Mandalorián

8,5/10 – Pro mě zatím první pětihvězdičkové Star Wars. Mám hroznou radost, že může v tomhle vesmíru také vyjít projekt, který není jenom taková sci-fi pohádka pro děti, ale je trošku vážnější, uvědomělejší a s velmi dobře prokreslenými postavami. Všechny tyto atributy mi dosud u Star Wars chyběly (o to víc, že k němu nemám ten nostalgický vztah). Nemohl jsem se do něj kvůli tomu pořádně zabrat, protože jsem ho považoval jen za příšerně nadhodnocenou nerdí ságu, která sice může zaujmout světelnými meči, ale v porovnání se stovkou jiných sci-fi výplachů vlastně nemá žádnou přidanou hodnotu ani ničím nevybočuje z řady. To se díky bohu změnilo, když jsem si poprvé pustil Mandaloriana. Úžasný seriál, který je daleko přízemnější než jiné SW projekty a skrz to nám představuje spoustu zajímavých ras, míst a lidí napříč vesmírem a to všechno navíc očima skvěle napsaného hlavního hrdiny ve vešné zbroji, kterého je prostě radost na jeho cestě sledovat. To ani nemluvím o zeleném skřítkovi, který patří k tomu vůbec nejroztomilejšímu, co akční sci-fi kdy nabídlo. Kontrast mezi oběma postavami je výborný (Baby Yodova dětská nevinnost a dobrosrdečnost vs. Mandalorianova podezřívavost, neoblomnost a zocelenost), z toho navíc také pramení skvostná chemie, díky které celý seriál šlape jako hodinky. Divy dělá i hudba Ludwiga Göranssona, která má potenciál být jednou stejně legendární jako třeba ústřední znělka ze Hry o Trůny či z Pirátů z Karibiku. Nutno vypíchnout i kameru, která skrz dlouhé zaostřené záběry parádně prodává Mandalorianovu ostražitost a vyvolává ve vás pocit, že nemůžete nikomu věřit a zrada může přijít doslova odkudkoli a kdykoli. Také hrozně kvituju to, že se Mandalorian nebojí si ušpinit ruce. || Samozřejmě nebyla 1. série dokonalá a neobešla se bez nějakých slabších pasáží, ale mám z toho kolem a kolem takovou radost, že se milerád přikloním k vyššímu hodnocení. Přesto bych je rád rychle zmínil. Kvůli tomu, že seriál defacto sleduje Mandaloriana na cestě kolem světa za 80 dní, takže existuje velká šance, že mezi díly naplněnými zábavou až k prasknutí musí být tu a tam i nějaký ten obyčejnější, který bude tak trochu působit jako vata. Jsou tu takové celkem dva, ale i tak jim uděluji solidní čtyřhvezdu. A pak tu jsou nějaké poněkud prazvláštní scénky, kdy člověku unikne lehký úsměšek. Mezi ně se kupříkladu řadí výcvik vojáků ze 4. epizody, který byl tedy opravdu výživný a trochu seriálu na chvíli naboural vážnost, jíž se do té doby těšil. Verdikt: "Zatím jednoznačně nejlepší Star Wars!" (30.10.2022)

7/10 – Po prvotním plácání se ve vatě, se to nakonec Favreauovi podařilo krapet vyplavat. Stejně se ale jedná o bezkonkurenčně nejhorší sérii. Hlavní svízel vidím v nešikovném vystavění zápletky a formátu 8 epizod, kterého se tvůrci tak křečovitě drží. Další škodnou je pak existence seriálu Booba Fett. Ten je sám o sobě neskutečný flop, který by ale nebyl problém pro dobro seriálu odignorovat, kdyby se ovšem nerozhodli do něj narvat právě Mandaloriana. To se sice povedlo, jeho nástup tomu dodal šťávu a poslední 2 epizody dopadly výtečně, jenže... /*Spoiler na Booba Fetta*/ Nechápu, jak je to vůbec napadlo a proč se pro to proboha rozhodli, ale během krátké scény navrátili skřítka