Jak se to událo (S02E04)

Já dokáži pochopit potřebu tvůrců natočit to chytré, bez prvoplánových lekaček, ale horor by měl nějaké to bubu obsahovat. Takto sice má divák před sebou zdařilé konverzační drama z rodinného života jedné anglické rodinky a jejich služebnictva, ale co se napětí týče, víc ho má i Rákosníček u rybníčku. provázanost osob s minulostí je fajn, ale nikam to děj neposová.40%. (07.03.2021)

Jsem rád, že někdo chápe, jak psychologický horor umí být děsivější, než cokoli nadpřirozeného. Mám rád tajemno a duchařiny... ale ještě víc jsem si užil rozkrývání kostlivců ve skříni... (29.01.2022)

Druhá série čím dál tím více ukazuje, že nechce být jen hororovou sérií. Zde nejsou lekačky či duchové, proto, aby jen strašili, ale aby aktivně rozvíjely charaktery kupředu a poodkrývaly jednotlivé linky příběhu, převážně ty, které předchází samotnému ději. Mike Flanagan si to vše pečlivě hlídá a nic není náhodně zobrazováno, včetně četnosti zobrazování nějakého konkrétního přízraku. Dostáváme se tak do hloubky charakteru hlavní postavy a do jejích nočních můr. A musím přiznat, velice se mi to páčí. Takhle by měl správně hororový žánr fungovat. Tedy využívat strašidelné propriety k rozkrývání postav a děje, nikoli pro lekání. Nastavená laťka byla dle mého udržena. 80% (10.10.2020)

Proti předchozí epizodě jsem měl v případě čtvrtého dílu pocit, že se tvůrci přece jen začali pokoušet o alespoň nějakou atmosféru a že by se snad v budoucnu mohlo dostavit i napětí. No, a kdyby se jim podařilo natočit i nějaké hororové scény, nepůsobilo by slovo horor v žánru série jako trapný omyl. (27.01.2021)

Věřím, že se po rozkodrcaném rozjezdu, kde režijní otěže upustil Mike Flanagan, ještě dočkáme té stísněné jízdy, na kterou jsme byli zvyklí u Hill House. Neprosím tu o lekačky každých 5 minut. Žádám napětí, nevolnost a hnací motor pro představivost, která mě donutí každý večer po zhlédnutí dalších dílů přímo utíkat z obýváku do pokoje. (10.10.2020)