Fam

Radost nad návratem Niny Dobrev na televizní obrazovky je vykoupena jedním z nejkřečovitějších pilotů, co jsem kdy viděl. Žádný vtip není původní, postavy se chtějí navzájem přehrát častěji hulákáním než dobrou pointou a já si už na konci první dvacetiminutovky přál, aby pilot nebyl býval na CBS odklepnut pro plnou sezónu. Přesto jsem se s rodinnou partou protrápil až do finále, a i když až do konce nešlo o žádnou slávu, začalo se v samém závěru paradoxně blýskat na lepší časy, které nepřijdou. Scénář totiž téměř rezignuje na postavu Freddyho v podání trestuhodně nevyužitého Garyho Coleho. Mistr jednovětných hlášek z Veep je tady degradován na součet všech policejních a otcovských klišé a pro něco takového je ho škoda. Vzájemnou chemii s Dobrev nakonec našel i překvapivě nesympatický (a v komickém výrazivu smutně stereotypní) Tone Bell, ale hlavní poklad se překvapivě skrýval v Shannon. Odessa Adlon sice musí předříkávat spoustu prvoplánových replik řadového nezvedeného výrostka, ale činí tak zcela bezprostředním způsobem, že jí nejde odolat. Právě její neuvědomělá teenagerka seriál tahá téměř až na hranici třetí hvězdy, na kterou by se postupem času nejspíš dokázal dopracovat. Kvůli extrémně špatnému začátku ale nakonec jen takhle. (19.06.2019)