Milán nenávidí: policie nemůže střílet

V italských krimi thrillerech z éry 70. let mám oproti těm francouzským značné resty, snad i proto, že mě dříve viděné, zde dost ceněné poliziotteschi filmy až na drobné výjimky příliš nenadchly. A tady jsem i navzdory skvělé automobilové honičce zpočátku cítil, že se budu opět trápit sledováním obrazu nekončící drsné kriminality, doplněného nesympatickými postavami na úplně všech frontách a uřvaným italským afektem. Možná pomohlo k lepším dojmům, že jsem snímek viděl v angličtině, ale záhy už se rozběhla nekompromisní hra, která mě svou hutnou atmosférou, napínavým dějem a ztvárněním postav protentokrát dostatečně uzemnila. Živelně rozjetý temperament, s jakým jednu odporně šílenou krutost za druhou provádí Tomas Milian coby šílený Sacchi a to navrch bez zastavení se nad jakoukoliv hodnotou (ano, včetně přátelství nebo dohody se slibem), mě většinou přiváděl k totálnímu odporu, zároveň mě však zvráceným způsobem bavilo v této postavě sledovat Milianovo herectví. Spousta napětí se odehrá i mezi jeho komplicemi a na druhé straně hry figuruje Henry Silva, který si mě postupně získal zvláštním ledově chladným projevem a pohledem komisaře, směřujícího až k pozitivně radikálnímu činu, jaký si prostě situace žádala. Až na jeden zásadní justiční kontext ke konci je to tedy apolitická kriminálka a za mě rozhodně patří k těm, které mají čím utkvět v paměti. [80%] (01.09.2023)

Násilné a nekompromisné Lenziho poliziotteschi, v ktorom forma prevládla nad obsahom. Zakomplexovaného drobného zločinca Giulia v ceste za obohatením pochytí vražedný amok a zabije doslova každého, kto sa mu postaví do cesty - policajtov, ženy, starcov a zlízne to dokonca aj 7 ročné dieťa. Nevypočítateľný Giulio pritom počas tejto krvavej jazdy dosiahne vyšší bodycount než hociktorý slasherový vrah, čo mne osobne nie je proti srsti. (10.07.2017)

Nezbývá mi než souhlasit s kolegou erl. Toto je jedno z nejlepších Euro-zločineckých filmů (tzv. poliziotesschi) co jsem měl zatím tu čest vidět. Režisér Lenzi během své plodné a žánrově velice pestré kariéry si na čas odskočil od svých doposud oblíbených béčkových kanibalských hororu, všemožných thrillerů a různých sleazy giall a natočil jedno ze svých nejlepších děl vůbec, které se vyrovná nejlepším pracím od Fernanda Di Lea, Enza G. Castellariho či Sergia Sollimi. Možná se měl tohoto žánru držet i nadále, ale své poslední slovo tehdy ještě neřekl. Zpět k filmu. Hlavní roli zde vytvořil Tomas Milian jako psychopatický a sadistický násilník Giulio Sacchi byl dokonale ohavný a odporný! Do své ohromující role odevzdal snad úplně vše a člověku by se chtělo pomalu říct, jestli on ve skutečnosti takový nebyl. Byl to člověk který nedbal naprosto žádných lidských vlastností, lidský život pro něj neměl naprosto žádnou hodnotu a jeho záliba v mučení a znásilňování neznala mezí. Kdo se mu jen připletl do cesty a měl na něj negativní vliv, v podobě opačného názoru apod, toho brzy nebo hned zneškodnil! Památná je např. ona lustrová scéna v domě, kdy na lustru jsou svázáni tři polonazí lidé, kteří jsou tu fyzicky a psychicky trápeni, než je Sacchi surově postřílí! Malý spoiler: Původně drobný looser zlodějíček, který touží po změně a pro něj pro opravdu osudovou akci, v tomto případě se rozhodne ještě se svýma dvěma kumpánama unést krásnou dceru miliardáře Marillu (Laura Berri) a považovat za ní obrovské výkupné.! Konec spoileru. Začíná hotové peklo...V cestě mu však stojí neoblomný a odanný policejní inspektor Walter Grandi (Henry Silva) s opět perfektním kamenným výrazem, který jsme mohli vidět ve dvou Di Leových filmech! Nevím ale slušeli mu víc zabijáci, občas tu byl pěkně dřevěněj a ta jeho důchodcovská hůl ke konci byla hodně legrační. Příběh filmu je opravdu famózní a napínavý od začátku až do konce a těžko se v něm hledá nějaká slabina, jasně všechno mohlo bejt nakonec úplně jinak, ale poslední slovo má vždy režisér že...Toto je opravdu klenot, který je skvěle obsazen, něžnou polovičku tu zastupují dvě nádherné herečky známa Anita Strinberg, jako Sacchio přítelkyně a unesená Laura Berri, to byl teprve objev, scény téměř grafického brutálního násilí, dialog je dobrý, žádná lacinost, hudební opět originální skóre vytvořil mistr Morricone, co víc si tedy přát. Opravdu nemám téměř slov, tohle musím teprve postupně rozdýchat. Kolik že to v tom filmu vlastně bylo mrtvých:-(? Jestli film viděli Tarantino nebo Scorsese, tak tady byl zcela jistě jejich předchůdce! Podobné filmy : Violent Professionals, Revolver, Violent Naples, Krutý Řím, Milano rovente, Sreet Law, Milano Calibro 9 nebo Boss. Komentář zde jako čtvrtý v pořadí. (28.12.2009)

