John Wick 2

Something wicked this way comes! V jedničce měli čokla, ve dvojce umělecké ambice. A tváří se při tom stejně smrtelně vážně... a já jim to tentokrát žeru. Důkaz toho, že headshoty patří do galerií a pozdní bondovky jsou možná přežité, ale svým důrazem na stále troufalejší sety ovlivňují i filmy, od kterých byste to úplně nečekali. Zároveň se Stahelski otrkává jako režisér a ještě víc si hraje s timingem akce, který, na rozdíl od mnoha kolegů, považuju za podstatně vymazlenější než v jedničce (už ani nevím, kdy jsem se tak přiblble usmíval při vyzbrojovací scéně). Wick se chytil přesně toho, co mě v jedničce bavilo nejvíc – zvláštní mytologie bratrstva zabijáků – a doplňuje další zajímavé střípky. Hlavní ingrediencí vedle vymazleného vizuálu, bláznivě pompézní scénografie a fantastických choreografií je pochopitelně Keanu. Ten jde proti módě osvalených bijců a zabíjí stále stejným a stále stejně průrazným pohledem. Reeves se vrací mezi elitu dveřmi, od kterých to ještě před třemi lety nikdo nečekal. A já nemůžu než konstatovat, že na trojku ve stylu "him vs the world" se prostě těším. Velmi, velmi milé překvapení, které se stejnými figurkami zahrálo ještě lepší partii. (17.02.2017)

Komu bola svojou jednoduchosťou a eleganciou blízká jednička, ten si dvojku užije podobným spôsobom. Je to vlastne ešte prehnanejšie, ale zároveň si to pripravuje pôdu pre tretí, ešte šialenejší diel. Teším sa. Nikto neni momentálne v Hollywoode v bojových umeniach tak presvedčiví, ako Reeves. Je to jednoducho pracant ako sa patrý. Tie bitky bez strihu sú bezkonkurenčné!!! (28.05.2017)

Zpočátku je druhý John Wick vlastně stejný jako ten první, nicméně není to nijak na škodu a postupem času (zejména během strhující části odehrávající se v Itálii) začne být přece jenom jasné, že tenhle film je opravdu větší a v jistém ohledu ještě nápaditější než jeho starší bratr. Moc se mi líbil propracovanější svět všech těch vrahounů, velký lov na Johna Wicka a zrcadlové finále, které mi připomnělo Muže se zlatou zbraní. Keanu Reevesovi jsem věřil všechno a jeho kolegové a kolegyně (kouzelně drsná Ruby Rose) se rozhodně nedali zahanbit. Docela by se mi líbilo, kdyby Chad Stahelski v budoucnu natočil bondovku, protože akční scény mu jdou stejně jako ty neakční a výsledek by byl rozhodně zajímavý. (25.02.2017)

Bylo to dobrý, ale jednička byla lepší, měla mnohem lepšího záporáka i ostatní vedlejší postavy. Docela hodně se mi líbily akční scény s Commonem a to zákulisí světa nájemnejch vrahů, i když ke konci už mi to přišlo trochu přes čáru, jak to byl vlastně každej. A nějak v polovině filmu sem si říkal, že bejt Wickem a je na mojí hlavu všude vypsaná odměna, tak radši do konce života zůstanu v Continentalu a na baru bych se smál ostatnim, že mě nemůžou sejmout. 70% (27.05.2017)

Christian Grey si může své pomůcky strčit pěkně hluboko. John Wick je totiž pravým ztělesněním ženského snu. Milující partner, který se pro lásku vzdá prestižního a výdělečného zaměstnání. Člověk, který se láskyplně stará o své štěně, ale také extrémně schopný a silný muž, který pomstí narušení vaší památky a k tomu ještě mluví plynně několika jazyky a umí se oblékat! Pro muže tu jsou zase palné zbraně, rychlá auta a přitažlivá žena, která vám nemůže odmlouvat, neboť je němá./// Ale dost vtipků. Dvojka přináší všechny atributy, kterými se jednička stala zjevením v akčním žánru. Dočkáme se tedy znovu nabitých akčních scén, které jsou naprosto přehledné, a samozřejmě nekompromisního hlavního hrdiny s bolestí v srdci a psem po boku. Nahlédneme více do tajemné mytologie zabijácké subkultury a sítě hotelů Continental, kterou Kolstad rozvádí do neskutečně absurdních, ale vzrušujících rozměrů (ti bezdomovci!). Vrací se svérázné postavy jako úslužný recepční, chápavý policista nebo korektní manažer, které v prvním díle zaručovaly, že Stahelski vše pojímá se zábavnou nadsázkou a prokládá strohými dialogy, které však řeknou více než tisíc slov. Dvojka je snad ještě stylovější a co do interiérů promyšlenější. Finále se odehrává v prostorách modernistické výstavy se zrcadly a rudým nasvícením, a to dohromady se stylem snímání vypadá, jako kdyby chtěl režisér přímočarý akčňák povýšit na umění, což nadšeně přijímám. Záporák vypadající jako Pavel Kříž zamlada se však Nyqvistovi nevyrovná a dlouhá sekvence z klubu zůstává nepřekonána, neboť akce je nyní více rozkouskovaná a určité věci se opakují. Když jde však o film, který točí stunt-double Nea, vyzvání v něm černé pevné linky a Reeves se později setká s Fishburnem na střeše, aby prohodili pár slov o „choice“ a „the one“, telelíte se blahem. [Kino] (21.02.2017)