William Friedkin - bez cenzury

Dost mě iritovalo, že vyprávění nemá skoro žádný řád a stále skáče mezi filmy a tématy (a do toho jsou nahodile vkládány záběry z Friedkinových vystoupení na různých festivalech). Komentáře zástupu slavných osobností k té roztěkanosti přispívají a moc přínosného nesdělují. Kdyby režisér prostě jen posadil Friedkina do křesla a nechal jej hodinu a půl mluvit o svém životě a kariéře (tzn. model zdárně uplatněný u dokumentu De Palma), dozvěděli bychom se víc. Zároveň by tím nemusela utrpět zábavnost a svižnost vyprávění, protože Friedkina je pro jeho neomalenost, (filmovou) sečtělost a zásobu vtipných historek z natáčení radost poslouchat (a zjevně se sám moc rád poslouchá, byť do sebe není zahleděný tolik, aby nedokázal ocenit talent někoho jiného - nejlepším americkým režisérem dneška je pro něj například žena, Kathryn Bigelow). Oceňuji, že film (vesměs) zbytečně neopakuje informace známé z dřívějších dokumentů o natáčení Vymítače ďábla nebo Francouzské spojky a snaží se odkrýt méně známé skutečnosti. Na druhou stranu na něm zamrzí, že více prostoru nevěnuje také jiným zapadlým projektům, nejen dokumentu The People vs. Paul Crump, který Friedkina společně s televizní průpravou zřejmě nasměroval k veristickému způsobu snímání a důrazu na autenticitu a bezprostřednost na úkor elegance (první jetí je v pořádku, i když je v záběru v odrazu nedopatřením vidět celý štáb, protože „who gives a fuck?“). ___ Z mnoha pamětihodných výroků tvůrce sympatického svou bezprostředností a tím, že málokdy řešil, co se sluší (ať už jde o veřejná vyjádření nebo vyprávěcí konvence), bych nechal vytesat minimálně tento: „Nikdo nepřekoná Bustera Keatona“. 75% (24.03.2019)

Kdo pečetl Friedkinův životopis, toho v tom filmu nic nepřekvapí. Co tomu ale přidává na hodnotě, jsou postřehy režisérů. Nejzajímavější jsou nepřekvapivě Tarantino a Coppola, velká škoda, že nedostal víc prostoru Wes Anderson nebo Damien Chazelle. Místo toho jsou tam blbě natočený i nazvučený záběry z festivalů, který jsou buď zbytečný, nebo přinejmenším redundantní. Tohle je chyba dramaturgie, stejně jako ne úplně logický skákání mezi filmama, kdy jsou pokrytý ty nejdůležitější, ale zároveň je jich většina vynechaná. Nicméně poslouchat Friedkinovo vyprávění je vždycky zábava, a některý věty by se měly tesat do kamene. (29.03.2019)

Italským režisérem Francescem Zippelem ocenění velkého režiséra 70. let neuměleckým způsobem formou jeho lehce ironické výpovědi. Připomíná to dokument s Davidem Lynchem, tak ale mluví poutavě i o svém mládí a soukromém životě. Riedkin hovoří jen o svých filmech a jen jednou větou se zmíní o své,  jak jinak, bezvadné manželce. Friedkin jako Hollywoodský mistr s jeho filmy více uspěl než neuspěl. Jeho zpětný pohled působí trochu sebeoslavně. Ploše, uměle a bez života.  Ale jeho filmy jsou důležitou součástí filmové historie. Z Friedkinových postřehů se mi líbilo "etika se dá naučit jen přes náboženství", "všichni mají tajemství", "víte že když se některé věci řeknou nahlas, to kouzlo zmizí". Jsou režiséři, kteří točí až sto záběrů, aby mohli vybrat ten nejlepší. Friedkin kladl důraz na spontánnost a dělal jen jeden záběr. "Osmdesát procent filmu je casting" říká. (21.07.2022)

"I don't want a bunch of schmucks who call themselves judges sitting in a fucking room saying, 'Oh, La Dolce Vita is not as good as Batman vs. Superman' ... Fuck them and the horse they rode on, and the ship that brought them over here, and the dog that walks behind them. Fuck them all!"... tato posledna veta rozhodla o extra hviezde. inak bol som trocha sklamany faktom ze sa nerozoberal cela friedkinova kariera (ale dej sa tocil okolo najvacsich peciek), ako i fakt ze sam Billy sa nakoniec vo filme prilis nevyskytoval... (04.01.2021)

Když o nějakém režisérovi říkají F. F. Coppola, Quentin Tarantino nebo Wes Anderson, jak je výjimečný, něco na tom jistě bude, a William Friedkin takový určitě je. Tvůrce nejepšího hororu všech dob a jedné z nejlepších kriminálek se tu, rád věřím, ukazuje doopravdy takový, jaký je - jako sympaticky paličatý, zanícený tvůrce, kterému jde o autentičnost a který rád překvapuje až šokuje svými postupy nebo názory. "Úspěch má mnoho otců, ale neúspěch je sirotek." (09.09.2020)