byla strastiplná a ten úplný konec bych nerozdýchal ani já. Největší síla A Million Little Pieces možná netkví v samotné přeměně alkoholika, nýbrž ve svědectví místních pacientů. Zvláště příběh Billyho Thorntona mě neskutečně chytil za srdce. Za mě jeden z nejlepších filmů o odvykačce. (04.01.2022)

Slabe, Ten Krajcir Dzonsn nie je az taky dobry herec, nemam z neho natecene prirodzenie a nebudem tu davat 5 hviezd. ne, ne. Giovanni Ribisi detto - plany herec, nevie hrat. Tu bol este v roli homosexuala. mne to nevadi, mne je jedno koho picha do prdele. Na poli protialkoholickych filmov stale vedie Bill Wilder so svojim kuskom z roku 1945  : 20 % (30.10.2021)

„LENNY, CHCI TĚ TAM VZÍT. ČEKAJÍ TĚ HNUSNÝ DNY, MOŽNÁ TY NEJHNUSNĚJŠÍ V ŽIVOTĚ. BUDEŠ CEJTIT BOLENÍ V DUŠI, O JAKÝM SE TI ANI NESNILO. ALE PŘEMŮŽEŠ TO A BUDEŠ DÁL ŽÍT ČISTEJ A SVOBODNEJ …“   Příběh z odvykačky. James je troska a právě teď se rozhodne, jestli troskou zůstane…  Příběhová mozaika lidí, jenž zapadají do léčby. Nejsou extra zajímavý. Když Jamesovi přestane mrdat a naváže romantickej vztah, máme tady takovou inventuru života…. s tím, že je třeba kurva vydržet! Prostě film z léčebny, o boji se závislostí na alkoholu a cracku. Všemu rozumím, všechno chápu. Jen tý léčebny bylo moc a konflikty tak nějak normální. Za srdce mě to nechytlo.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2007 napsal James Frey, neznám. 2.) Nejsem tím, čím jsem býval. A jsem na to hrdej…  ///  Thx za titule „Jan Váňa“.                  PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (02.12.2021)

Viděl jsem už dost filmů o feťácích i alkáčích, poznal jejich prostředí i trochu osobně, no a můžu tedy naprosto zodpovědně prohlásit, že tohle byla asi ta největší sračka, jakou jsem o feťácích a alkáčích viděl. Pozérská, vyumělkovaná, nasládle patetická, od reality odtržená, s postavami plochými jako prkno. Pí rejžová by se měla napříště radši držet točení pseudoeroťáků pro staré panny, a ne se pouštět do témat, která přesahují rámec její mentální kapacity. A o čem že to tedy v kostce je? A bacha, tohle bude spoiler jako kráva. No, je to o protivném a nesympatickém cápkovi, který do sebe pere všechno na co přijde a kterému jeho brácha zařídí léčení. Brácha ho má totiž moc rád. Rádi ho mají i felčaři v léčebně, i terapeuti, i zřízenci, i pacoši, ženský i chlapi, všichni mu vycházejí vstříc a chtějí s ním kámošit a chápou ho a snaží se mu pomoct, ačkoliv on se neustále chová jako vzeklá hysterická pipina. A pak se i zamiluje do ještě větší blbky než je on sám a doktoři kvůli němu změní i pravidla špitálu a on se taky začne měnit a jeden pacoš mu chce říkat synu a adoptovat ho a to už jsem fakt blil z týhle trapárny, nic tak blbýho jsem totiž už dlouho neviděl. Jedinej důvod pro tenhle film kterej mě napadá je ten, že rejžová se chtěla pokochat pohledem na cápkovo dlouhý péro, který ho ve filmu nevím proč nechala dvakrát vytáhnout. A to je asi tak všechno, co bych k tomu řekl. Jedna slabá ne za trapnýho Thorntona, ani za nepřesvědčivou Lewisku, ale za labilního homouše Ribisiho a schizouše Dastmalchiana, tyhle dvě postavy mě aspoň trochu bavily. (16.11.2021)