Žiješ jenom jednou

Těžce nezvládnutý film. Zajímavě rozehraný děj vrcholící scénou na vězeňském dvoře nedokáže zabránit postupně narůstající nudě dané příliš jednoznačně definovanými charaktery, nepřesvědčivě vykreslenou obžalobou tehdejší společnosti a papírem šustícími dialogy, která je po následném překlopení filmu do Bonnie a Clyde stylu vystřídána čistým znechucením nad pitomoučkou postavou Joan, jejíž láska jdoucí až za hrob a patetické proslovy mi drásaly nervy způsobem již dlouho nezažitým. Vyvrcholení filmu mě pak odpudilo svou okatou snahou o dojmutí, jež ovšem po průběhu filmu nemělo šanci nastat a pouze dovršilo negativní dojem. Že něco podobného stvoří zrovna Lang by mě nenapadlo ani ve špatném snu... (16.11.2012)

Typický Fritz Lang - silné téma, ale příliš nemastné, neslané omáčky kolem několika vrcholných scén. A to i přes poměrně krátkou stopáž, polovina filmu totiž působí skoro jako rekapitulace I Am a Fugitive from a Chain Gang. Těch několik emotivních pasáží, do kterých režisér svou hvězdnou dvojici jako vždy precizně vede, však působí naprosto přesvědčivě. Jako obžaloba dobové společnosti výborné, jako samostatný film bohužel žádný zázrak. (28.05.2010)

Mám rád Langove filmy, vždy dokáže dokonale vystihnúť vnútro jedinca v krajnej medzi. V tomto prípade bojuje prepustený Eddie s predsudkami okolia, ale vačším problémom bude obvinenie z lúpeže. Viem si však predstaviť silnejšie emócie počas vypatých chvíľ, v tomto prípade zostali tvorcovia na polceste. (07.02.2015)

Sylvia Sidney a Henry Fonda tu podávají velmi dobré herecké výkony, které nám představují v podstatě něco jako Bonnie a Clyda, ale za jiných podmínek. Není to až tak živočišné, ale díky hercům je příběh velmi uvěřitelný. Třeba scéna ve vězení, kdy se Henry pořeže, je prostě parádně natočená a zahraná. Stejně tak i finále filmu. (15.02.2018)

Příběh bývalého vězně, který se snaží založit si rodinu a začít žít slušně, ale společnost mu hází klacky pod nohy a pořád se mu dějou samý špatný věci. Téma je sice nepochybně silné, ale Lang tam vrší jednu pohromu za druhou a poté, co snímek dojde ke svému vrcholu (scéne na vězeňském dvoře), kdy by film měl končit a já od něj odcházet bez dechu a s pěti hvězdičkovým hodnocením, už to trochu přepískne a následuje dvacetiminutová sentimentální nuda, která mě absolutně nijak nebrala. Čili skvělý film, který je ale tím závěrem docela pokažen, takže zůstanu u těch čtyř. Kdyby film končil na vězeňském dvoře záběrem na otce, bylo by to nepochybně za pět. (27.12.2010)