Reklama

Reklama

Název snímku Bigamista nenechává příliš prostoru pro dohady, o čem jeho příběh vypráví. Hlavním hrdinou je zdánlivě obyčejný pracující muž Harry (Edmond O’Brien), který však skrývá velké tajemství: má dvě manželky, každou v jiném městě, přičemž ony o sobě navzájem samozřejmě vůbec netuší. Přestože Idu Lupino můžeme vnímat jako (proto)feministickou autorku, ústředního hrdinu líčí s pochopením, spíše jako oběť systému než prohnaného ničemu. Za zmínku stojí také silně autobiografická rovina filmu: ženské role totiž ztvárnily Ida Lupino a Joan Fontaine, přičemž prvně jmenovaná se krátce před natáčením rozvedla se svým druhým manželem, blízkým spolupracovníkem a autorem scénáře k Bigamistovi Collierem Youngem, a „přenechala“ ho právě Fontaine, zatímco sama se provdala za herce Howarda Duffa. V dalších letech byla Lupino aktivní především v televizi, k filmové režii se vrátila už jen jedinkrát v roce 1966. (Noir Film Festival)

(viac)

Recenzie (8)

kaylin 

všetky recenzie užívateľa

Líbí se mi,že snímek dokáže bigamistu podat jako skutečně smutného a tragického hrdinu, s kterým skoro i soucítíte. Stejně tak se mi líbí, že nešlo tvůrcům o to, mít ty nejmladší a nejkrásnější herečky. Ida Lupino a Joan Fontaine jsou krásné, ale už to rozhodně nejsou dvacítky. Právě proto do svých rolí dokonale pasují. ()

Reklama

JimiH 

všetky recenzie užívateľa

Navzdory ohranosti námětu (manželská nevěra) a formy (melodrama) se film pokouší nastavit zrcadlo pokrytectví a dogmatismu. To se mu však daří absolutně jen v závěrečné scéně - zbytek filmu sledujeme Edmunda Gwenna, který se 90% času tváří provinile a duo pěkných dam mezi nimiž nerozhodně kormidluje. Režisérsky však nejde o žádnou hrůzu, naopak Ida využívá postupy typické po podobně laděné dramata a pracuje inteligentně i s nasvícením scény, detaily apod. ()

liquido26 

všetky recenzie užívateľa

Harry Graham má dvě manželky, s jednou má dítě a se druhou se dítě chystá adoptovat. Sledujeme v retrospektivě, co se stalo a co ho do této situace dostalo. Snímek sice nepřetéká napětím a dramatem, ale Idě Lupino, která tu režírovala sama sebe, se povedlo vytvořit zajímavé postavy, ke kterým si člověk udělá vztah a soucítí s nimi a rozhodně by se nechtěl octnout na jejich místě. Melancholický civilní béčkový noir. Dávám o jednu hvězdu navíc, než by si asi zasloužil, protože se mi nelíbí to nízké hodnocení, co tu v současnosti má. ()

Galéria (11)

Reklama

Reklama