Vox Lux

Jen těžko nacházím klady celého filmu, ale řekněme, že film měl celkem zajímavý start kdy mladá 14 letá divka po tragické události začíná svoji kariéru jako zpěvačka. Pak ale zhruba v polovině filmu po střihu uplyne 19 let a nastoupí Natalie Portman. Nic ve zlém, zahrála to dobře, ale obsah filmu byl naprostý odpad. Starší verze Celeste je nesympatická a šílená, film obsahuje spoustu scén uplně o ničem a pak závěr kdy je asi 10 ti minutový koncert, který diváka jen otráví a žádné další emoce v něm nevyvolá pak film jen tak skončí? Čekal jsem že ji aspoň na konci zastřelí nebo něco, ale tohle? Dávám 1 hvězdu za začátek, ale film považuji za naprostou ztrátu času 10-15% (11.03.2019)

Už od začátku Vám bude jasné, že tady to tvůrci pojali trošku jinak. Hned u úvodních titulek do Vás navalí scénu, která svým skrytým napětím rozhodí každého, kdo si k filmu v tu chvíli našel cestu. V tu ránu je jasný, že jestli někde začíná divná filmařina, tak je to právě teď a tady. Nakonec to ale zase tak divný nebylo nebo spíš sám film ani nevěděl, co chce. Přitom měl pár zajímavých nápadů, jako třeba ten, že na hudební stránce pracovala Sia. Ta je na hudbě hodně znát a i když hudba není ze seznamu těch, ke které bych si pravidelně hledal cestu, špatná v rámci popu rozhodně nebyla. Horší už to bylo ale se samotným námětem a nejvíc to odsrala asi Natálka. Ta nejlíp vypadá na plakátě, ale pak to s ní jde dost z kopce. Objeví se vlastně ve druhé polovině filmu, kde už hraje dospělou hlavní postavu, ale stačí to k tomu, aby ve mně vyvolala ryzí protivenství vůči její osobě, no spíš teda postavě. Navíc jsem úplně nepochopil, proč ta mladá holka hrála tu hlavní postavu a pak hrála ségru své, leč dospělé, postavy. Ve Vox Lux je prostě plno momentů, které úplně nechápu a nevím, jestli to není fušéřina nebo forma umění, kterému nerozumím. Na tři hvězdy to ale kousnu. (27.01.2020)

Při troše štěstí jsem čekal artovou Teen Spirit, případně proti srsti jdoucí Zrodila se hvězda, ale rozhodně jsem nečekal neuchopitelný mišmaš žánrů, který svoji vlastní premisu doběhne snad na poslední čtvrthodinu. Dramatický úvod rozhodí bez budoucího opodstatnění, vynechaná místa v příběhu jsou právě tím, co bych chtěl vidět nejvíc a jakkoli se Raffey Cassidy i Natalie Portman položily do hlavní postavy naplno, nesouzním s ní téměř nikdy. Čtyři dějové linky, dopovězená možná jedna. Chápu, kam Corbet mířil, ale připadám si, jak kdyby mi hodil sousto na zem a řekl mi, ať si ho jdu sebrat. (27.07.2020)

OST -> 100% (24.06.2019)

Brady Corbet jede jako drak (nazvala bych jeho styl limonádovým von Trierem), ale člověk má opravdu dost času si uvědomit, jak je Natalie Portman špatná herečka. I když to není debut, tak pořád bych to zařadila do kategorie začátečnický film, a Corbet mi přijde jako zajímavý začátečník, na kterého budu dál zvědavá. Je vidět, že má dobře zvládnuté to "jak", ale jestlipak přednáší i nějakou substanci si vlastně zatím jistá nejsem. Z herců mi paradoxně přišlo nejzajímavější krátké mihnutí Christophera Abbotta. (28.12.2019)

