Škandalózne odhalenie

"Hraji jen způsobem, který určují muži, a jsem za to trestaná." Trojí střetnutí - erotické, virtuální a důkazní - ve vnitrofiremním příběhu. Demi správně sexuálně agresivně hranatá, na r. 1994 je při umělecké střídmosti rovina virtuální technologicky vizionářská, ♫ Morriconeho žestě se však do světa Digicomu úplně nehodí. 3-4* (29.04.2013)

Tenhle film by potřeboval oprostit od všech těch hrátek s výkoností chipů a virtuální realitou, zaměřit se pouze na spor mezi hlavními představiteli a trochu odvážnější režii. Ne že by odvážná nebyla, ta sexuální scéna byla výborně natočená a odvážná celkem taky, ale krom této scény se všechno pohybuje v zaběhnutých kolejích a je to velká škoda. Michael Douglas je skvostný, Demi Moore byla sexuálním symbolem v devadesátých letech, ale teď už by jí asi podobnou roli nenabídli. Tím však nechci říct, že by se na roli nehodila. Naopak, zvládla ji bravurně a nikdo jiný než Sharon Stone by to nezvládl lépe, ale s odstupem času už to trochu ztrácí šmrnc. Celkově za tři a je velká škoda toho, že se děj roztříštil na ty dvě dějové linie, mohlo to být o stupýnek lepší. [únor 2006] (13.02.2006)

No, myslím si, že by tomuto filmu slušelo spíše "červené" označení. Snímek není thriller jako takový; jak už zde někdo zmínil, napětí se objevuje spíše v dialozích (s vyjímkou hlavní virutální scény), jinak to celé působí spíš jako drama (ale proto bych snímek rozhodně neodsuzoval, prostě si šel vlastní cestou-zmiňuju to proto, aby nikdo předem nečekal nervy-drásající "napínák"). Michael výborný a stejně tak Demi (říkejte si co chcete, ale v tomhle filmu JE sexy). Asi nejvíce vám v hlavě utkví žhavá erotická scéna mezi již zmíněnou dvojicí, ale líbila se mi i ta virutální (z dnešního pohledu slabá, přesto by člověk měl brát v potaz, že rok natáčení je 1994). Akorát mě trochu zklamala hudba (myslím tím vzhledem k tomu, kdo ji dělal). Takže bych to viděl na slabší 4*. (17.12.2007)

Další role Michaela Douglase, která podléhá svodům fatální ženy. Když šéfová zavelí, navrch v podpatcích a s tak plným dekoltem, je těžké odolat. Douglas, který léta postupně šplhá až do vedení firmy, to zvládl. Nejprve se nechal orálně načít, aby pak morálně odolal. Je na každém divákovi, aby posoudil, zda v téhle nekalé hře nehraje až moc velkého obětního beránka (zase tolik se nebránil), každopádně není radno krasavici na šéfovském křesle odmítat. Tehdy do toho coby milenci bušili, co to šlo, dnes ale on má rodinu a „dokáže“ se ovládat. Následující ráno je ovšem všechno jinak. Škoda, že tvůrci nasadili několik „atraktivních“ odboček, které jsou možná fajn, ale dohromady se pod nimi ztrácí původní záměr (tj. sexuální obtěžování na pracovišti). Podzápletka o zmanipulované zakázce, další odbočka do polosoudní síně, další do technothrilleru. Prostě těch těžkopádných intrik a virtuálních realit bylo najednou příliš. Což je škoda. Co se Douglase týče, šlo o jasný pokus o zpeněžení jeho minulých úspěchů se Základním instinktem nebo Osudovou přitažlivostí. Co se režiséra Barryho Levinsona týče (který posledních patnáct let spíš paběrkuje), zvolil cestu průměrného zpracování, žádnou nadstavbu nečekejme. Bylo by rozhodně zajímavé, co by s látkou provedl původně zamýšlený Miloš Forman. Zkáza Demi Moore je nakonec až příliš těžkopádná a nijak zvlášť vzrušující. Prostě tohle spojení techniky a erotiky postrádá to hlavní: náboj. (21.08.2016)

Když si vzpomenu na tento film, vždy se mi vybaví úžasná Douglasova hláška určená roztoužené Demi Moore: "Vem si ty dvě flašky šampaňskýho co máš v lednici a ošoustej se jima". Nebo "rozdej si to s nima". Záleží na dabingové verzi:-)) Jo a souhlasím s Tsunami X - ta virtuální realita je fakt úlet...to si mohl Levinson odpustit:-) (14.02.2006)