Zabil jsem Einsteina, pánové...

Jiří Sovák ve svém prvním filmu o cestování časem. Zda - li pak tušil jakou roli si zahraje o osm let později a jakou větu tam řekne. ( ...dáme vůdci vodíkovou bombu !!! " Zítra vstanu a opařím se čajem " ). V tomto snímku zase řekne : DIALOG : PROFESOR PECH ( Oldřich Lipský ) - Tak vám gratuluji, ten váš stroj času funguje. PROFESOR DAVID MOORE ( Jiří Sovák ) - To by se teď dali dělat věci. Například usmrtit Adolfa Hitlera..... Zde letí Jiří Sovák do roku 1911 zabít Einsteina ( Petr Čepek ) , pánové ( i ženy ). Scéna " Hledání prstenu " (a nejenom ona ) by mohla klidně dát filmu přídomek ...lehce erotické sci - fi. V této scéně totiž Helena Růžičková, Iva Janžurová, Jana Brejchová i Jiří Sovák dělají striptýz. Jinak je to pěkná střeštěná česká komedie se spoustou dobrých a kvalitních herců a z perfektním koncem alá SPOILER ( Tajemná záře nad Pacifikem ) KONEC SPOILERU. ...Albert Einstei je neschopný fyzik, ale výtečný houslista.... Hudbu dělal Vlastimil Hála a hraje Filmový symfonický orchestr, řídí Dr. Štěpán Koníček + Taneční orchestr Václava Hybše. (10.07.2010)

Tato sci-fi komedie má zajímavý nápad, ale řadí se k těm slabším filmům Oldřicha Lipského, protože z tohoto tématu se dalo vytřískat daleko víc (což je ale spíš nešvar scénáře). Jako sci-fi je to poněkud zmatené. Humor zde sice je, ale zase ho není tolik, jako v jiných filmech, dokonce se nebojím tvrdit, že oproti jiným filmům OL je to "vážnější". Jak už to bývá, sešla se zde plejáda herců, ale na mě to působilo, že tentokrát se nikdo moc nepředvedl. "Zítra vstanu a opařím se čajem" je jako česká sci-fi komedie mnohem lepší volba. Ale jelikož tento film není moc často vidět, každé zhlédnutí příjemně zabaví. (10.08.2008)

Opravdu zajímavá myšlenka, ze všechno, co se v budoucnosti děje může chudák Albert Einstein a nikoliv žena, nebo se snad mýlím? Objevuje se zde úžasná plejáda českých herců. To byl nádherný koncert. Ten jsem si užívala. Zvrat střídal zvrat. O humorné situace není nouze. Ta selfie tyč měla být patentovaná. Vždyť se tu poprvé objevila a ještě ke všemu v našem filmu. (10.09.2020)

Svérázná adaptace prózy klasika české sci-fi Josefa Nesvadby pokulhává právě především po stránce syžetové, což je ale pro fabule tohoto autora tak trochu typické (spolupráce s Milošem Macourkem se osvědčila snad jen v mnohem podařenější crazy komedii Zítra vstanu a opařím se čajem, kterou režíroval Jindřich Polák a scénář napsal sám Macourek s Polákem, ostatní filmy na motivy Nesvadbových próz či snad přímo podle jeho scénářů byly víceméně rozporuplné - namátkou Upír z Feratu, Blbec z Xeenemünde, Tarzanova smrt, Slečna Golem, Tajemství zlatého Buddhy atd.). Režisér Oldřich Lipský, který měl v té době na kontě již veleúspěšného a legendárního Limonádového Joa či vynikající a (trochu opomíjený) experimentální Happy end, realizoval další filmovou perzifláž, tentokráte na téma sci-fi, kterou, pro svou tvorbu tak příznačně, žánrově namixoval s crazy komedií, pohříchu se ale jeho film více než výše zmíněným kultovním snímkům podobá jeho dřívější spíše nepodařené satirické sci-fi utopii Muž z prvního století. Plejáda prvotřídních herců ani režijní mistrovství a řemeslná dokonalost prostě nedokáží zastřít choulostivá místa ne snad přímo slabého, ale minimálně průměrného scénáře. O to větší škoda promarněné šance, jelikož sci-fi o paradoxech vyplývajících z cestování časem se československá kinematografie jevila jako velice progresivní a daný snímek se dal chápat jako ohlas například ve Velké Británii právě kulminujícího kultovního seriálového fenoménu Doctor Who... Bylo to možná naposled, co se naše kinematografie držela na špici zachytávání nových trendů... (27.08.2011)

V EINSTEINOVI se Lipský asi nejvíce a nejzdařileji přiblížil své nesvadbovské literární předloze. Tato konstatace není - a také nechce být - v žádném případě jednosměrnou chválou. Naopak. Zdá se, že zejména v první třetině fimu až chaoticky rozvíjený děj postrádá jednotící prvek. Teprve závěr, ústící do skvěle vygradované pointy tradičně českého smírného řečení ve verzi, která nutně nemusí být prvoplánově očekávatelná, mnohé napravuje a dává také směr syžetu i kompozici již zmiňované úvodní třetiny EINSTEINA. Mnohé v tomto ohledu naznačuje i v bonusech pronesené upozornění režisérova bratra Lubomíra Lipského staršího: že totiž výpravnost se vlastně tvoří i natáčí lépe než výpravná komormí dramata, které je vloženo do úst dávno již zesnulého hercova bratra. Za upozornění stojí i převažující červeň v exteriérech i ateliérových prostorách právě tak jako osobitě pojaté souboje dvou skupin návštěvníků, jimž se doslova pod rukama mění dějiny. Herecky mne nejvíce upoutal Petr Čepek ve své dvourolové einsteinovské kreaci. Česká filmová sci-fi v této nesnadné komedii získala další patrně již i nadčasový příspěvek podle mého soudu naopak o poznání lepší než neméně zajímavý pozdější nesvadbovský filmový budíček ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM opět ve výrazné Lipského režii. (27.01.2008)