Ztraceni ve vesmíru

Milé a potěšující, prostě sci-fi v duchu těch nejlepších tradic a literárních sci-fi děl z první poloviny 20. století. Jasně, spousta bizarních nelogičností může někomu pokazit dojem, ale osobně mám raději tyhle sci-fi, co si nehrají na žádná vyšší poselství. (Tím nezpochybňuji, že třeba 2001: Vesmírná odyssea je jiná liga). Líbily se mi i vesměs neokoukané tváře (Molly Parker, Parker Posey, Mina Sundwall... sakra, píšu tady samé ženské, no dobře, tak tedy ještě Robot :-) ). Prostě rodinná zábava s úžasnými exteriéry, ať už šlo o jakoukoliv planetu. (26.04.2022)

Seriál hodnotím jako celek už po první sezóně, ani závěr, široce otevřený jako náruč paní Merkelové vstříc běžencům, mě nedokázal zlákat ke sledování pokračování dobrodružství rodiny Robinsonových. Postupně se totiž ukazovalo, že správný kolonista vyslaný na Alfu Centauri musí splňovat mnoho náročných kritérií, na test z logického myšlení se však zřejmě zapomnělo. Na logiku a fyzikální zákony se radostně vykašlal i scénárista, ten ostatně zazdil víc věcí, a přestože se jedná o rodinný seriál, neměl by diváky (ani ty mladé) tolik podceňovat. Výsledný dojem pro mě nezachránil ani Toby Stephens, kvůli němuž jsem se k Lost in Space vůbec dostal. (25.01.2019)

Tak tohle je trochu prekérka. Protože na tohle jsem se děsivě těšila, ne že bych byla velkej fanoušek sci-fi, ale protože Toby Stephens je největší celebrity crush mýho dosavadního života. A v tom právě spočívá ta prekérní situace. Zatímco Toby je tady úžasně neodolatelnej, tak seriál jako takovej vyloženě žádnej zázrak není. Chápu, že se má jednat o rodinný seriál, takže je třeba brát spoustu věcí s rezervou, ale na druhou stranu jsou některý díry a nelogičnosti ve scénáři už trochu moc. Každopádně nejstrašnější věcí je hudba, ta příšerná hudba, která divákovi naprosto stupidním a laciným způsobem nutí pocit dramatičnosti a dobrodružnosti, když je to v Indiana Jonesovi nebo Hvězdnejch válkách, tak dobrý, tam to tak nějak patří, ale tady to ve mně probouzelo sebevražedný tendence. Ale abych jenom nehaněla, za zmínku stojí děti, jak herci, tak postavy - dost jsem se bála, že budou (obzvlášť kluk) naprosto nesnesitelný, ale kupodivu jsem si je docela rychle oblíbila. Vizuál je taky (až na výjimky, např. když jezdí těma autama) moc vydařenej, nádherné scenérie, docela propracované interiéry a překrásné vesmírné záležitosti. Zvlášť musím ocenit práci kostymérů, nikdy mě nenapadlo, že skafandr může bejt takhle sexy, a henley triko - po tomhle seriálu, kdykoli ho někde uvidím, tak mi vyrazí pot na čele. Málem bych zapomněla, Dr. Smith + Parker Posey, jsou hlavní důvod, proč se tohle nikdy nemůže stát mým oblíbeným seriálem, všechny věci, co jsem zmínila, bych dokázala prominout, ale tohle ne. Tyhle ultra záporný postavy, kterejm to každej žere a nikdo je nedokáže prokouknout, nikdo nevidí o čem vypodvídají ty jejich odporný ksichty a tón hlasu, kterým mluví. Tohle je věc, kterou na filmech nejvíc nenávidím a nedokážu překousnout. A na závěr - víte, čím tenhle seriál nakonec vejde do dějin? Robotem s nejvíc sex zadkem v celý historii sci-fi. Podtrženo sečteno - seriál za 3*, čtvrtá za to Tobyporno. (04.05.2018)