Brutalita a velká nevyrovnost. Chvílemi mi to přišlo hlavně herecky odfláklé (přehrávání), chvílemi naopak ve své přímočarosti geniální. Docela dobrá je situace, kdy povedená trojice při pronásledování budoucí unesené skončí v přepychovém domě, kde luxusní paničky vysvlíknou a pověsí za ruce na lustr, tady každý sadista jistě vzdychá blahem. Nejhezčí ve filmu je Laura Belli, svléká se ale jen Anita Strindberg. Trochu rozpačitě jsem přijímal anglický dabing, přišel mi totiž překvapivě dobrý a naprosto hercům "pasoval do pusy", takže jsem mu nakonec po vyzkoušení dal přednost před originální italskou stopou a čtením anglických titulků. Hudba tradičně dobrá, celkově je film laděný asi jako starší díly seriálu Profesionálové, totiž ty pasáže, kde sledujeme jen pachatele. (12.09.2013)

Tento film je dosti nevyrovnaný a má svoje silné části, ale také dosti slabé a celkově je prostě vidět a cítit, že to točil Lenzi, který podle mne prostě moc kvalitní režisér nebyl... Navíc když si odmyslíme špičkový herecký výkon hlavního záporáka-kriminálníka (kterého hraje Tomas Milian), tak nám zbyde v podstatě nudná slátanina, ještě že to ten herec tak skvěle zahrál ... Začátek mi připadal spíš jako nějaká psychologická sonda do života psychopatického kriminálníka, neuvěřitelného hajzla a šmejda, který ale nemá žádné úchylky nebo tak něco ... On prostě nerozlišuje mezi dobrem a zlem a na každou krutost má nějaké své pseudofilozofické vysvětlení ... Stále jsem přemýšlel, kde jsem podobnou postavu již zažil a napadly mne nakonec dvě až z dálného východu - postavy z filmů The Untold Story (1993) a Ebola Syndrome (1994) ztvárněné špičkovým hongkongským hercem Anthony Wongem ... Ten v obou filmech podával podobné role, ale hereckým výkonem Tomase Miliana naprosto válcuje ... I když Tomas Milian podává taky úžasnou roli . Po opravdu výtečném rozjezdu film jako by zabrousil do "exploitation žánru", proběhne nějaké to mučení a vyvraždění rodiny, aby se vše změnilo v nepříliš zábavnou kriminálku, která začne být utahaná, chřadne a chřadne a vyloženě jí dochází dech ... Není to taková pecka, jako se z filmu dělá. Třeba i to násilí není tak hrozné, krve je málo, znásilňování není vidět (vše je střiženo po strhání šatů...), nějakého mučení jsem se zde ani moc nedočkal ... Není to tak drsné a nemrazilo mne z toho, rozhodně ne, už jsem asi moc zvyklý ... Sice se tvrdí, že fantazie někdy u filmu zabolí víc, než graficky znázorněné násilí a zlo, ale u tohoto filmu to neplatí ... aspoň u mne to nefungovalo ... Excelentní je konec, naprosto špičková scéna a záběr na záporáka, nebudu prozrazovat, ale schválně koukejte, kde se ocitá - místo a význam toho místa ... (12.01.2010)