U mě doma

“Televizně” působící film o německém týpkovi, který se probudí ve světě bez lidí, a musí se začít starat sám o sebe. Nic nové pod sluncem, nejemotivnější je scéna porodu malé kozičky. Jinak běžná událost, ale pro něj v jeho situaci, a pro diváka trávícího s ním každý moment včetně utíráni si zadku na záchodě, silný moment. [Cannes] (20.05.2018)

Dokud se tam vedle hlavního hrdiny motali další lidé, byla to nuda, ale jakmile všichni zmizeli a on se musel začít starat sám o sebe, začal jsem se bavit. A sám se tomu divím. Film je totiž prost nějaké nervy drásající scény, která by znamenala boj o přežití. Armin se chová racionálně a dělá všechno proto, aby mohl klidně a pohodlně žít. A to běžné chování a v ne úplně běžné situaci mě bavilo sledovat. S Elen Radonicich později přišel tolik potřebný ženský prvek, takže ve finále jsem sice nebyl nijak nadšen, ale mírně nadprůměrně spokojen určitě. 60% (04.09.2020)

To si tak jednou jedeš zpátky za tátou a všichni živí lidé na světě najednou zmizí. Teda až na jednu ženu. Zkoušíte spolu žít, ale ani když jste dva nejposlednější lidé na Zemi, nemusí to znamenat, že vaše životní cíle (pokud se v takové situaci dá o životních cílech vůbec mluvit) budou shodné. To považuji spolu s vývojem charakteru Armina za nejzajímavější část snímku. Co však nechápu, je, proč někdo míchá takto realistický film s neprosto fantazijní situací, aniž by ji jakkoliv vysvětlil. Film nejspíš neurazí, ale zcela jistě také nenadchne. (07.07.2018)

Je to film o prázdnotě. Hlavní potěšení filmu u mě představovalo z pocitu, že se mi to týká, z uklidňující hudby. Je to také o charakterové studii, tedy tom, že lidé mohou za určitých okolností změnit své chování, ale ve skutečnosti se vůbec nezmění. Je zde pár alegorií. Hrdina je totiž takový bačkora. Film hodně stojí na výkonu Eleny Radonicich. (02.04.2020)

[KVIFF] Problémem asi hlavně bylo, že už jsem byl silně ospalý. Film mě nicméně lehce zaujal svým popisem i plakátem. A hlavně to byl jeden z mála filmů, na který byly ještě lístky. On je tady trochu problém v tom, že to nejdříve začíná jako nějaká komedie z mediálního prostředí, poté se to vyšoupne do rodinného dramatu a vy zapomenete na jaký film jste vlastně šli a pak se teda stane ten zvrat, na který jste celou dobu čekali. Problém je, že ten nastane až asi tři čtvrtě hodiny po začátku filmu. Až je neuvěřitelně zbytečně moc. A poté se to bezmyšlenkovitě točí kolem toho co on vlastně dělá, jak neví co má dělat, jak postupuje dál, jak najde ženskou a pak ženská odejde. Konec. Tím to doslova končí. Ono by to mohlo mít skvělý potenciál. Kdyby to nebylo tak neuvěřitelně nudné. (08.07.2018)