Ano je to vcelku poutavé rodinné scifi, to se musí nechat, ale je to seriál, který by se dal označit jako naprostá esence tří pojmů: "lazy writing", "deus ex machina" a "klišé". Po pravdě řečeno, každý následující díl mě sral prostě čím dál víc a to z toho důvodu, že příběhové schéma každého dílu je naprosto totožné: vyskytne se brutální problém - hodně dlouho se vymýšlí řešení, které je tak nějak na hraně toho co by mohlo vyjít - vše vypadá perfektně plán funguje - plán nečekaně zkolabuje na naprosto náhodné situaci - vše je v prdeli my tu zemřeme - v posledních 5 minutách každého dílu přijde deus ex machina a z rukávu se vytáhne druhé naprosto nečekané řešení a vše je zachráněno. Přesně to samé úplně každý díl, ta předvídatelnost je vyloženě nasírací. Do toho ještě Dr.Smith, vůbec nechápu co na té postavě všichni vidí. Chápu ta postava je napsaná schválně chaoticky, ale ty intriky jí prostě nežeru. Je vykreslená jako postava co vymyslí nějaký master plán, který je postaven na takovém množství "možná", že to prostě nemohlo vyjít a navíc se tváří jako největší drsňák. Její motivy jsou mi taky naprosto nečitelné. A ať mě prosím někdo přesvědčí, že ji Parker Posey nepřehrává až na půdu. Celá rodina Robinsonových je taky vykreslena jako skupina nadlidí, když se řeší nějaký plán tak to řeší jenom oni a hlavně se klade důraz na práci tří sourozenců ačkoli je v okolí řada určitě kvalifikovanějších osob. Je mi to docela líto, protože celý ten příběh je docela poutavý a zpracování na slušné úrovni, ale scenáristická práce je na úrovni žáka základní školy, což z toho seriálu dělá záležitost na hraně koukatelnosti. I když tomu dávám jenom dvě hvězdy, tak je možné, že pár dílů z druhé série asi ještě zkouknu (kvůli celkovému příběhu), i když to bude spíše ze setrvačnosti. Jinak nemá smysl asi více hodnotit, zbytek docela dobře zhodnotil DaViD´82 a SonGokussj. (11.09.2019)

1. série je dost povedená. A to mě čeká druhá, která má lepší hodnocení. Znám hlavně film s Joyim a kreslený seriál jen hodně matně. Postavy, jejich povahy, osudy, kdo přežije, kdo proč a jak, tedy jsem nemohl očekávat žádné překvapení. I tak jsem ale nejednou musel pustit další díl, abych viděl, jak se problémy Robinsonových vyvrbí. Oproti jiným současným scifi seriálům jsou Robinsonovi vizuálně snad nejlepší, herecky skvěle obsazení a těch pitomostí naštěstí je také minimum. 2. série začala skvělým dílem, ale bohužel po návratu Resolutu přišlo několik dílů, kde se děj musí věnovat všem postavám, ač se u nich neděje nic zajímavého, nebo se vymýšlí zbytečné a ne moc zajímavé zápletky. Druhá polovina řady je ale už napínavější a spojuje takřka už jen to podstatné. Příprava na třetí řadu slibuje zase něco trochu jiného a snad to bude zase fajn. 3. série se už v nelogických nesmyslech strašně moc topí. Aby scénáristi dotáhli vše do konce, tak se logika už ani trochu neřeší a je to porod. Co se dalo v prvních dvou řadách odpouštět už divák, kvůli slabému příběhu a ještě slabším vztahům mezi postavami, nepřekousne. Že všechno dopadá až v poslední vteřině, na akurátní počet kWat, prostě drama na maximum, tak už působí jen úsměvně. A hrání si s tím, kdo snad umře? V tomhle seriálu? Trapný. Třetí řada tak seriál sráží do lepšího průměru. (19.01.2020)