47 metrov pod hladinou 2

Stejně jako jednička ne úplně typický žraločí horor, který se opět odehrává hluboko pod vodou. Tentokrát v ruinách zatopeného mayského města, což je vizuálně osvěžující prvek, ale bohužel i největší slabina filmu. Ten většinu času jen bezradně bloumá v zakalených podmořských jeskyních a místo toho, aby v nich navozoval pocit strachu ze žraloků, číhajících ve tmě, tak se většinu času soustředí na snahu hlavních (v potápěčských maskách nerozeznatelných) postav dostat se ven. Žraloci jsou tentokrát slepí a napětí by tak mělo logicky vycházet z toho, zda postavy v jejich přítomnosti dokážou být dostatečně v „tichosti“. S tím ale film překvapivě moc důsledně nepracuje. Žraločí útoky často nesouvisejí s tím, jak moc se kdo hýbe, a jsou inscenované spíše formou nahodilých lekaček. Napětí mírně zafunguje až v akčním závěru, kdy se přesuneme na otevřené moře a dosud pomalí žraloci naberou plnou rychlost. Pak už je z toho ale typický žraločí horor. Pokus natočit žraločí verzi Pádu do tmy tedy moc nevyšel. (03.11.2019)

Bez ochranného železného kondomu do mexických vod nelez aneb (pohlavní) styk s bílými slepými žraloky povolen. Volné pokračování si užijí ti diváci, co nejsou kandidáti přírodních věd, rádi sledují zprávy pro sluchově postižené a nikdy nebyli s Jakubem na rybách. Čtyři mladé holčiny, co se odhodlaly potápět v zakázané oblasti jeskynního komplexu, kde se také rozkládá zničené podvodní město, jsou ideální potravou pro žraloky z čeledi nebystrozrakých. Zapamatujte si jejich jména, protože jakmile nasadí potápěčskou výstroj, už je od sebe stěží rozeznáte. A finální únik před žraloky s výletní lodí na dohled má silně parodický nádech. Prostřední část je solidně vypjatá a zároveň i napínavá. Technická stránka mě nepobouřila, nebyla totiž vyloženě zaostalá, žralokům to slušelo. Ovšem iritující byl hudební doprovod, který dokonce navozoval dojem, že blížící se predátor vyluzuje i nějaký zvuk. Přístupnost zamezila krvavým jatkám, první dva smrťáky byly ubohé. Mandy Moore se odporoučela už v jedničce, o hvězdný status se nyní postaral John Corbett, tvůrčí parta ovšem zůstala pohromadě. Režisér Johannes Roberts, jenž se zaměřuje na hororovou tvorbu různorodé kategorie a kvality, se opětně nad scénářem sešel s Ernesto Rierou, dovedný kameraman Mark Silk se znovu postaral o barvitě nasnímaný podvodní svět se všemi jeho životu nebezpečnými nástrahami. Mladé maso v podobě Sophie Nélisse (od dob Zlodějky knih nám vyspěla), Brianne Tju, Sistine Stallone (Rambo se činil) a Corinne Foxx bylo náležitě vymácháno a jako návnada fungovalo na jedničku, navrch z břehu eroticky divákům kynula Brec Bassinger v roli šikanující tyranky. Výsledek má nechtěně směšné a značně předvídatelné momenty, ale nepostrádá i seriozní napětí a neotřelé nápady. Oproti jedničce jsem byl zabaven i absurdně pobaven. 8/10 (31.10.2019)

Až překvapivě pěkné podvodní záběry starobylého města a žraloků. Dokonce i všechny scénky jsou natočeny poměrně realisticky a napínavé, duo tomandandy tam nastřelilo dobrou hudbu. Co mi kazilo dojem, byly uječené ženské, kdy to místy nešlo fakt vydržet (asi dabingem). Závěrečná scéna s výletní lodi pak byla třešnička na dortu (13.05.2023)

Aj na pomery žraločích hororov posledných rokov (MEG, Korisť, 47 meters down) je film prehnaný. Teda film, jeho záverečných zhruba 15 minút. Dovtedy si film drží úroveň lepších filmov s touto tématikou, aj keď dievčatá na môj vkus pod vodou tliachajú až príliš ale ten záver to bohužiaľ celé pokazí, čo je veľká škoda pretože na podmorské stiesnené priestory sa pozeralo prekvapivo dobre. (01.11.2019)

Námět by ušel, pokud automaticky přistoupíme na fakt, že každý tvůrce se chce se žraloky spíše vyblbnout, než aby ve stylu Čelistí představil silné protagonisty a zubatou hrozbu neposílal jen na tuctové krmení. Klaustrofobické prostředí jeskyně skýtá pár možností pro napínavé a neokoukané scény, ale ve výsledku převládá doslovný soumrak originality, která ustupuje chaotickému efektu a bizarnímu akčnímu zakončení. Samozřejmě zbytečné tmavé pokračování s nevýraznými hrdiny, po kterém dostanu leda tak chuť otevřít si další pivo a po dvacáté si pustit Spielbergův masterpeace. (02.01.2020)