Hana noči hare: Hanadan Next Season

Hana jori dango je moje srdcovka. Jeden z prvních japonských hraných seriálů, které jsem viděla a kde jsem si zamilovala spoustu věcí. Tohle dílo je v podstatě pocta fanouškům původní série. Nehraje si to na nic originálního, v podstatě to křičí, hele, já nechci být víc než Hana jori dango, pojďme si spolu zavzpomínat na staré dobré časy... Umírala jsem z malých rolí původních herců, jak malá holka jsem z nich byla nadšená. Nemluvě o tom, že se seriál drží nějakých zajetých kolejí a jak poznamenal sám Nišikidó Sódžiro: „Historie se opakuje.“, tak to zjemnilo a zakomponovalo to, co frčí v žánru šódžo nyní (především co se chování hlavního hrdiny týče). Bez mučení se přiznávám, že jsem si tohle užila jako fanynka předchozího díla. Kdybych ho neznala, asi bych tak „nevýskala“. Navíc chemie mezi hlavními postavami i tady byla velmi dobrá. Je to příjemný seriál, pro mě velmi okořeněný sentimentem. Jak na to asi kouká někdo, kdo nezná předlohu? (30.07.2018)

Hana yori dango vždy bylo takové mé japonské "guilty pleasure". Tím spíš jsem si nemohla nechat ujít tento zbrusu nový příběh, přestože jsem očekávala, že kvalita půjde dolů a že to bude jen taková love story jako přes kopírák, pouze s novými herci. Nakonec jsem ale byla hodně překvapená - myslím si, že Hana nochi hare obstojí i jako seriál sám o sobě a že nabízí sice příběh podobný tomu staršímu, ale v mnohém zároveň jiný a především kvalitně zpracovaný. V první řadě výborně vybrané obsazení hlavních herců - hlavní tři protagonisti nejenom že hráli dobře, ale zároveň do rolí typově seděli, z pohledu diváka působili sympaticky a zkrátka to mezi nimi fungovalo, jak má. Poměrně brzy jsem si všimla, že Sugisaki Hana v roli Oto, působí jako hlavní hrdinka v mnohém lépe než někdejší Inoue Mao v roli Tsukushi. Možná je to i lépe zpracovaným scénářem, ale bylo velmi jednoduché se s Oto ztotožnit a chápat její vnitřní rozpory a volby. Oproti tomu, jakkoli mám původní Hana yori dango ráda, s odstupem musím říct, že Tsukushi v podání Inoue Mao působila obzvlášt později v druhé sérii velmi otravně svou nerozhodností (natolik, že jako hlavní postava bohužel ztrácela mé sympatie). Je fakt, že příběhově je Hana nochi hare dost dobře napsané a nemá tolik děr v uvěřitelnosti. Když se nad tím zamyslím, v původním Hana yori dango nedává vlastně tolik smysl, proč je zrovna Tsukushi studentkou takové elitní snobské školy. Oproti tomu, u Oto je od začátku jasně daný důvod, proč je pro ni důležité, aby na téhle škole zůstala i přes své chudé poměry (navíc pozadí této postavy udává, že dřív byla skutečně z bohaté rodiny, což taky dává mnohem větší smysl). Zkrátka mi to v mnoha ohledech přišlo kupodivu příběhově promyšlenější. Poměrně rychle jsem si uvědomila, že se u mě při sledování objevuje podobné nadšení jako kdysi u původního Hana yori dango a to jsem opravdu nečekala. Tím spíš, že se u novějších japonských seriálů s nadšením setkávám jen zřídka a marně vzpomínám na doby asi deset let zpátky, kdy pro mě tehdejší seriály měly jakési kouzlo a doslova jsem je hltala. Hana nochi hare proto pro mě mělo jakousi dávnou nostalgii. A postavám jsem opravdu fandila. Navíc samozřejmě potěšilo i cameo některých původních herců (hned jsem zajásala!). Takže, ano, má to sice na druhou stranu i své mouchy (například se v tomto příběhu nedal skoro vůbec prostor novým členům "Correct 5", což má být obdoba někdejšího F4, a kromě hlavního hrdiny a Airi tam ani nebyl nikdo moc zajímavý a charismatický...) a samotný konec seriálu mohl být zpracovaný lépe a ne tak zkratkovitě, ale jinak mi tento seriál udělal po dlouhé době opravdu radost a královsky jsem se bavila. ~(4,3★)~ (20.07.2019)