Grogu zpět k Mandovi, čímž mimo jiné totálně zazdili důležitost 2. série Mandaloriana. /*Konec spoileru na Booba Fetta*/ Navíc Grogu ve 3. sérii být původně neměl, což je samozřejmě znatelné a dochází tak k spoustě scénáristických failů. Navíc navázání na předchozí sérku vytváří praštěný paradox, kdy Mandalorian celou 2. řadu usiluje o navrácení skřítka k Jediům, ale ve 3. ho bez pořádného vysvětlení opět opatruje sám. Na obtíž je i příznačná mandaloriánská epizodičnost a nahodilost. Ta ve spojení s nešikovným rozdělením hlavní zápletky mezi 8 epizod vytváří napřed obrovskou nudu a následně nadšení, jež si však člověk po předešlých excesech není schopen dosyta vychutnat. Jde o to, že Favreau první 4 díly servíruje nudu s náznaky a následně se to snaží přetavit v megaplot s osudovými střety atp. Zatímco jednorázové zápletky dostávají tunu prostoru, hlavní otázky jsou vždy zfouknuty jednou krátkou rozmluvou. Jako pěst na oko funguje i neustálé okopávání zdechlin starých oblíbených postav, což tristně kontrastuje s realitou 3. série a jejími lepšími předchůdci. Druhá hlavní protagonistka Bo-Katan Kryze je strašně nesympatická. To je problém, když vezmeme v potaz to, že je také bídně procharakterizovaná. Dodám, že ikonické téma znovu dobytí Mandaloru se vůbec nepodařilo prodat. Stejně tak (rozhodně ne)definitivní dostaveníčko s Vy-víte-kým. Výsledný dojem: „Čtyřepizodní divácká muka v podobě nemastných náznaků a nicneříkajících odboček zakončená většinou jedním hloubavým dialogem na konci s nádechem něčeho velkolepého. Následně uspěchaný přechod na epické finále, které se skutečně povedlo.“ Rada pro Favreaua: „Nemluv, ale konej. Neslibuj, ale dokaž. Nevysvětluj, ale ukaž.“ (23.04.2023)

6/10 – Zatím ze 3. řady Mandaloriana nejsem nikterak nadšený. Především mi přijde mi dosti nasílu nucené, jak se do děje pořád snaží vecpat Bo-Katan. Vnímal jsem její příběh jako zcela uzavřený a oni se teď její epilog snaží našroubovat do nové série s Mandou. Zrovna tak hloupatě působil i Mandův výlet za Greefem Kargou, který tam byl prostě jen proto, aby nám divákům ukázali, že ještě pořád existuje a vlastně vede i docela spokojený život. Ještě horší byl pokus o reinkarnaci milovaného robota, který rovněž nikam dál nepokračoval (ještě že tak). To, že Baby Yoda najednou začal mluvit, i když se má vyvíjet strááášne pomalu, jsem schopen překousnout. Že Mandalorian nutně potřebuje znovu se stát "členem Kréda", asi dává smysl, i když se nám tu jeho motivaci taky kdovíjak nesnažili prodat. Co mě ale už opravdu zvedá ze židle, je to, že se zbůhdarma začne uprostřed epizody odvíjet cca 30 minutový minipříběh, který není vůbec vysvětlený, nevypadá kdovíjak důležitě a ani není napojený na hlavní dějovou linku (která dosud vlastně neexistuje???), a ten se pak zase najednou utne a pokračuje příběh s Mandou. Nechápu. Navíc se to děje až ve 3. epizodě. Zatím více vaty, než uceleného příběhu. Také se vytrácí kovbojovský nádech původních sérií, tohle už daleko více působí jako typické sterilní SW, které já moc nemusím. Navíc zmíněný minipříběh po vizuální stránce až bil do očí. Vypadalo to jako některé epizody z LD&R, kdy se animátoři snaží animovat tak, aby produkt vypadal jako hraný film, s tím rozdílem, že tento