Tranzit

WWII LARP na valiu aneb jak fištrónsky okecat, že se nepovedlo sehnat prachy na dobovou adaptaci románu. Kdyby to bylo alespoň přiznanější v té myšlence univerzálnosti fatalistických klišé a kdyby se tvůrci alespoň rozhodli trochu formálně a scénicky pracovat s onou "nedobou", mohli bychom se domluvit, ale ten film strašlivě čichá vlastní prdy, nehledě na to, že je to zkrátka "sloppy craftsmanship". Naposledy jsem takhle ztýral kinosedačku u Jarmushových Limits of Control. ___Shlédnuto v rámci Catch-Up Tuesday ve Světozoru a teda jakkoli si čím dál více myslím, že uvádění filmů do kontextu nějakým mluveným úvodem vlastně není úplně špatný nápad, tak jestli to má být v této podobě, beru všechno zpět. Pět minut trvající nanebevzetí, citující propagační materiály filmu, u kterého má jeden pocit, že ten člověk popisuje svůj vlastní start-up mi připomnělo onehdá informační brožuru k LFŠ, kde popisy u asi šedesáti filmů začínaly "Je to jako kdyby Lynch a Haneke..." (15.05.2019)

Ťažkopádna nemecká nuda, ktorá sa tiahla celým snímkom až do samotného záveru. To, že mi trošku unikla pointa celého filmu, sa občas stáva, ale to, že k človeku neprenikne ani štipka emócie, to by sa stať teda určite nemalo. Takýto typ artu nie je veľmi moja cieľová skupina, ale tak diváka si to určite nájde. Za mňa len podpriemer. 35 % (19.08.2020)

Petzold upravil roman nemeckej spisovatelky Anny Seghers a z roku 1944 o utečencovi v Pariži ho presunul do sučasnosti.Je to drama z 40.rokov 20.storočia s autami a ulicami 21.storočia a policajnymi uniformami.Film z toho všetkeho vytvara skutočne dezorientujuci a znepokojujuci učinok.Franz Rogowski hra utečenca Georga a Paula Beer hra Mariu,krasnu enigmaticku ženu,ktora ako všetci ostatni hlada cestu z Marseille.Tranzit je viacvrstvovy a inteligentny triler. (09.09.2019)

Mám moc rád Petzoldův rukopis a jeho cit pro vyprávění. Původně jsem ani nechtěl psát komentář, ale Tranzit se mi pořád honí v hlavě, tak mi to prostě nedá. Zajímavý příběh o ztrátě svobody, který snese skoro nejvyšší hodnocení a po jehož skončení zůstává pocit, který snad ani nejde dobře popsat.... (28.09.2019)

Německý režisér a scenárista Christian Petzold se filmem Tranzit trefil přesně do mého vkusu. Dramatický příběh s lehce romantizujícím nádechem a tragickými etudami, v jejichž středobodu se ocitá hlavní hrdina Georg ve velmi přesvědčivém podání charismatického Franze Rogowského, se mi dostal pod kůži hned od úvodních minut a udržel si mou plnou pozornost až do závěrečných titulků podkreslených mému sluchu lahodící skladbou Road to Nowhere od slavné novovlnné skupiny Talking Heads. Mám neodbytný pocit, že zasazení událostí spojených s druhou světovou válkou do současného světa dodalo veškerému dění téměř děsivý rozměr. (90%) (16.04.2022)