Reklama

Reklama

Die Pest in Florenz

  • angličtina The Plague in Florence (viac)

Obsahy(1)

Cesare, vládca Florencie, i jeho syn sa šialene zamilujú do zlej zvodnice, ktorá sa nečakane objaví v tomto meste. Syn zavraždí svojho otca a premení mestské kostoly na nory sexuálnych orgií. Zlé činy a korupcia pokračujú, až kým prichádza Smrť, ktorá so sebou prináša strašidelný mor na celé mesto... (matriosa)

Recenzie (4)

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

I když se projektu podíleli Edgar Allan Poe, Fritz Lang a Otto Rippert, zřejmě to byl ten poslední, který na tom definitivně otiskl svůj palec. Poeův příběh se ztrácí mezi jeho lepšími povídkami (přestože "Maska červené smrti" není rozhodně špatná) , a Langův mezi jeho lepšími filmy. Přestože Langův scénář je jasný a přímočarý (sexuální revoluce a její důsledky), máme celý ansámbl sotva identifikovatelných postav (svatého Medarda, Lorenca Medicejského a nejspíš i Savonarolu), které se vzájemně pletou pod nohama. Dovedu si představit, jak to někdejšího diváka ohromilo, ale teď už jsou spíš zajímavé jen detaily (třeba ten špicl "Chruščov" v sutaně). Film je to sice starý, nádherně zrekonstruovaný (třeba velkolepý vodotryský), černobílý a němý, ale stejně to nestačí. Pozn: Ocituji krátkou pasáž z Poea (překlad Josef Schwarz) a porovnejme to s tím, co jsme se 100 minut koukali: "A ty přeludy se kroutily a ploužily, zbarvovány odstíny komnat, a šílené tóny orchestru jako by zněly ozvěnou jejích kroků. A tu náhle se v sametové síni ozve úder ebenových hodin a všechno strne a umlká -" P.S.: Měli tam moc pěkný trakáčky na přepravu mrtvolek. Taky bych si měl nějakej takovej vyrobit. Třeba by se hodil. ()

Kass 

všetky recenzie používateľa

Tak za propuknutí morové epidemie můžou hříšní lidé města florencského. Občas při hodnocení těchto stařinkých filmů použiju hlášku, že působí na svou dobu "moderním dojmem", ne tak "Mor ve Florencii", jenž naopak působí dojmem jak kdyby byl natočen nejpozději v roce 1915. Film je utahaný, statický, s teatrálním přehráváním. Zdobí ho jen slušná výprava. Občas zaujme efektním prostřihem do zfanatizovaných tváří. O horor samozřejmě nejde ani v nejmenším, i když ztělesnění morové rány v podobě zanedbané ženy je účinným prostředkem pro navození strachu. ()

Reklama

MacGuffin 

všetky recenzie používateľa

D 1919; R: Otto Rippert H: Theodor Becker (Medardus, poustevník); Karl Bernhard (Lorenzův důvěrník); Julietta Brandt (mor); Erner Huebsch (mnich); Franz Knaak (Kardinal); Otto Mannstaedt (Cesare); Auguste Prasch-Grevenberg (Juliina posluhovačka); Marga Kierska (Julia); Anders Wikmann (Lorenzo) - scénář napsal Frtz Lang ()

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Horor? Skôr sociálno-kritická dráma! Ach, ja blázon som sa nechal nachytať. Dve ( tri ? ) strašidelné výjavy na vyše 100 minútovú minutáž! Hmm. Ako historický počin to ujde, má to noblesnú výpravu a kostýmy, pričom herci v tom a v nich svojím prehrávaním presne pasujú do toho, čo si ja predstavujem pod umeleckým filmovým vedením tej doby. Snáď asi takmer každý z nich má démonickú držku a snáď asi každá z tých nežnejších polovičiek určite neoplýva krásou ( teda na dnešné pomery ). ()

Galéria (4)

Reklama

Reklama