Baby Driver

"Co je to kurva za masku? - Austin Powers. - Doktor říkal Michael Myers. - Tohle je Mike Myers. - Měla to být maska z Halloweenu. - To je maska na Halloween. - Maska zabijáka z filmu "Halloween". - Jo ty myslíš Jasona. - Ne! Kurva!" Edgara Wrighta smysl pro humor nepřešel ani v téhle akční jízdě, která by se klidně obešla beze slov díky všudypřítomné hudbě .. (16.01.2018)

Edgar Wright se film od filmu zlepšuje a tímhle mi udělal neskutečnou radost. Baby driver je neskutečná stylovka,která má kultovní nádech a za 20 let by se z něj mohla stát klidně klasika. Film mi nabídl víceméně vše, co od filmu očekávám počínaje excelentního hereckého cástingu se sympatickým Ansel Elgortem, drsným Jamiem Foxem, nasraným Jon Hammem, strašně sexy Eiza Gonzáles, děsivým Kevinem Spacey a roztomilou Lily James. Soundtrack je naprosto chytlavý a dotváří skvělou atmosféru, vizuálně naprosto bezchybné, kamera nevídaně přehledná, akce prvotřídní ( Ozvučení přestřelek patří k nejlepšímu, co jsem kdy viděl), drajvové tempo, občasný humor, emocionální základ i nečekaná rozuzlení mi z filmu udělala mimořádný zážitek, kde především u konce jsem měl chuť si urvat koule a hodit je po plátně od radosti, z toho jaká to je pecka. Společně s Hacksaw Ridge a Johnem Wickem 2 řadím Baby Driver mezi nejlepší letošní kino zážitek. Tohle jednou projekcí nekončí. 95% (11.07.2017)

Baby Driver mě divácky ani analyticky nijak zvlášť neokouzlil, ač bych tomu byl rád. Pod vším jeho rachotem (písně, řev motorů, výbuchy, dialogy), okázalým designem a siláctvím vlastních postav mi nepřipadl nijak inspirativní a nejsilnější byl pro mě v momentech, které od všeho toho rámusu a záměrného pozérství utekly k mnohem civilnější poloze se subtilnějšími filmařskými nápady (viz dále bod b plus všechny scény s pěstounem). Tři věci mě ale na jeho výstavbě upřímně zaujaly. ___ (a) Komplexní práce s různými formami rytmu. Ta je zřejmá už z toho, že první scéna (335 sekundy) měla průměrnou délku záběru 1,48 s., zatímco druhá scéna (165 s., tedy 49 % trvání první) byla naopak komponována jako jednozáběrová. A to aniž by se významně změnilo tempo, důraz na pohyb figur rozsáhlým prostorem a určující role zvukové složky, takže se rychlý střih a návaznosti mezi záběry plynule funkčně transformovaly do složité spolupráce prvků mizanscény v pohyblivém rámu. ___ (b) Inscenace dialogové scény v prádelně jako scény muzikálové, přičemž hudba v ní naopak v porovnání s celkem osnovy ustupuje do pozadí. Romantický pár postav, spojený navzájem jedněmi sluchátky v uších, se v třicetisekundovém záběru hladce posouvá prostorem na pozadí barevně sjednocených otáčejících se bubnů praček. V závislosti na rytmu a významu promluv v dialogu se v kooperaci s pohybem steadicamové kamery takřka tanečně otáčejí, aniž by si musely vytáhnout sluchátka z uší. Krátké, ale kinematograficky krásné... Pro mě nejlepší moment filmu (ještě vedle první návštěvy pošty s malým chlapcem). ___ (c) Míra přemotivovanosti: film jako celek kopíruje vývojový vzorec akčních filmů (znáte to, profík, poslední džob, láska jako trám), takže logicky ho následovat nevyžaduje velké úsilí. Navzdory tomu ale zavádí do hry obrovské množství drobných i větších motivů, jež zahušťují zcela transparentní systém spojnicemi a vysvětleními, které sice k pochopení nepotřebujeme - ale každý z nich se excesivně využije, někdy i víckrát! Vypravěčsky to irituje, což je ovšem zřejmě součást konceptu, neb jejich funkce zjevně není vypravěčská či psychologická, nýbrž dekorativní až ornamentální. Lze to chápat jako součást sebou-se-opájející hry na muzikálový akční film: jakkoli maskovány za kompoziční či realisticky motivované prvky, naplňují tyto detaily a dílčí rámce především čistě sebestřednou estetickou funkci (např. motiv Babyho dětství, kazetové remixy, některé songy). (16.07.2017)