„To mám právě ráda na populární hudbě. Nechci, aby lidé zbytečně moc přemýšleli. Ale aby se cítili dobře.“ První necelou hodinku mě to celkem bavilo, a to bez větších připomínek. Musel jsem si sice zvyknout na trochu zvláštní atmosféru (na druhou stranu něčím přitažlivou), zároveň nějak přijmout to, že tragickou událost Celeste a lidé kolem ní de facto využili k nastartování kariéry, ale nic z toho nebylo vyloženě rušivé. To, co mě téměř okamžitě začalo dráždit, byl fakt, že tvůrcům „krapet“ neseděly časové posuny spolu se stářím postav v druhé půli. Když 28letá hraje starší sestru 37leté (nešlo obsadit pozdější verzi Eleanor někým „zralejším“?) a manager vypadá věkem takřka nepostihnut (maskéři si vzali dovolenou?), člověku to na dojmu moc nepřidá. Nemluvě o tom, že Natálka by mohla hrát sebelíp, ale když ta její postava byla tak nepřístupná, že se mi na ni nedařilo napojit. Takže její závěrečné vystoupení mě sice nenudilo, ale ani nijak zvlášť nestrhlo. Snad mi to má oblíbenkyně odpustí, ale stejně jako u Annihilation dávám jen lepší průměr. (07.04.2019)

Žádnej podpis, žádná společná fotka na Instagram, jen ketamin, nadávky a smutek. Zábavnej hejt na showbusiness a vlastně i tak nějak na tuhle divnou marketingem (vy)hnanou dobu. Neutorické, poťouchlé a zlé přesně tak, jak si dnešní divák zaslouží. Jeden z nejlepších filmů loňského roku! (15.03.2019)

Od začátku (i s ohledem na to, co jsem zaslechl dřív) jsem tušil, že to nebude „klasický“ příběh o jednom hudebním vzestupu. Čtrnáctiletá Celeste nejprve přežije školní masakr způsobený mladým střelcem, pak to s demo-nahrávkou právě o nepříjemném traumatu zkouší v lákavém hudebním světě. A uspěje. Do hlavních zpráv se o několik let později dostanou i teroristé, kteří vystřílí pláž turistů v maskách, které Celeste (už coby popová hvězda) v dospělosti použila při natáčení jednoho z hudebních videí. Neurotické a negativní portrétování jedné dívky/ženy, která zpívá původní skladby umělkyně Sii. Pliveme na showbusiness a úskalí slávy, obdivujeme (nepříjemný) herecký výkon Natalie Portman i Raffey Cassidy, která ztvárnila mladou Celeste i (ano!) dceru dospělé Celeste. Bizarní kousek o nesnadném životě v záři reflektorů. Celkové vyznění na mě nicméně tolik nedolehlo, výsledek je (chápu záměr) studený, pod kůži se mi nedostal. (19.03.2019)

První polovina filmu, od šokujícího úvodu po natáčení videoklipu, je úžasná. Druhá je o trochu slabší, ale rozhodně za to nemůže Natalia Portman. Podle mě totiž filmu především chybí pointa, nějaká pořádná závěrečná myšlenka, něco šokujícího ve stylu úvodní scény, co slibuje vypravěč s hlasem Willema Dafoea, ale čeho se bohužel nedočkáme. Je to škoda, ale režiséra (a scenáristu) si i tak dávám na seznam těch, od nichž rozhodně chci ještě něco vidět. (03.01.2021)

Vox Lux sleduje osmnáct let v životě Celeste, z které se po tragickém zážitku stane popová superstar. Příběh obyčejné dívky, jejíž život je protkán katastrofami, sledujeme ve třech částech. A až v druhé části se přitom potkáme s Natalii Portman, jejíž postavu do té doby v teen letech ztvárňuje výborná Raffey Cassidy. Sama Natalie Portman pak roli popové divy podává částečně s vervou raperky ze Saturday Night Live, částečně s bizarmostí hodné Vitasovi. Vlastně celý film je tak trochu bizarní, ale zároveň neuvěřitelně režijně precizní a v mnoha ohledech starosvětský. Korunu všemu nasazuje nádherná kamera (35mm!) a hudební vsuvky hlavní hrdinky. Jeden z nejlepších filmů festivalu. [TIFF18] (17.09.2018)

Prvu polovicu som bol uplne nadseny. Kreativna a velmi hrava forma, uzasna instrumentalna hudba a tuctovo netuctovy pribeh ma v kombinacii so zaujimavymi postavami odrovnal. Druha polovica je umienenejsia sluzi a najma ako showreel na vyborne herectvo Natalie Portman. Je tu vsak pre mna jedno velke ALE. Zaverecne vystupenie pre mna nemalo vobec silu (staci som spomenut ako genialne fungoval Live Aid v Bohemian Rhapsody) Neviem co alebo kto je hudobne teleso Sia, no tie pesnicky boli ohromna nuda a uplne mi to zrazilo dojem z inak paradneho filmu. Na druhej strane popovej hudbe rozumiem asi ako Jarmush komercnej kinematografii. 8/10 (17.06.2019)

