Príbeh Alvina Straighta

Po celých 112 minut mé oči nezůstaly suché. Asi proto, že jsem se alespoň částečně ztotožnil s Alvinem Straightem, a díky tomu jsem si vzpoměl na zapomenuté křivdy, kterých jsem se dopustil na jiných nebo kterých se dopustili oni na mně. Alvin se pokusil staré křivdy napravit, přestože k tomu měl malé prostředky. Ovšem podpořil je svou silnou vůli a odhodláním. Možná bychom se o to také mohli pokusit... (19.08.2002)

Rád bych vyvrátil tu obecně rozšířenou nepravdu o tom, že Příběh Alvina Straighta je atypický Lynch. Pokud si dobře vzpomínáte na Modrý samet, Zběsilost v srdci či Městečko Twin Peaks, tak vás asi nepřekvapí, že i Straighta otvírá pohled na zdánlivě idylické (malo)město či místo, které se následně vychýlí ze zaběhnutých kolejí (Modrý samet - mrtvička dědy postřikující trávu, Zběsilost v srdci - napadení po skončení opery, Městečko Twin Peaks - Laura Palmerová nalezená mrtvá a zabalená v igelitu, Příběh Alvina Straighta - děda, který nemůže vstát z podlahy, na kterou upadl!). I zde je uzpůsobován temporytmus filmu stavu hlavní postavy, a tak je pochopitelné, že snímek si plyne velice pomalu a nenuceně, není proč zde proplétat sen a realitu, když hlavní postava netrpí schizofrenií, paranoiou či jinou nemocí. Úvodní a závěrečný záběr filmu Příběh Alvina Straighta navíc dává vzpomenout na Sloního muže, který byl taktéž rámován nebeskými záběry. A stejně jako Sloní muž, i Alvin Straight NENÍ "hřejivý, lidsky teplý a dojímavý film, nutící diváka k slzám", protože stejně jako se u Sloního muže nelze dojímat koncem ulehání na postel, inscenovaným jako předposlední scéna filmu divadla s naivní a povrchní hrou, u které Merrick pláče, nelze se dojímat u Příběhu Alvina Straighta, protože hlavní postava není tak přímá, tak straight, jak by se mohlo z názvu a jejího jména zdát (už proto, že neznámým postavám řekne hodně věći o své minulosti a co ho trápí, ale před blízkými to tají). (30.07.2007)

Velmi atypický Lynch. Lynch mě tímto snímkem ubezpečil, že když na to přijde, tak umí být dosti všestranným režisérem. Kdybych si jeho jméno nepřečetl v kolonce režie, tak bych zde jeho styl nepoznal. Společným rysem s předchozími snímky je snad jen neuvěřitelně citlivý backhand. Matoucí je ovšem absolutní absence násilí. Již na první pohled je jasné, že se tímto směrem snímek ubírat nebude. Krásný příběh o pohádkovém dědečkovi, který se rozhodl na sekačce na trávu absolvovat takovou až meditační výpravu, při které stihne ovlivnit, ba dokonce zachránit některé lidské osudy. Do toho všeho hraje skutečně impozantní hudba. Dlouho jsem neviděl snímek, který by mě dokázal tak intenzivní způsobem pohladit po duši a zahřát u srdce. Nádherný a hluboký snímek plný jednoduchých, zato však velmi hlubokých světových pravd. Tento snímek ke všemu napsal sám život. Za trošku slabší považuji úvodní pasáž a těžce otravnou lehce retardovanou dceru pohádkového dědečka. Naštěstí nevstupovala do děje příliš. Od započatí cesty zcela bezchybné. Nejvřeleji doporučuji a nevěřil jsem, že tohle někdy napíšu, ale těším se, až si pustím další Lynchův film. (23.01.2018)

Příběh Alvina Straighta, přestože je režírován Davidem Lynchem, je skutečně "straight", tedy přímý, bez bizarností, či hrátek s divákem, ale stále pár znaků Lynchovy tvorby nese. Maloměstská idylka Straightova bydliště i jeho samotná úchylka pro odmítání hromadné dopravy jakoby byla přímo vytržena z Twin Peaks... Ale dále už se jedná jen o poctivé road movie plné naděje i komplikací, poetických záběrů krajiny a pronášení životních mouder téměř na každé zastávce. Sleduje se to velmi příjemně, film je očividně konstruován pro jemnou katarzi a pohlazení na duši, ale osobně to na mě až tak extrémně nepůsobilo. 7/10 (30.04.2009)

WALT DISNEY PICTURES PRESENT… A FILM BY DAVID LYNCH. Nalevo uvedené svádí k představě nejúchylnějšího animovaného filmu, v němž budou nadrogovaná zvířátka (ve skutečnosti lidé v chlupatých kostýmech) tančit zpívat a řešit krizi identity. Nechte si zajít chuť, jméno Walta Disneyho v tomto případě neznačí film animovaný, nýbrž celorodinný. Tak jako tak je to nejdivnější z Lynchových počinů. Cesta starého nemocného muže napříč Amerikou je zásluhou zvoleného dopravního prostředku tak pomalá, až cynika napadá, že bratr zemře dřív, než se za ním Alvin dokodrcá (nedostane-li cestou infarkt). Pomalá v tomto případě neznamená nudná. Bezdějové scény dávají od začátku vědět to, s čím jsou diváci road movie(s) dávno obeznámeni, totiž - „cesta je cíl“. Nostalgická pocta Spojeným státům americkým a dobrému člověku (o těch zlých se jenom mluví) vyniká konzistentním tempem a minimem metafor, jež byste museli dlouze dešifrovat. Tomuto zjednodušení, v rámci zvolené látky zjednodušení žádoucímu, podléhá také protagonista, výjimečný mj. svou nefilmovou obyčejností a neochotou balit svá moudra do nějakých extra načančaných souvětí. Vyjadřuje se prostě, výstižně a (někdy) dvojznačně. Jako celý film. "Nejhorší na stáři je, že si pamatujete, jak jste byl mladý". 80% Zajímavé komentáře: novoten, numi, Merggie (07.11.2009)