Už dávno mi žiadny film neurobil takúto radosť. Niektorí diváci tvrdia, že pod nalešteným povrchom nič nie je. Čože? Je tam ohromne sympatický a zároveň veľmi cool hrdina (ako si tam furt s tmavými okuliarmi počúva muziku a tí drsní gangstri sa z neho idú posrať od nervozity, to nemá chybičku). Je tam jeho frajerka Lily "Popoluška" James, ktorú by som si najradšej natrel na hrianku a pomaly chrumkal. Je tam celá zbierka zloduchov, z ktorých každý by stačil na samostatný film (dobrý zloduch je dnes vzácnosť a tu sú hneď traja skvelí). Má to kopu milých osobných momentov a príbehov, takže vám na hrdinoch naozaj záleží, smejete sa s nimi, bojíte sa s nimi a na konci som sa pristihol so slzou na krajíčku. Hlavne je to ale fantastická akčná jazda, vedľa ktorej je Rýchlo a zbesilo iba Mľandravo a znudene. Prakticky celý film (fakt úplne celý, aj dialógové scény) je nastrihaný na hudbu. Keď gangster strieľa na ulici do polišov a výstrely idú presne na bicie vypaľovačky Brighton Rock od Queenu, tak som si skoro cvrkol. Spočiatku je to vtipné, skoro komédia, potom to poriadne stemnie a dokáže to byť napínavé, že som sa až ošíval. A ešte je to aj R-ko, takže Jamie Foxx môže dávať motherfuckera (vie ho snáď ešte lepšie ako SLJ) a keď sa strieľa z brokovnice, tak čliape červená. U mňa dokonalá letná zábava. (28.07.2017)

„Nepatríš do tohto sveta.“ Obsahuje drobné spoilery. Chcel som mať tento film rád. Hlavný hrdina sympaťák, Popoluška neopozeraná a pôvabná, soundtrack skvelý (pritom nejde o žiadne notoricky známe fláky, ale je to tak lepšie) a akcia pomerne nadupaná (hoci úvodnej sa už žiadna nevyrovná). Lenže je tu tiež nudný Jamie Foxx, nudný Kevin Spacey a na konci sa scenáristom po lúke rozutekalo množstvo zajacov, ktoré nestihli pochytať. Vŕšia sa na seba nelogické kiksy, postavy sa začínajú „zrazu“ správať úplne inak, ako doteraz (maniak, ktorý dovtedy vraždil každého, kto sa naňho čo i len škaredo pozrel, bezdôvodne necháva žiť dôležitých svedkov svojich krvavých zločinov a pozoruhodný je i ústredný „mafián“, ktorý sa z mentora zmení na typickú filmovú sviňu, ktorá chce hrdinovi takmer bezdôvodne zlámať nohy a povraždiť blízkych, na čo jej hrdina zruší polovicu kšeftov v meste a sviňa namiesto toho, aby sa zmenila na ešte väčšiu sviňu, sa k nemu začne chovať láskyplne). Tiež na mňa dosť zvláštne pôsobilo, ako nedôstojne režisér narába s niektorými postavami. Nechcem spoilerovať a obvykle som rád, ak niekto skončí „nečakane“, ale tu to bolo cez čiaru. A sklamal ma malý priestor pre Jona Bernthala. (08.11.2017)