Nevšední a příšerné.. (13.11.2019)

Raffey Cassidy sa ako Celeste predstaví v tom najlepšom možnom svetle a svojím vystúpením prirodzeným spôsobom poukáže na prerod mladej veriacej školáčky na rebelujúcu popovú hviezdu. Režisér Brady Corbert síce v prezentovaní minulosti Celeste neponúka nič, čo by sme už doposiaľ v rámci kinematografie nevideli, ale vývoj hlavnej postavy je napriek tomu zaujímavý a jeho sledovanie dokáže udržať pozornosť. Príjemný zážitok v tejto časti obohatila aj naozaj slušná práca s kamerou. S príchodom Natalie Portman som ale dostal nepríjemnú facku, z ktorej som sa akosi nedokázal prebrať. I keď táto 37-ročná rodáčka z Izraela patrí medzi moje favoritky, ňou prezentovaný výkon vo Vox Lux som jej ani v najmenšom neveril.Správanie dospelej Celeste na mňa pôsobilo vrcholne neautenticky, afektovane a miestami priam neznesiteľne. Kontrast medzi jej mladosťou bol tak obrovský, že som sa s vystupovaním horkokrvnej a papuľnatej ženy nedokázal nijak stotožniť. (24.02.2019)

A Star Is Born meets Black Swan. 8/10 (05.06.2019)

Během natáčení hlasivky Natalie Portman nedošly újmy. Máte chuť na fiktivní biografii jedné extravagantní popové hvězdy, co má většinu nectností, jakými správné popové hvězdy mají disponovat? Režisér Brady Corbet takovou celebritu servíruje, ale koncepčně to není žádný zázrak, místy je to dokonce i blbé a produkčně mdlé. Nejvíc mně vadilo, že se nekonaly žádné vizuální orgie a technické finesy. Celé to má takový neatraktivní "televizní" háv. Až na pár scénických delikates, úvodní a závěrečná sekvence k nim určitě patří, se nedařilo ani aplikovat moment překvapení. A dramatické vrcholy, dají-li se tak nazvat, jsou jen suchopárné pózy, režijně nekvalitně zvládnuté i podané. Samotná Natalie Portman nastoupí na scénu až od druhé poloviny dvouhodinového filmu, je nutné si do jejího příchodu (a přerodu) vystačit s nijak zvláště zajímavou Raffey Cassidy, která hraje její mladší verzi, posléze i dceru, jejichž identičnost mně přišla naprosto stupid. Film mapuje období osmnácti let popové ikony, takže nechybí (klasické) peripetie a střety s osobní i profesní krizí, což vrcholí nablýskanou koncertní show. Kdo slyší na jména Jude Law, Stacy Martin, Jennifer Ehle, Sia (produkční záštita), Willem Dafoe, může mít radost, neb tvoří neoddělitelnou součást zpěvaččiny profesní kariéry, poslední jmenovaný zaujal jen pozici vypravěče, což jsem nepochopil. Nesporným tahounem je však Natalie Portman, která manýry i zvýšenou teatrálnost podává se sexy noblesou. Vzestupy, pády a comebacky hudebních hvězd zde už byly tisíckrát, ty fiktivní jsou ale vzácností, daný koncept ovšem příliš režijně neuzemní ani neoslní, nicméně chcete-li vidět svou oblíbenou hvězdu pět (původní skladby od zpěvačky Sia) a oděnou ve futuristickém kostýmu, máte jedinečnou možnost přijmout její pozvání přímo pod pódium. 6/10 (24.03.2019)

Piata hviezda za opäť vynikajúcu Portmanku. Hudba hrozný shit, čoho si boli podľa mňa všetci vedomí, a možno práve preto je to tak pôsobivé. Čistý Soderbergh. (26.07.2019)

