Réžia:
Sidney LumetScenár:
Reginald RoseKamera:
Boris KaufmanHudba:
Kenyon HopkinsHrajú:
Martin Balsam, John Fiedler, Lee J. Cobb, E.G. Marshall, Jack Klugman, Edward Binns, Jack Warden, Henry Fonda, Joseph Sweeney, Ed Begley, Jiří Voskovec (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Dramatický príbeh zo súdnej siene, kde má dvanásť členov poroty jednomyseľne rozhodnúť o vine alebo nevine mladého chlapca, ktorý je obvinený z vraždy svojho otca. Porotcovia sú obyčajní ľudia a jedenásť z nich v priebežnom hlasovaní hlasuje za vinu. Len jeden, architekt Davis, je proti a vyslovuje vážne výhrady voči priebehu pojednávania i vyšetrovaniu celého prípadu. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 688)
Bravo! Před zhlédnutím jsem o filmu slyšel spoustu chvály a čekal jsem tedy solidní drama. A tohle bylo teda zatraceně solidní drama! Výborné herecké obsazení, dialogy, vykreslení charakterů jednotlivých porotců, zaměření se na detaily a to vše odehrávající se v jedné jediné místnosti. Od Lumeta jsem viděl kromě tohohle snímku pouze Pahorek a režisér mi znovu ukázal, že žánr drama mu opravdu sedí. Co více řící? Snad jen, že moje hodnocení je jasných 5*, a že vidět Voskovce mezi těmi 12 porotci potěší. ()
Nejen parádní scénář a výborní herci, nejen důkaz o síle filmu bez ohledu na rozmáchlost interiérů i exteriérů. Dvanáct rozhněvyných mužů je i ukázkou Lumetovy fenomenální schopnosti režírovat zároveň nenápadně, přesto však neustále překvapivě a i na prostoru nedovolujícím formální excesy inscenovat velmi živě a s vnitřní dynamikou. Už pouhý způsob nasvícení, jenž se proměňuje spolu s houstnoucí atmosférou, volba zcela jiných způsobů zobrazení při různých hlasování, gradace fungující pouze na bázi sugestivních pohledů na jednoho z porotců, to vše hovoří o Lumetově režijní moudrosti, které se nedokázal vyrovnat ani o čtyřicet let později William Friedkin. Lahůdka. ()
Já si připadala, že tam sedím s nimi a rozhoduji o vině či nevinně obžalovaného, natolik mě to vtáhlo do té místnosti a to se mi jen tak nestává. Po tolika letech stále dokonalé konverzační a herecké drama . A co víc, zjistila jsem, jak jsem lehce zmanipulovatelná osoba. Stačilo mně jen malinko nahlodat nějakou teorií a už jsem se přikláněla k nevinně. Dokonalé! Filmová výzva 2016 ()
Ze záhadných důvodů se mi tenhle obecně známý kousek celé dekády vyhýbal, ačkoliv ho vzhledem ke stařičkému dabingu hereckých legend musela už kdysi dávno a nejspíš opakovaně vysílat Československá televize. Nejsem tedy ovlivněn nostalgií, ba co víc, už před časem jsem viděl remake z dílny Nikity Michalkova. Pokud nemáte možnost vidět srovnávané filmy v téže době, je lepší se porovnání vyhnout, spoléhat se na vzpomínky bývá ošidné. Je ale pravdou, že Michalkovova verze mi přišla nepoměrně působivější a svěžejší. V 50. letech Lumetův snímek nepochybně představoval základní stavební prvek žánru soudního dramatu. Jednalo se o film, který zaslouženě výrazně vyčníval mezi tehdejší produkcí. Dnes už ale z mého pohledu vyčpěl. Jakkoliv je možné, že se na mém negativním dojmu podílel starý dabing. Původní dabing z dob, kdy se mu věnovala mimořádná pozornost, bývá obvykle hodnocen vysoko, rozhodně výš než komercí ovlivněná současnost, ale výběr herců a jejich foglarovské podání mi přijdou nepatřičné. Drama plyne bez překvapení, herci vzorně naplňují odhadnutelné úlohy, které jim režisér přisoudil, u 10 z 12 porotců jsem odhadl pořadí, v jakém se budou měnit jejich stanoviska, a to rozhodně není dobrá vizitka. Obvykle nemívám problém s divadelním vzezřením snímku, ani s "ukecanými" filmy. Tohle je ale výjimka. Celkový dojem: 55 %. ()
Oslava i kritika demokratických principů v jednom. Skvostně budovaná atmosféra, v níž tropické vedro je jenom základem. Lumetův cit pro detail lze poznat na každém kroku, s přibývajícími minutami hutnější dusno nejistoty tvoří kapky potu na tvářích herců a divák je více a více vtahován do neznámé hry, v níž je logika scénáře přímo určována logikou pádného zpochybňování i těch nejneotřesitelnějších soudních důkazů. Klaustrofobický thriller a soudní drama se potkaly v jedinečném snímku, jenž z vlastní jednoduchosti vytřískal maximum. Devadesát pět minut excelentní filmařiny, která dokáže jak vrtkavý je názor člověka pod tíhou společenského klimatu a jak těžké je jít proti zavedeným předsudkům sociálního charakteru. Inu, i demokracie má více barev než jenom černou a bílou. ()
Galéria (74)
Fotka © 1957 United Artists / Metro-Goldwyn-Mayer
Zaujímavosti (47)
- Během celého filmu téměř nemáme šanci slyšet hudbu. Ta zazní pouze během počátečních titulků a na konci. (OJan)
- Ve filmu se neobjevuje žádná žena v hlavní roli. V komparsu je jediná Faith Hubley. (Kulmon)
- Jelikož film neuspěl po finanční stránce, Henry Fonda za něj nikdy nedostal zaplaceno. Naproti tomu jej považoval za jeden ze tří nejlepších filmů, ve kterých kdy hrál. Další dva, kterých si cenil, jsou Hrozny hněvu (1940) a Jízda do Ox-Bow (1943). (HellFire)
Reklama