minipříběh skutečně byl hraný film. Možná to bylo nasvícením, kostými, make-upem, ... nevím, ale působilo to značně uměle, jako by někdo veškeré lidské nedokonalosti (vrásky, pihy, skvrny na oblečení apod.) prohnal skrz mašinu na zahlazení výrazných odlišností a maximální robo-unylost. Ve zkratce: „Nejsem z toho vůbec nadšený a přijde mi, že nám zatím nemá 3. řada Mandaloriana moc co nabídnout, sdělit, co odvyprávět. Cítím z toho jakési fádní přísliby, ale zejm. co se tohoto seriálu týče, už jich bylo až moc, chce to taky něco předvést nebo alespoň nastínit, jakým směrem se bude příběh ubírat, protože po 3 vatových epizodách nemám žádné tušení a dosavadní děj by se dal shrnout ve 2 strohých větách.“ (18.03.2023)

4/10 – Čtvrtá epizoda 3. řady Mandaloriana je to nejhlubší dno, na jaké si seriál dosud kdy sáhnul. Jen trapné natahování a odkládání epizody, kdy bude potřeba přece jenom zařadit nějaký ten děj. Krátká 30 minutová délka volající do nebe „Ó odpusťte mi, lidičky, mou opovážlivou zbytečnost, vždyť já trvám jen necelou půl hodinku!“ neospravedlňuje zhola nic. Spíš bych řekl, že stopáž slouží jako jasný maják nevysvětlitelného tvůrčího bloku, kterým při psaní 3. série trpěl scénárista a při natáčení této epizody i celý filmařský štáb. Je tolik směrů, kterými by se příběh s Mandou mohl vydat a oni si vyberou jen trapně se odkazovat k minulým zážitkům, vršit vatu na vatu a nevýslovně vytrvale se v rámci zápletky plácat v jedné vyschlé kaluži sraček. Jsem opravdu nevýslovně zklamaný. Minulé řady jsem si fakticky užil a zcela nepobírám, co se stalo. Celý tento půl hodinový díl nepřináší absolutně nic zajímavého / nového, kromě snad dvacetisekundového dialogu na závěr a nevkusného vykrádání Hry o Trůny (tři dráčata). Zkrátka nekoukám se na Mandaloriana, abych si vychutnal, jakou mají nejnebezpečnější nájemní vrahové a bojovníci v celém posraném vesmíru společně velkou šťastnou rodinu (i dráčátka do party přiberou, bodejť by ne – „Jen si přijďte! U nás v jeskyňce je místa dost! A ani na práci toho mít moc nebudete. Leda snad střílet lasery do rybníka – fakin rybolov po mandaloriánsku!“). 30 minut absolutně o ničem. Rovněž Grogovy kreace už se jen opakují, jsou vyčpělé, postrádají vtip (vtip, to je takové to, jak se na konci dělá haha – hele, někdo to musel Weathersovi konečně objasnit) a akorát ještě více zdržují celý NEEXISTUJÍCÍ příběh. Další časovou exurzi, Nový epochální výlet pana Grogu, tentokráte do 19 BBY, raději ani nekomentuju. Do teď jsem si uchovával nepatrný střípeček naděje (já vím, jak pošetilé – neřád Dobby!), že ta poslední eskapáda s jakýmsi vědcem k něčemu povede, inu, už jsem ji raději pustil k vodě. Na další díl se netěším a vůbec bych se nedivil, kdyby se nám Jon Favreau rozhodl pro změnu ukázat něco smysluplnějšího – třeba jak si Mandaloriani vytírají prdel. Co myslíte, dělají to s helmou, nebo bez helmy? Záleží, jak moc je pachuvzdorná! Vidíte? Toto byl vtip. Ale chápu, určitě jste se nezasmáli, zapomněl jsem do toho totiž zakomponovat elementární větu „Grogu udělá obličej“. Ale okamžíček – Weathersi, dávej přece pozor! – hned předvedu. Víte, jaká mají pravidla mandaloriánské sparingy? Grogu udělá obličej. Přesně tak! Verdikt: „Strašně levné a špatné.“ (22.03.2023)