Corbet sa inšpiroval von Trierom, Soderberghom a nakoniec aj Boyleom, pretože rozvrhnutie do troch kapitol, ale v skutočnosti len dvoch, pripomenie Jobsa. Teda aspoň z hľadiska skokov v čase, s upriamením na jeden deň a jedno verejné vystúpenie, čo sa týka časti číslo 2. No a samozrejme aj na tie nešťastné vzťahy a komplikovanú osobnosť hlavného protagonistu, tu husto ambivalentnej protagonistky. Corbet sa snaží niečo povedať o súčasnom tvrdom showbiznise a dnešnej spoločnosti vo všeobecnosti, čím ma ale popravde extra neprekvapil. Zaujímavejšia je určite forma, akou všetko prezentuje. To druhé charakterizuje vo veľkom nekontrolovateľný terorizmus a myšlienková paralela so speváčkou je explicitne vyjadrená, dokonca ňou samotnou pri jednom z mnohých otravných rozhovorov s tiskom. Nie ešte príliš dotiahnuté, ale rozhodne ambiciózne a nesnažiace sa osloviť široké masy, čo je ďalšia zaujímavá polaritná paralela so Celeste. 70% (18.02.2020)

Na můj vkus příliš technické. A tím nemyslím žádnou techniku, nýbrž styl provedení. Celkový dojem z celého filmu mi přišel zvláštní a to v tom špatném slova smyslu. Jak kdyby tady nikdo neuměl hrát, dokonce ani Natalie Portman, kterou mám ráda a která mě snad ještě nikdy takhle nezklamala. Tak trochu ztráta času. (10.03.2019)

"Vox Lux" sa nám snaží povedať príbeh dievčaťa, ktoré prežije útok na škole a stane sa z nej superstar. A ako obrovská diva si získa obrovský úspech. Mám tu prológ, máme jej život v roku 1999, potom sa presunieme do roku 2017 a zakončíme to parádným popovým vystúpením Celeste. Funguje to všetko dokopy? Nuž... áno a nie. Pozrime sa na pozitíva filmu. Úvodná časť je podľa mňa skvelá. Je silná, je veľmi dobre spracovaná a myslím si, že aj vysoko traumatizujúca. A chcel som vedieť kam sa bude potom film posúvať. Je super vidieť puto medzi Celeste A Ellie a ako sa kariéra mladej nádejnej speváčky začína otvárať. Jediné čo mi tu skutočne vadilo bol prebleskujúci efekt, ktorý sme mali na moment vidieť ako ukážku z klipu "Holograms". Ak máte epilepsiu, tak toto môže vyvolať záchvat. Inak je to spracované celkom dobre. Raffey Cassidy podáva skvelý výkon a veril som jej to všetkými desiatimi. Problémy sa však začínajú pre mňa objavovať v časti, keď už máme dospelú Celeste v roku 2017. Máme tu ďalší strelecký útok, ktorý vôbec nebolo treba. Prečo? Lebo sa dokopy k ničomu potom nepreojí do konca filmu. Natalie Portman ukazuje život hviezdy po rokoch, kedy už veci nie sú tak super a má svoje vlastné problémy. A neznáša novinárov, nemá chvíľku pre seba, nemá súkromie a podobne. A tá otrávenosť ma po chvíli prestala zaujímať, lebo toho začínalo byť nejako moc. Okrem toho vďaka tomu film viac menej nesmeruje nikam. Záverečné finále pôsobí ako koncert Madonny. Vyzerá to dobre, no priznávam, že nie som fanúšikom tohto hudobného štýlu a väčšinou to býva, že táto typická pop music pre mňa nič moc nehovorí a pôsobí na mňa prázdno. A hoci sa to cez ten naratív snaží ukázať, že tie texty a skladby o niečom vypovedajú (a povedal by som, že je to pravda), tak skutočnosť je taká, že svojim spracovaním na mňa vychádzajú vysoko prázdno a neodlišujú sa ničím moc od ostatných popových skladieb, ktoré som počul. Ako celok som viac na pozitívnej strane, no viac pre prvú polovicu filmu. Tá druhá na mňa pôsobí o niečo menej zaujímavo. Videli sme to, nie je to moc nové a výsledný efekt ma až tak nechytil. Takže na jedno pozretie stačilo. Nemyslím si, že sa k filmu niekedy vrátim. Hodnotenie: B- (01.03.2019)

Nádherně režírováno bývalým hercem Brady Corbetem. Je to temné a občas nervující zkoumání současné kultury, násilí a smyslnosti, která ji pohání. Občas je zde příliš mnoho myšlenek a na konci nezůstane žádná. (12.08.2019)