Nič nebude ako predtým

Přiznávám, že na dokumenty dost seru a je to chyba, ale od tý doby co se na scéně objevil vychcánek Vít Klusák nedokážu rozlišit co je skutečně přirozené a co nahrané a i tady jsem to měl v hlavě, ale nechci z Lukáše a Klárky dělat stejný podvodníky s realitou jakým je Klusák, tak budu věřit, že vše je přirozené. Nic jak dřív na mně působí velmi depresivně , velmi, protože ukazují prázdnotu a nulové vyhlídky mladé generace a není to dobrý. Ty tři příběhy i lidi, kteří v nich vystupují mají společnýho jménovatele mládí a zpíčenou budoucnost. Jasně můžeme teens vyčítat to či ono jak se zachovali, ale jsou to přece jen teens na hraně s dospělostí, kdo z nás v tu dobu věděl o životě víc ? Spíš zamrzí, že výuka zahradnictví se na škole skládá z hrabání listí za školníka (jak trefně poznamenal ten kluk) nebo vyměřování skleniček a přeměřování vzdálenosti příboru na hotelovce, to určitě v těch mladejch lidech "probudí zápal" pro obor. A to radši úplně pomíjím sociální situaci hlavních hrdinů z tý by se jeden posral a argument, místo školy jdu pracovat abych kurva měl alespon kde bydlet, prostě chápu i když by se měl samozřejmě vzdělávat. Nic Lukáši s Klárkou, pokud to nebylo zase všechno jen nahraný (tzv. Klusákovina) tak palec nahoru, výpovědní hodnotu to má a emotivní přesah rovněž. (25.03.2018)

Nemůžu si pomoct, ale je to prostě málo. Sociálně angažovaných dokumentů u nás každoročně vzniká spousta, při sledování tohoto jsem často myslel na Sbohem, děcáku, sledující také mladé lidi, kteří se snaží vybojovat své místo v životě. Jenže zatímco oni mají tak mizerné výchozí podmínky, jak si jen dokážete představit, hrdinové z Nic jako dřív se mají vlastně docela dobře. Jistě, žijí v chudém regionu s vysokou nezaměstnaností, ovšem jejich rodiny jsou relativně funkční a mohou těžit ze solidního zázemí. Jejich osudy proto pro mě nebyly moc dramatické a spíše mě zaujaly hrané postupy a vtíravá kamera, díky čemuž snímek působí rozhodně filmověji nežli většina tuzemských dokumentů (zřejmě se projevily i peníze HBO). Pro mě tedy celkově trochu málo a pohříchu bez pointy, ovšem jako poctivý kus filmařiny to postačí. (04.07.2018)

Opravdu nemá cenu rozlišovat mezi dokumentem a hraným filmem. Toto vypadá jak hraný film se vším všudy, ale inscenované to nebylo. Vždyť je to úplně jedno. Ale cinefilství autorů kouká z každého záběru. Cítím jejich radost vyprávět, stříhat. Co mě uhodilo do očí z hlediska obsahu, je tendence ženských postav stavět svůj postup životem na vyzývavosti. Trefně to vyjádřil ten DJ od Renči. Ve své bublině to neregistruju. Česká společnost má v tomto ještě pěkný kus před sebou. (25.05.2018)

Uf... Jsem na vážkách, jestli se přiklonit k jasným pozitivům (střih na úrovni jednotlivých scén, zvuk, silné, lidské momenty) a stejně jasným negativům (střih na úrovni celkové struktury filmu, ne úplně jasná pointa a motivace, proč vlastně hrdiny sledovat). Pokud film selhává, tak v důsledku svých velkých ambicí a rozmachu, z nějž ve výsledku probleskují fragmenty potenciálu stejně jako neproměněné šance. Vidět jakoukoliv jednu scénu je skvělý zážitek, při kroku dozadu a pohledu na celek ale zní jakási kakofonie a šum. 70 %, 3 a 1/2 hvězdy. Film jsem viděl dvakrát a napodruhé, když jsem věděl, co mi nedá, jsem víc ocenil to, co v něm je. (09.12.2017)

Jak po filmu poznamenala moje maminka - no, nedělá to tomu Varnsdorfu moc dobrou reklamu... Jinak podle mého je film spíš než o významu vzdělání o tom, že nejdůležitější v životě je narodit se do té správné rodiny. Jen málo těch, kteří neměli takové štěstí jako třeba já, dokáže překročit ten stín a jít za něčím lepším... První den na KVIFF 2018 a hned mírná deprese :-/ (03.07.2018)