Cobra Kai - Série 1

Tak popravdě, málokdo ví, že právě ta skutečná #power totiž vyvěrá zevnitř a skrze svaly "pouze prochází. ☯️ Tenhle pocit, jsem opět zažíval, když jsem sledoval tento energicky a emočně nabitý seriál. Báječná a plně svižná oddechovka se spoustou motivace a poučení o karate, které je i mou velkou součástí. (01.09.2020)

První série byla úžasná, každý díl mě vždy nabudil na další a díky krátkým 20-30ti minutovým dílům můžete celou sérii zkouknout klidně za jeden den. Hodně se mi líbilo, jak zde byly díly propojeny s flashbacky na film z roku 1984 a celkově bylo úžasné, že někdo navázal na takto starý film. V této sérii bylo celkem dost akce, hodně dobrých postav, a hlavně bylo pěkné se dívat na život dětí chodící na americkou střední a sledovat jejich psychologický vývoj při postupném učení karate. Poslední díl byl takovým závěrem první řady, kdy šli všichni na turnaj a bojovaly o první místo. První sérii dávám 8/10. (11.02.2021)

Cobra Kai na mě vyskočil na Netflixu několikrát a z nějakého důvodu jsem to na první pohled zařadil do trash seriálu, na které bych se podíval ve leda snu. Potom se podívám na ČSFD, wow 85%? A najednou mám za sebou první sérii. Seriál, na který bych podle námětu, žánru a herců nikdy nekoukal, dokazuje, že když umíte perfektně napsat postavy a pracovat a nimi, všechno ostatní je irelevantní. Nejvíce se mi líbí vývoj postav a to, že nás tvůrci nedonutí nenávidět konkrétní postavy, jen proto, že soupeří proti jiným, ale konstantě ukazují obě strany mince. Jedno z největších seriálových překvapení ever! Btw: Karate Kid jsem neviděl a sotva vím, o co jde. (01.09.2020)

1. série - (8,5/10). Jsem nadšený jako malé dítě. Vždy jsem měl hrozně rád sportovní filmy, kde proti sobě bojovaly nějaké dvě strany. Poté vyústilo v nějaký turnaj a ještě lépe, když jde o bojový sport. Celá série utekla jako voda a já jsem se ani na minutu nenudil. Délka epizod je tak akorát, takže si užijete každou minutu. Musím říct, že jsem původního Karate Kida neviděl. Viděl jsem pouze verzi s Jadenem Smithem. Z té jsem byl jako malý kluk naprosto odvařený. Tímto seriálem jsem se opět vrátil do dětských let. Málo kdy se mi stane, že si oblíbím záporáka více než klaďase a fandím mu ať to stojí cokoliv, ale u Zabky tomu jinak ani nejde. Ten chlap je Bůh a hrozně si to užívá. Líbí se mi ten styl toho seriálu, že to je takové oldschool a to mu hrozně sluší. Nechci si vystřílet všechny superlativy u první série, takže už raději mlčím a s velkým očekáváním pouštím sérii druhou. Nejlepší epizoda: Svlékání kůže (S01E08) (13.06.2021)

„Dospělí chlapi se budou házet do bazénu!“ Nostalgie, 80. léta, limonádové trable, lehce umělé konflikty a rivalita. A staré dobré karate. Kdysi to bylo naopak: sic zmetek, ale prachatej. Otčím Johnnyho Lawrence měl totiž peníze, ale dobře se k němu nechoval. I proto začal Johnny s karate. Daniel LaRusso žil rovněž v neúplné rodině, peníze ale neměli. Teď se jejich role vyměnili. Danny má velký dům a prosperující firmu, Johnny čistí septiky a věsí plazmové televize na špatné stěny. Žije sám, má syna, se kterým se nestýká, do dojo dávno nechodí, chlastá a čumí na staré fláky (Železný orel nebo Do útoku). Prostě uvíznul v 80. letech. Navíc mu zrovna mladá ucha nabořila jeho milovaného Pontiaca. Z opravny odchází s bonsají. Od kohopak ji asi dostal? Je úžasné vidět, jak tvůrci vzali z úvodní trilogie jen to smysluplné (staré dobré karate, slušně uchopené postavy) a obalili to dalšími nosnými prvky (včetně humoru) pro svoje mnohem bohatší vyprávění. Tohle dvacetiletí diváci nemůžou absolutně pobírat. Zázraky se dějí. Úsměvných až zoufalých snah o oživení dávno mrtvých kultů už tady nemálo bylo, tentokrát to vyšlo. Zaslouženě. Je s podivem, že ústřední dvojka (Ralph Macchio a William Zabka) roky sbírala jen filmové drobky a pak přikluše s něčím, v čem funguje naprosto přirozeně. Moc fajn pocit. Mimochodem skvělá hudba. „Až bude po všem, budeš litovat!“ – „Jako by někdy bylo po všem!“ (15.09.2021)