Psí ostrov

30. léta 21. století. V Japonsku se přemnožili psi s nakažlivými chorobami, a všichni byli vyhnáni na ostrov s odpadky. Sem spadne letadlo s malým japonským hochem, který něco hledá. A společně se psy odhalí zlé spiknutí. Isle of dogs je animovaný film Wese Andersona. To, že jde o jeho film, poznáte opravdu snadno. Používá všechny jeho unikátní metody. Také že mi dalo pořádně zabrat vlastně pochopit, jaká byla ústřední zápletka, a proč vlastně kdo dělal to, co dělal. Dá se říct, že každý si nejspíše musí tento snímek vyložit podle sebe a hodně číst mezi řádky. Tohle byl podle mého i záměr, protože filmy Wese Andersona neexistují proto, aby dávaly smysl. Ale existují kvůli nejrůznějším bizarnostem, a těch si tady člověk užije opravdu dostatek. Psi mezi sebou mluví anglicky. Japonci mezi sebou mluví japonsky a není to nijak otitulkováno. Občas slyšíme tlumočníka, občas je celý dialog nepřeložen a tudíž mu nerozumíme (tohle rozhodně není kritika, ale naopak chvála za odvahu to lidem nepřeložit a doufat, že to pochopí). A jak má Anderson ve zvyku, odskakuje v nečekaných chvílích do různých odboček, které nijak nesouvisí s dějem (např. několikaminutová scéna přípravy otráveného sushi). Psy mluví slavní herci a mluví je většinou zcela vážně, což vytváří zábavný kontrast. Dialogy jsou proto opravdu radost poslouchat. Tento film poskytuje stylovou animaci, skrytý humor, netradiční děj, japonskou kulturu a psy a rozhodně není vhodný pro děti. Ne že by v něm bylo něco nevhodného, ale nebudou mu vůbec rozumět a pravděpodobně se budou nudit. Hlavně je film velice ponurý a jeden musí opravdu číst mezi řádky, aby film vůbec pobral. Za me jeden z nejlepších novodobých animáků. - "We’ll find him. Wherever he is, if he’s alive, we’ll find your dog." (25.08.2019)

Wes Anderson se zřejmě našel v tom, jak natočil Grandhotel Budapešť. Psí ostrov se totiž nese v úplně totožném duchu. To, co Wes ve svých filmech dříve jen naznačoval, má dnes absolutní obraz. Absurdnost postav, miliarda nejen popkulturních nápadů, v tomto případě umocněné o animovaný motiv, střih, omezený pohyb kamerou...to všechno je dnes Wes Anderson a nejednou krát jsem si říkal, jak moc je tento film Grandhotelu podobný. Nicméně i přesto jiný. Občas mi totiž přijde, že se tu Wes ztratil ve svých uměleckých motivech. Občas je to tak strašně ulítlý a tak za hranou, že film vlastně ztrácí zábavnost a vtip. To ale jen občas. V celkovém vyznění se pořád jedná o hodně vydařený kousek. (21.12.2018)

Wes Anderson natočil zábavný animák pro celou rodinu, ve kterém se putuje animovaným Japonskem po boku sympatických hafanů. A to je všechno. Jako rodinná podívaná je to fajn, jako novinka člověka, který vždycky dokázal zaujmout hravostí, zábavností, svéráznosti a originalitou to ale trošku drhne. Psí ostrov je OK. Jen dost obyčejný a příliš hraje na jistotu, což může být pro fanoušky režiséra trochu problém. (26.07.2018)

Wes Anderson a jeho tvůrčí tým patří bezpochyb k nejlepším a nejnápaditějším animátorům současnosti. Psí ostrov je přehlcený vizuálními nápady a podněty, charaktery hlavních psích postav mají švih a hloubku a opravdu krásně se na to kouká. Jenže ta přehlcenost podněty jakoby trochu přebrala kontrolu nad Andersonovým tvůrčím smýšlením. Děj skáče zleva doprava, zepředu dozadu a tříští ho na separované zábavné fragmenty, které ale při celkovém komplexním pohledu nevytvářejí funkční příběh, který by mě nějak extra zajímal. 100 minut jsem tedy sledoval přehlídku vizuálních nápadů a roztomilých psích pohledů, kterým ale chybí smysluplnější a koncentrovanější dramaturgické propojení. Kupodivu si teď nemyslím, že by se Wes Anderson už nějak nenávratně sebepohltil. Chtělo by to ale možná se na malý moment zastavit, nadechnout se, rozhlídnout se kolem sebe a pak to i vložit do filmu. 6/10 (01.06.2018)

Japonské prostredie a psi v sprievode špecifickej Desplatovej hudby( ten človek sa zrodil k tomu, aby robil hudbu do Wesových filmov) podporených skvelými hláškami a vizuálnym charakterom robia z Isle of dogs iný, špecifický a nezabudnuteľný film. To, že Anderson dokáže kompozične čarovať a jeho príbeh má hĺbku, zaujímavé prostredie a charaktery je už výrazové špecifikum. Čo si tu ale najviac užívam je akási ľahkosť a vizuálna dominancia, ktorú pre mňa postrádal napríklad Kubo od Laiky. Čím netvrdím že je to zlý film. Ale akási dramaturgická komplexnosť je mi predsa len trochu bližšia. Hlavne ak sa jedná o bábkový film. Som náramne spokojný. Dôvod prečo nedávam plný počet, je len fakt že Fantastic Mr. Fox sa mi páčil viac aj ho mám viac napozeraný. Počkám na druhé zhliadnutie a možno aj tu vpálim plný počet. (30.06.2018)