Luz
Luz
Luz
Obsahy(1)
Deštivá noc. Otřesená a paralyzovaná taxikářka Luz se přinutí vejít do jasně osvětlené vstupní haly zpustlé policejní stanice. V nočním klubu na druhém konci města Nora rafinovaně zapřede rozhovor s policejním psychiatrem dr. Rossinim. Nora je posedlá démonickou bytostí, pevně odhodlanou být konečně v blízkosti ženy, kterou miluje – Luz. Vypráví doktorovi o bouřlivé minulosti své někdejší spolužačky Luz, s níž chodila na dívčí školu. Rossini, který je čím dál zaujatější Nořiným příběhem, se stane její snadnou kořistí. Záhy je však povolán na policejní stanici, aby vyšetřil Luz. Pod vedením svých kolegů uvede Luz do stavu hypnózy, který vyvolá řadu vzpomínek na události předcházející jejímu příchodu. Ovšem bytost, která převzala nad lékařem kontrolu, chce něco víc. (Cinemax)
(viac)Videá (2)
Recenzie (10)
Německý snímek „Luz“ je ukázkou artového hororu. Jasně, je v něm určitá atmosféra, ale ta není dána tím, že by se mělo ve filmu objevit něco hororového, ale je dána tím, jak je celkově podivně snímek natočen. Dovedu si představit, e se tohle promítá v artových kinech a najde si to svoje diváky. Jako hororový fanda ale nejsem nijak extra nadšený. Prostě takový filmový experiment s vizuální formou. ()
Trailer přepychový a už kvůli němu jsem se nemohla tohoto releasu dočkat. V reálu ale prázdná podivnost, která asi měla potenciál i trochu toho neokoukaného nápadu, ale byl vybrán opravdu špatný způsob, jak tuto myšlenku prezentovat. Vizuál i hudební podkres super, na herce se dobře koukalo, ale v podstatě bych moc nedokázala popsat o čem to bylo. Luz jsem dávala hodně nadějí, ale ve své podstatě to byla jen další kravina, která velice brzy vyšumí. ()
Po zhlédnutí slibně vypadajícího traileru jsem se na Luz začal těšit a dost jsem si od ní sliboval. Čekal jsem, že by mohlo jít o intenzivní hororové peklo ve stylu atmosférických hororů ze 70. a 80. let. Tohle se nakonec ukázalo jako hrubě chybný úsudek. Do traileru byly zařazeny snad všechny hororově vypadající scény, které film obsahuje, takže ničeho navíc – vyjma žvatlání – se nedočkáte. V podstatě se jedná o stylově natočený konverzační horor o posednutí, ve kterém jen stěží pochopíte, oč kráčí. Podstatná část filmu se odehrává v jedné místnosti při bizarní rekonstrukci jisté události pomocí hypnózy a od toho se pak vše odvíjí. Začátek vypadal slibně, film se snažil budovat jakési napětí a já byl nějakou dobu v očekávání, že to někam směřuje a že se to brzy rozjede na plné pecky. Nic se ale nerozjelo, všechny mé naděje hodně rychle vyprchaly a o slovo se přihlásila ukrutná nuda. Někdy v polovině jsem nad tím vším zlomil hůl a už jsem si jen přál, ať to radši skončí. Kromě výtečné retro stylizace mi nepřijde, že film obsahuje něco, čím by mohl nějak výrazně zaujmout žánrové fanoušky – vlastně ani nemám ponětí, jaký typ publika tohle osloví. Jedna frajeřina se ale Tilmanu Singerovi povedla – dokázal vytvořit přesvědčivou časovou iluzi, ve které 70 minut působí jako 2 dlouhé a úmorné hodiny. ()
Zvláštně koncipovaný psychologický snímek. ()
Tak koukám, že nejen já jsem se nechal nalákat na luxusní trailer a naivně jsem věřil v pořádnou hororovou jízdu abych posléze zjistil, že film je jen ztráta času. ()
Galéria (16)
Fotka © Bildstörung
Reklama