The Haunting

Letos vznikly nepochybně závažnější, aktuálnější nebo celistvější seriály než Haunting of Hill House, ale vyzdvihuju tuto hororovou desetidílnou sérii navzdory tomu, že si v posledním díle zkazí stylistickou čistotu a přehoupne se z nihilistického v optimistické dílo s lehkým nádechem kýče. Vše, co oněm posledním minutám předchází, je totiž mistrovská hra mezi psychologickým pohledem na skutečnost a esoterickým spiritualistickým viděním. ________________________ Horory získávají svou děsivou atmosféru tím, že vytvářejí zkratku od psychologického výkladu lidských strachů k něčemu nadpřirozenému. Zde to má být onen zdánlivě generický strašidelný dům, který zabije několik členů jedné rodiny a přitahuje ji do svých spárů ještě mnoho desítek let poté, co z něj uprchne. ___________________________ Několik časových rovin, propojených dohromady v šokující pointu, subjektivní pohledy jednotlivých členů rodiny, ustavičná disputace nad tím, jak vyložit ony zastřené vzpomínky, možnost srovnávat původní knižní předlohu Shirley Jacksonové z konce padesátých let, filmovou adaptaci z raných šedesátých let a nynější moderní verzi, v níž se ze skupiny výzkumníků stane rodina, jejíž osudy zpracoval jeden z nich v knize plné fikce. Tolik vrstev na sebe naklade málokterý seriál. ______________________ Hrůza zde pak už neplyne z oné zkratky, ale naopak z nejistoty ohledně mnohosti podnětů. Čemu můžeme věřit a co nás znepokojí, či uklidní víc? Že si problémy způsobujeme sami v okruhu nejbližších, nebo že opravdu existují místa, kde kolidují časoprostorové dimenze a tradiční racionalita? (30.12.2018)

Tak tohle bylo vážně něco. Pokud máte rádi tituly jako V zajetí démonů, nebo Insidious a jdete s pustit tento seriál právě kvůli tomu, rozhodně neočekávejte stejný styl duchařiny. A to přesto, že The Haunting of Hill House daleko obě série přesahuje v celkovém pojetí. A to nechci předešlé zmíněné díla nějak hanit, stále to jsou top hororovky, ale tenhle seriál měl prostě něco navíc. To "něco navíc" budete rozklíčovávat postupně a pro něčí vkus pomalu. Začátek seriálu je hodně o rodinných dramatech a pomalém nastiňování hororového tématu do příběhu. Celkově je seriál postaven na citových vztazích rodiny a jejich zvratech, které se pojí s flashbacky, se kterými si tvůrci dost hráli. Nicméně srozumitelnost děje to vůbec nenarušuje a vy tak budete moct postupně poznávat, jaké podivnosti musejí hlavní představitelé ve svých životech snášet. Po hororové stránce to nebylo tak agresivní, jak bych si v některých situací možná přál, ale celkovou atmosférou a postupným navozování situací se až geniálně zbytečně netlačilo na pilu. To vedlo k větší nepředvídatelnosti, se kterou jsem to více a více celé hltal až do skvěle zvládnutého konce. Rozhodně uvidíte něco, co jste ještě neviděli. Pro mě rozhodně jeden ze seriálů roku a vrcholné dílo z tohoto žánru! Jasných 5 hvězd. (17.10.2018)

Kto tu dával takéto hodnotenie, snáď deti čo sa boja ducha pod posteľou? Veď tu nie je takmer nič strašidelné, okrem príšerného detského kriku. Raz za časť niekto zabúcha na stenu alebo sa mu prevrátia oči. Okrem jedného skvelého bubáka v štvrtej epizóde a pár škaredých duchov inak sledujeme len kostrbaté dialógy v jednej rodine, kde chýba akákoľvek strašidelná atmosféra. Horor, ktorý nemá vystrašiť, ale len vzbudiť divný pocit, to bol ten zámer? Celkovo to bolo strašidelné tak na 20 percent, zvyšok je rodinná dráma. Najlepšia a jediná naozaj dobrá časť bola piata, kde sa vyriešila otázka ženy s ohnutým krkom. EDIT: Po 2. sérii ešte znižujem hodnotenie, nakoľko z hororu to prešlo na lesbicko-gotickú romancu. Takéto melodrámy si Netflix môže strčiť. (02.11.2018)

Hororová puzzle skladačka. Podobne ako v seriály Ztraceni sa tu striedajú časové roviny, len teda v oveľa kratších intervaloch. Zároveň sú do toho našrubované niektoré princípy z filmov Memento a Znamení. Z dielu na diel dostávate nové a nové časti skladačky a postupne tak zisťujete súvislosti. Samotná hororovosť funguje predovšetkým v čase venovanom detstve postáv. Čím sa seriál pozitívne odlišuje v rámci štrašidelného žánru je fakt, že postavy majú rôznorodé a dobre vymyslené charaktery. Neskutočne mňa však sral otec, ktorý poskytuje informácie ako keby sa práve naučil rozprávať. Navyše nejako okolo 8 dielu sa neschopnosť vykoktať rozširuje na celú rodinu a bohužiaľ sa zo strašidiel postupne stávajú akési hosťujúce postavy, ktorých sa vlastne už nikto nebojí. Zostáva teda už len rodinné drama o starých, dlho prehliadaných ranách. (27.07.2019)

1. série Tomuhle já říkám konečně čistokrevný seriálový hororový počin. Flanagan se občas vytáhnout umí, i když jeho styl není zrovna můj cup of tea, protože má tendenci své horory převádět do rodinných dramat a často vybírá až krajně nesympatické protagonisty. V The Haunting ale funguje všechno na jedničku. Scénář, tempo, herecké výkony, dramatická linie, časové prolínání ale co hlavně, hororová stránka a mrazivé scény. Tenhle seriál je sice trochu komplikovaný a chce si to pořádně ujasnit v postavách, ale pokud nebudete sledovat epizody s velkým odstupem, zaručuju, že dostanete atmosferický, hutný zážitek, který budete mít ještě dlouho v paměti. Snad bude druhá série kvalitativně stejná. Těším se. 2. série Bly Manor bylo jako na houpačce. Každý díl mě bavil úplně jinak, takže celá tato série byla oproti Hill House dost nekonzistentní, což mě štvalo asi nejvíc. Vždycky mě nějaký díl hrozně bavil a z dalšího jsem měla zase rozpaky, ba dokonce jsem se nudila. Herecky to bylo ale super. Victoria Pedretti se mi vryla pod kůži a bylo skvělý hádat, co se s ní bude dál dít. To je další věc na téhle sérii, je strašně těžké jí předpovídat. Někdy jsem nevěděla pořádně, jestli jsem v obraze. Na druhou stranu je tam dost věcí, které si tak nějak zasloužily dovysvětlení, nebo aby se jim věnovalo více pozornosti. Přišlo mi, že se každou chvíli otevřela nějaká nová kapitolka, aniž by se dokončila ta předešlá. Tím se dostávám k tomu, že některé ty linie byly zdlouhavé a nezáživné. Hill House měl prostě asi větší spád a držel se tak nějak pořád na jedné koleji, za to Bly Manor neustále odbíhalo do různorodých koutů. Netvrdím, že to bylo špatně a byla jsem na to tak nějak nachystaná, protože Flanaganův rukopis už mám nastudovaný poměrně slušně a ne vždy ho dokážu řádně zkonzumovat. Režijně je to ale skvělý, exteriéry a interiéry byly radost, ale po hororové stránce bych asi ještě řádně přitlačila. (20.08.2019)