Deväťdesiate

US kmeny 90's - díl skateboardová subkultura. Celovečerní americký nezávislý návrat do devadesátek, tak autentický, že tomu bylo přizpůsobeno vše, téma, kostýmy, hudba, všechny ty propriety oné doby, mizanscéna, dokonce i formát obrazu. Zaostřením na skateboardovou komunitu to trochu připomíná Legendy z Dogtownu, důrazem na pouliční kulturu i sociální aspekt zase třeba rané filmy Spikea Leeho, ale jednoznačně nejvíce z toho čni opravdu skvěle provedený pokus popsat ten složitý přechod mezi dětstvím a dospělostí, složité období pre/puberty, formování osobnosti i hledání si svého místa ve společnosti, i přes (autenticky) vulgární jazykový projev film citlivý a empatický... Opravdu povedený režisérský celovečerní debut Jonah Hilla...kdo by to do něj byl řekl... Fuckshit (22.01.2019)

Hill v podstate neprináša nič nové, coming-of-age drám tohto typu už existujú desiatky, detské fuckovanie spočiatku pôsobí trochu neautenticky, až strojene a aj scenár je do veľkej miery akoby podľa žánrovej šablóny. Vyplnil ju však s veľkým citom, nepochybne je mu tento príbeh neobyčajne osobný, vlastne sú to také Kids naruby, kedy sa pod smršťou nadávok, ľahkých drog a underage sexu, optimisticky skrýva obyčajná ľudská krehkosť, nevinnosť, hľadanie sa, či hľadanie hodnôt. Reznor je na svoje pomery neobyčajne hrejivý, jeho elektronika pocitovo dodáva snímke mladícku auru nahnevanosti, vnútorného zmätku a spolu s dobovými vypaľovačkami a jednou magickou skladbou Philipa Glassa ma tento soundtrack úplne odrovnal. Kratučký, ale za mňa veľmi nádejný debut chytrého tvorcu s citom pre popkultúru, ktorý má čo povedať a aj vie ako - a ja sa teším na jeho ďalšie zárezy. Palec hore za Korineho cameo. (22.12.2018)

Film má poetiku něžnou, ba křehkou, třebaže ji zpestřuje kanonáda vulgarit, tak příznačná pro teenagerskou snahu působit dospěle. Hlavní postava 13 letý chlapec se pere s osamělostí. Nikterak objevné, ale nakažlivé Devadesátky přesně vystihují náladu okamžiku, kdy se parta zdá být nejdůležitější věcí na světě a čtyřicet dolarů představuje nedostižný poklad. Kdy touha zapadnout, zavděčit se a získat si uznání zkušenějších kumpánů nese podobu obdivovaného vzestupu z úrovně „hustej na megahustej“, kdy „rodiče jsou dementi, já nechci na Harvard, ale žít“ a do flákačské romantiky zapadají znaky konkrétní doby od muziky po módu. Potíž tkví v tom, že bezstarostné jízdy vlastní pamětí produkuje každá generace a že jsou si navzájem podobné až k nevíře. Nostalgický úsměv nad věčnými projevy revolty vroubí současně strach o hrdiny. Třeba když je roztomile nejistý panic zatažen do milostných hrátek uvozených dívčím konstatováním „jsi ve věku, než se z kluků stanou kokoti“. Zdá se mi to trochu idealizované. Pokud se začínající filmař může opřít v nezávislé produkci o vlastní zkušenost, získá si diváckou důvěru snáze než lukrativní studiovou zakázkou sériového filmu bez vůně, chuti, barev a autorského rukopisu. (29.11.2020)

V podstatě lehce divočejší varianta klasického coming of age motivu v partě z nižších sociálních vrstev, které ovšem láká svým zasazením do devadesátek, které i pro mě, ač tehdy caparta, znamenají ranně formativní léta a jakési utopické vzpomínky na "Belle Époque". Všechny ty discmany, sbírky filmů, časáky, dodnes nevymírající skejtování a točení filmu na 16 mm všemu dodává ten správný 90s punc. A i když to bude znít pre-boomersky (post-boomersky?), tenhle ještě nevirtuální a nedigitální svět bez mobilů, byl v lecčems hrozně krásný. Jenže když jste se narodili na chudém předměstí, v ghettu, ve špatných rodinných podmínkách, hrozně zle se nachází východisko ven - přimknutí se k frajírkům vypadá jak cesta... Super výkony mladistvých neherců a naprosto vynikající soundtrack. (14.02.2023)

"Mid90s ma nakoniec veľmi príjemne prekvapilo. Hoci som si spočiatku myslel, že to bude pre mňa moc pomalé a nezaujímavé, tak nakoniec funguje ako silná dráma s veľmi dobrými postavami. Koniec koncov, všetci chalani majú svoje problémy a hľadajú spôsob, ako sa s nimi vyrovnať. a Stevie sa rozhodne bojuje so svojimi vlastnými problémami. Najmä s bratom, ktorý ho má neustále potrebu mlátiť a poučovať a tváriť sa, že je silnejší a múdrejší. Ale ostatní sú na tom podobne. A je vidno, že priateľstvo medzi nimi je to najdôležitejšie, čo ich spája a dáva im silu to prekonať. A plus samozrejme to obdobie dospievanie. Alkohol, cigarety, zoznamovanie sa s dievčatami... všetko čo k tomu patrí. A funguje to dobre. Čo mi trochu vadilo bol skutočne veľmi useknutý koniec. Mohlo to mať ešte o pár minút viac a k niečomu sa dopátrať. Plus si myslím, že vzťah medzi Rubiem a Steviem mohol ukázať ešte o trošku viac. Jonah Hill to natočil skutočne skvele. Oceňujem jeho scenár a rovnako aj réžiu. Kvalita. Pre mňa ide o príjemné prekvapenie a rozhodne si myslím, že film stojí za to vidieť. Ako výrazne môže na mňa zapôsobiť mladá partia skejťákov. Hodnotenie: A- (17.04.2019)