Neskrotený

Přestože stylově jde o docela surové a naturalistické dílo, nejsem si po skončení filmu jistý, jestli mu úplně věřím. Nevadí, že o minulosti hlavního hrdiny nic nevíme (jenom výraz tváře v jediném momentu u lékařky svědčí o traumatu), z jeho jednání člověk docela chápe, jakou motivaci pro svůj způsob života má. Jeho situace vypadá částečně jako tragický důsledek jeho minulosti, zároveň ale není pouze její obětí, Vidal-Naquet neukazuje prostituty jen jako ponížené a zahanbené trosky na okraji společnosti, jak to často bývá; jejich tělesnost, chtíč, živočišnost zobrazuje bez zábran, bez soudu, bez prudérnosti. Nevím ale, co si vzít z toho rozporu, v kterém je na jedné straně deprivovaný člověk toužící po společnosti, citu, lásce a důvěře, a na druhé straně divoch neschopný žít v nesvobodě konvenčního partnerského vztahu a způsobu života. Hrdinu pozorujeme pouze zvenčí a navzdory zdánlivé prostotě a průhlednosti zůstává až do konce tajemný a neprostupný. (04.04.2020)

Zatoulaný nabízí autentický a syrový pohled do života prostitutů bez příkras a se spoustou explicitních scén, tudíž rozhodně nejde o film pro masové publikum. Pro postavu Léa platí "komu není rady, tomu není pomoci", o čemž se divák přesvědčí hned několikrát. I když má film jen přes hodinu a půl, připadal mi pocitově delší. Osobně bych byl býval uvítal, když by tvůrci - byť jen povrchně - naťukli minulost jednotlivých postav (Jak se dostali k prostituci?), protože vesměs zobrazovaná všední rutina ze života prostitutů začala ke konci nudit. I přes pár emočně silných momentů se mi Zatoulaný nedostal pod kůži a vlastně jsem měl i problém jakkoli sympatizovat s hlavní postavou. Odvážné a syrové scény nejsou vždy zárukou úspěchu. (22.03.2020)

Letošní Oscary sice vyhrál nudnej Nomadland, ale myslím, že pravej nomádskej život ukazuje tenhle syrovej a smutnej film. Je to sice subžánr, plující bez nějaké zápletky od jedný kuřby k druhý, ale tak to má bejt, hlavně nepropadnout sentimentu. Závěrečnej útěk hlavního hrdiny zpět do ulic, mně jen potvrdil, že těmhle lidem není pomoci. Tři a půl pecek. (22.05.2021)

Solidní syrová deprese, realita života beznadějného gay prostituta, jeho kolegů a jejich klientů. Pokud vás nudí gay cinema ze života bohatých intelektuálů dojímajících se u vína nad starými vázanými knihami a notovými zápisy renesančních skladatelů, Sauvage nabízí zcela opačný druh filmového zážitku a je to velmi dobře natočené. Tleskám odvaze debutujícího režiséra a jeho herců. (19.07.2019)

Film plný kontrastov, na jednej strane ide o drsný realizmus vo vykreslení života mladého prostitúta, na druhej strane je to citlivý film plný túžieb po nežnostiach, dotykoch a pocite patriť k milovanej osobe. Táto túžba po ľudskom cite je príliš silná, aby sa dalo hovoriť ako len o prostitútovi pre peniaze a úspešne posúva snímok do iných dimenzií. Kvalitný scenár, prekvapivo dobrá réžia ( v oboch prípadoch debutujúci Camille Vidal-Naquet ) ale predovšetkým herecký výkon Félixa Maritauda je ohromujúci. Film ide na doraz, nebojí sa odvážnych scén, majú však opodstatnenie a zmysel. Šiesty komentár. (04.02.2019)