Také krásne šaty

Tedy čekal jsem poněkud masožravější šaty nebo alespoň jakousi obdobu Upíra z Feratu, nakonec jsem byl ale vcelku spokojený. Rudé šaty se natolik sblíží se svým majitelem, až ho připraví o život. A proč? To je vysvětleno v závěru filmu, když se malý výtah spouští do podzemí. Snímek připomíná evropskou kinematografii sedmdesátých let, kdy především v Itálii, Francii, ale i Španělsku či Anglii vznikaly podivné, neobvyklé a bizarní filmy. Nejzajímavější a nejtajemnější postavou je Miss Luckmoore (Fatma Mohamedová). Jedny z nejlepších scén pro mne - zuřivá pračka, snímání paruky, omývání figuríny, oheň a tajemství v podzemí. Vizuálně místy uhrančivé s výbornou hudbou. Film pro menšinové publikum se s běžným divákem nejspíš mine. (23.10.2020)

Sledovať filmy Petra Stricklanda znamená prežívať stav vizuálneho vytrženia, silných senzuálnych zážitkov, vydať sa na námesačnú chôdzu fikčnými svetmi skrz šikovne vystavané naratívy. A v neposlednom rade to predstavuje aj testovanie vlastnej diváckej erudície. Stricklandova tvorba je hustou sieťou žánrových vplyvov, popretkávaných osobitne uchopenými prístupmi k súčasnému umeleckému filmu. V rozkrývaní tejto na prvý pohľad len ťažko uchopiteľnej štruktúry pokračuje aj jeho nová snímka Také krásne šaty (In Fabric). Tichá, plíživá expanzia Stricklandovej schopnosti vytvárať referenčne bohatý a zároveň pôžitkársky nadreálny svet, ktorý ale vlastne vôbec nie je vzdialený tomu nášmu. Nachádza v ňom svoje východiskové tematické body. Ako sa šaty stávajú výstižným symbolom, zastupujúcim hneď viacero prvkov nielen Stricklandovej novinky, ale aj celej jeho filmografie? Viac na: https://www.kinecko.com/komorne-pribehy-nielen-o-europskom-horore/ (31.10.2021)

Umělecký brak, leč pořád brak. Vizuálně uhrančivá pocta osmdesátkovým béčkovým hororům o vraždících předmětech a italským giallo krvákům se i přes přítomnost několika pozoruhodných nápadů místy neskutečně vleče (dvě hodiny jsou vážně na tento typ filmu příliš, nějakých plus mínus 80 minut by bylo daleko schůdnějších) a celkově jde i kvůli triviálnímu příběhu, na nějž jsou následně navěšeny další nahodilé a nikam nevedoucí motivy, především o video-artovou retro přehlídku bizarních scén a momentů, které jsou sem tam natolik šílené a ujeté, že se jim zkrátka nedá nesmát (nebo alespoň kroutit hlavou, pochechtávat se a podivovat se, co se honí tomu Peteru Stricklandovi hlavou a na jakých drogách zrovna jel, když tohle vymýšlel). (04.07.2019)

Peter Strickland není režisérem, kterého bych vyhledával a jeho chválené vražedné šaty mě příliš nezaujaly. Rozhodně je nutno podotknout, že režisér má cit pro detail a odkazování na Italské Gialla mu jdou, ale tím to pro mě končí. Pro mne nezajímavě natočený film soustředící se na kritiku konzumerismu a módního světa s podivným způsobem vyprávění, s minimem hororových prvků, se spoustou bizárně podivných scén, které vlastně moc nedávají smysl a údajný humor mě vtipný být vůbec nepřišel. Film tak divný, že si jej buď oblíbíte anebo Vám příjde ukradený jako mně. Nebavilo a jediné, co mne zaujalo, byla scéna s pračkou. 40% (02.09.2019)

Vnímať In Fabric ako ľahko čitateľnú vtipnú metaforu na konzumerizmus posledných dekád vás asi plne neuspokojí. In Fabric treba preto skôr emocionálne prežiť, do čoho patrí aj svojrázny humor a hororové prvky. Obe poviedky majú jasné styčné prvky, ale nie sú to ani zďaleka len ústredné šaty. Samozrejme ide o husto postmoderné dielo odkazujúce na všeličo možné, určite vás napadne vďaka krvavo červenej farbe nejedno dielo Daria Argenta. Mne osobne aj nejednu časť pôvodného seriálu Twilight Zone, čo mi urobilo asi najväčšiu radosť. Inak ide o film, ktorý asi viac doceníte na druhýkrát. (30.09.2019)