Reklama

Reklama

Civilizace a umění


Životní jiskra (E09)

(epizóda)
  • Veľká Británia The Vital Spark
Veľká Británia, 2018, 59 min

Kamera:

Johann Perry

Hrajú:

Liev Schreiber (rozprávač)

Civilizace vznikají a zanikají. Zanechávají po sobě umění, základní projev lidství. Co zmůže umění, když se rozpoutá peklo a jak reflektuje lidské příkoří? ... V prosinci 1942 přijela do Terezína židovská učitelka výtvarné výchovy a jedna z výrazných ženských představitelek meziválečné avantgardy Friedl Dicker-Brandeisová, absolventka německé umělecké školy Bauhaus. Umění, které s dětmi provozovala, jim pomohlo na chvíli uniknout z reality a zároveň zanechat jakýsi záznam, jak se prostřednictvím tvůrčí činnosti vyrovnat s příkořím. Po válce byly v táboře nalezeny dva kufry, které zde Friedl schovala. Obsahovaly několik tisíc obrázků vytvořených dětmi v Terezíně. Jinou odpověď, které umění může dát rušným zvratům moderního světa, nalezneme v Naošimě v Japonsku. V roce 1987 si japonský podnikatel Sojčiro Fukutake uvědomil, že se japonská města proměnila v živoucí peklo odcizení a konzumního způsobu života. Jeho projekt, Chichu Art Museum v Naošimě, se stal jakousi svatyní velkých děl soudobého umění. Anselm Kiefer, výtvarník, který se narodil v Německu v roce 1945 a vyrůstal tak v prostředí, jež bylo poznamenáno bombardováním, ale v němž se o nedávné historii příliš nemluvilo, místo, aby před německou historií utíkal nebo ji zlehčoval, přijal německou mytologii v její úplnosti, všechny její bohy a hrdiny, vikingské i teutonské, a znovu je oživil. Afro-Američanka Kara Walkerová se ve svém díle v jakési umělecké odpovědi na obří reliéf ve Stone Mountain a vlastní dětství ve stínu Ku-Klux-Klanu, vyrovnává s americkou násilnou minulostí i přítomností, zatímco čínský umělec Cchaj Kuo-Čchiang hledá hlubší pochopení změn času a prostoru. Pracuje se střelným prachem a vnímá explozi jako okamžik v čase, který se zároveň vztahuje k věčnosti. Některým umělcům, jako je Číňan Ai Weiwei či Izraelka Michal Rovnerová, nestačí umění pro umění. V takové tvorbě vidí spíše zradu uměleckého poslání. Protože náš svět sklouzává stále více do destrukce a úzkosti, chtějí, aby se umění vzepřelo a burcovalo, abychom se s takovou situací nesmířili a neotupěli tváří v tvář katastrofě. Chtějí námi otřást, že už nám nevadí ve večerních zprávách a v ranním tisku vidět jedno mrtvé tělo za druhým. (Česká televize)

(viac)

Reklama

Reklama