Benedetta

Snáď iba Paul Verhoeven dokáže spracovať vo filme prvky sexuality, homosexuality a náboženstva, dať to dohromady a ponúknuť divákovi výtvor, ktorý neurazí a na ktorý sa veľmi dobre pozerá. Rovnako aj samotný príbeh zaujal. Na druhú stranu, u tohto režiséra som zvyknutý na onakvejšie diela, ktoré sa neboja ísť ešte do väčšej hĺbky. Napríklad Turks fruit. Ak ste sa namlsali týmto, rozhodne vyskúšajte turecké ovocie :) Nadpriemer. 75/100 (23.12.2023)

formu jakou ma Verhoeven ve svých třiaosmdesáti letech by mu mohlo závidět mnoho mladších tvůrců.I tentokrát se mu povedlo trefit hřebíček na hlavičku a Benedetta je po Černé knize jeho nejlepší film po "návratu" do Evropy.Možná sem to sice čekal ještě trošku výživnější a kontroverznější, ale i tak se jeho trefování se do církve povedlo a je jedině dobře,že si Paul udržel svůj talent provokovat a hrát si s divákem (a jeho očekáváním).Benedetta není tuctová zábava,ale když na jeho hru divák přistoupí,bohatě mu to vrátí...80% (27.11.2021)

Verhoeven byl z hollywoodských spektáklů unavený a tak se vydal zpět do Evropy aby točil malé filmy, ve kterých může provokovat výrazně více než u americké produkce. Tentokrát vypráví skutečný příběh jeptišky, která má nejen záhadné vize Ježíše Krista, ale hlavně najde zalíbení v nové "kolegyni". Už samotné téma je dostatečně kontroverzní a Verhoveven nikdy neuhýbal před nahotou a sexem. Nikdy nezajde do explicitního extrému, ale pohlavních orgánů a lesbického sexu si divák užije dostatek. Naštěstí je dostatečně zajímavé i vše okolo a celým filmem nás provází výborné herecké výkony a na malém prostoru i nádherná výprava a hudba. Bohužel stopáž přesahující dvě hodiny pro mě byla nad rámec a po skvělé první půlce mě film trochu začínal nudit a přišlo mi, že se příběh nevyvíjí dostatečně provokativně, jak jsem očekával a chyběl mi nějaký výraznější závěr. Rozhodně zajímavý film, který s klidem doporučím, ale není v něm nic, co by mě výrazně strhlo nebo zatáhlo. (01.12.2021)

Ale jo, je to stále klasicky divácky žánrový, podvratný Verhoeven, který se nerozpakuje prvoplánově šokovat a znechutit (erotikou, krví, církevním oportunismem), zatímco hned pod slupkou schovává promyšlenou provokaci a nejednoznačnost (byla Benedetta světice s vizemi od boha, nemocná schizofrenička, zvrácená vypočítavá mrcha – anebo od každého kousek?). Leckdy už zachází za hranu, ale mne jeho nepodbízivé u(vědo)mění a nekonvenčnost hladící proti srsti prostě baví. (15.12.2021)

Nic proti námětu, zpracování do velké míry upoutalo pozornost, ale trochu mi v tom chyběla syrovost, smrad a špína od Toma Tykwera, kterou uměl prodat v Parfému - Příběhu vraha a taky očividně chyběl odhadem asi dvojnásobek rozpočtu - podle IMDb je Benedetta za 24 mil. dolarů, Parfém stál toho času 60 mil. dolarů. A podle stejného zdroje si Benedetta nevydělala, Parfém ano. Nejsou si oba filmy příliš vzdálené, zejména, co se hlavních postav týče. A bylo fajn si dát po řadě hollywoodských produkcí pěknou francouzštinu. Co se týče vzruchu a protestů okolo uvedení, tak není o čem. Ano, puritáni žijí s klapkami na očích a nechtějí si ani připustit vyobrazení něčeho, co je v kontextu církevních hříchů jen kapka v moři a velmi uvěřitelná kapka. To bych hned mohl připomenout Spotlight, který ani nemusí do středověku, aby zalomcoval přesvědčením dokonalé čistoty nejen církve, ale celých komunit. Na Benedettu jsem vánočně navázal Kmotrem III, ten církev taky nešetřil. (26.12.2022)