Naprostá láska
La quietud
La Quietud
The Quietude
The Quietude
The Quietude
Réžia:
Pablo TraperoScenár:
Pablo TraperoKamera:
Diego DussuelHudba:
Ezequiel FlehnerVOD (1)
Obsahy(1)
Eugenia sa vracia z Paríža na rodinný ranč blízko Buenos Aires. Po rokoch sa tak stretáva so svojou matkou a sestrou Miou, ku ktorej mala kedysi veľmi blízko. Všetky tri ženy sú nútené čeliť tvárou v tvár emocionálnym traumám a temnej rodinnej histórii, ktorá sa odohrávala na pozadí argentínskej vojenskej diktatúry. Zo skrine postupne vyliezajú ďalší a ďalší kostlivci a rovnako sa opäť objavuje dlho pochovaná žiarlivosť a rivalita oboch sestier, umocnená ich znepokojujúcou fyzickou podobnosťou. Rovnako ako Traperov oceňovaný film Klan je aj Úplná láska naplnená tragickým pozadím hrôz vojenskej politickej tyranie, ktorá v krajine vládla celé desaťročia. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (10)
La Quietud je název rodinné usedlosti, avšak jeho význam KLID nebo TICHOST lze chápat jako ironii vůči neklidným vztahům v rodině v současnosti i v odhalené minulosti. Recenze: https://www.eyeforfilm.co.uk/review/the-quietude-2018-film-review-by-jennie-kermode https://filmuforia.com/la-quietud-2018-venice-film-festival/ ()
dosti specifický příběh a pointu i to,proč vše bylo tak jak bylo, pochopíte na úplném konci, kdy to bude řádné rozšambo.Prostě je to příběh z jiného konce světa ,který má svá odlišná specifika.Kvalitně obsadili do rolí sester dvě herečky velmi si i v reálu podobných.Na začátku jsem si v prvním momentu,kdy se objevily spolu na scéně,myslela ,že jsou to dvojčata.Herečka v roli matky byla famózní.Dobrá kamera i režie.Myslím si,že název měl být devastující láska. ()
Hodně zvláštní příběh dvou sester, které se milují, ale zároveň na sebe žárlí. Všichni si vzájemně lžou a podvádí se, přestože se tváří, jak se milují. Zatímco bezstarostně žijí na latifundii, která jim správně nenáleží. Asi největší problém mám s tím, když se dvě herečky, kterým je přes 40, chovají jako puberťačky, které nevědí co nebo koho chtějí, to prostě není uvěřitelné. Postava matky, s příznačným jménem Esmeralda, celému bizardnímu příběhu vévodí. ()
Bože proč? Film jsem viděl úplnou náhodou, když jsem se zůčastnil jedné akce, kde měl být promítán film zcela jiný. Provozci jej ale neměli, takže nám pustili tohle. No, zážitek to teda vskutku byl. Jestli pozitivní, o tom se dá spekulovat. I po shlédnutí filmu vlastně nevím o co tam šlo. Postavy jsou ploché, jejich motivace neuchopitelné. Rádoby zvraty typu "mexická telenovela" ovlivňují takřka celý průběh filmu. Hudba nic moc. Snad kromě absurdity celého filmu, z níž si dosud dělám legraci, je na snímku pozitivní prvek možná tak ucházející kamera, díky čemuž film nepůsobí úplně amatérsky. Herci také nejsou vyloženě špatní, jen to zasazení je tragické. ()
Nejde sice o žádný filmový zázrak, ale dovolila bych si nesouhlasit s názorem, že snímek La Quietud připomíná telenovelu. Do té má skutečně daleko. Pablo Trapero natočil celkem slušné drama, jehož středobodem je emocionálně vyhrocený vztah dvou sester, v němž se odráží matčin rozdílný přístup ke každé z nich mající kořeny hluboko v rodinné minulosti. Určitou roli hraje také mnohaleté odloučení, které Miu žijící v područí dominantní matky nesmírně trápí. (60%) ()
Reklama