Baby Driver

Príjemný letný krimi popík, rozhopsaná mladícka verzia Drive-u. Supercool "muzikálové" odľahčenie akčných i vážnych scén, hlavne zo začiatku citlivé vnímanie násilia očami Babyho, a čistota jeho romantického vzťahu k holčine. Ku skultovneniu ale filmu chýbajú vypointovanejšie dialógy a vynaliezavejšia a vybrúsenejšia réžia ostatných postáv. Skrátka Tarantino. Omg, to by bol film! (06.07.2017)

Docela se divím tomu vysokému hodnocení. Jako honičky v autech fajn, docela mi to připomnělo NFS Most Wanted 2. Zajímavý byl i nápad jak film proložit haldou známých hitů. Ovšem celý ten příběh stál na hodně chatrných nohách složených ze samotných klišé a vrcholem byl povzdech bosse ,,taky jsem miloval'' ! Nevím, jindy mám tyhle mafošské filmečky nadupané hudbou plné automobilových honiček rád, ale tohle mně nějak neoslovilo. Dávám tedy za 3 blejskací růžové iPody. * * * (08.02.2020)

„Ne, doktore, ptám se, jestli je retardovanej.“ - „Retardovaný znamená pomalý. Byl snad pomalý?“ Od malička pro mě byl Bejby hlavně Dejdar, ale ten by tu asi nevypadal tak „cool“, ehm…Zatím se mi od Wrighta podařilo zhlédnout jen Soumrak mrtvých a Jednotku příliš rychlého nasazení, takže jsem moc nevěděl, co čekat (krom tušení neotřelé zábavy). A Wright byl zas hodně svůj. Úvodní jízda mě každopádně navnadila a určila ráz celého filmu. Byla maximálně na efekt, střelená, plná pohodové, chytlavé hudby, sázející na nadsázku…a zároveň hodně přepálená. Wright je fakt hračička, škoda jen, že má krapet problém odhadnout tu hranici, za niž už není nutné (ani žádoucí) jít. A s koncem mě zas zklamal. Naštěstí předešlý děj je natolik svěží a zábavný, že mu to odpouštím, i díky tomu luxusnímu hereckému ansámblu (z Elgorta jsem až tak nadšený nebyl, ale řada jiných moc potěšila, zvlášť skvělý Kevin…dávná minulost, kdy ještě nebylo módní ho kompletně vystřihávat, ehm). Pro mě zatím nejlepší Wrightův film, posílám slušné 4*. (03.03.2019)

Prosím víc takových popkornů. Stylový, nabouchaný, svěží, divácky vděčný, skvěle obsazený, inteligentní vůči minulosti, nepřiposraný, exploatační a (k mé extra radosti) s puncem mad lovers romance. Takhle si představuju akční krimi nový generace, který sice stojí pár desítek mega, ale nedělá z nás pičky a nebojí se bezhlavě šlápnout na plyn. To by v tom byl čert, aby nelajkoval i Tarantino... "I can’t wait until the day when it’s just us, music and the road." (13.09.2017)

Navoněná popová eskapáda s docela fungujícím rytmem střídání dynamických a konverzačních scén, jejíž největší devízou je promyšlená střihová skladba a pohyb kamery i postav po mizanscéně, díky čemuž i ty zdánlivě pomalejší scény nevybočují z nastoleného tempa. Ale aby se tu našla jediná pasáž, kterou bych si chtěl v budoucnu zopakovat, nebo jediný zvrat, který by mi přišel zajímavější než jízda osobákem po našich dálnicích, to ani náhodou. Nejlepší postavou jednoznačně hláškující Spacey (nuceně cool Fox se nechytal), nejvtipnější scénou zřejmě ta nejstatičtější - obhlídka místa činu s osmiletým klučinou. Wright to má možná řemeslně v malíku a jednotlivosti promyšlené, ale tentokrát prostě nebaví příběhem ani postavami. 65% (05.01.2018)