Reklama

Reklama

Unavená smrt

  • Nemecká ríša Der müde Tod (viac)
všetky plagáty
Trailer

Obsahy(1)

V jedné malé vesnici kdesi uprostřed Evropy se zničehonic zjeví záhadná postava v černé kápi a odvede si sebou mladého muže, který právě plánuje svatbu se svojí dívkou. Když nešťastná dívka zjistí že to byla samotná smrt, vydá se ji vyhledat a prosí ať ji vrátí milého zpátky. Postava v černé kápi ji zavede do jakéhosi chrámu, kde hoří tisíce bílých svící, z nichž každá představuje jeden lidský život. Smrt pocítí k nešťastné dívce lítost a slíbí ji, že jí vrátí milého zpátky, když ona dokáže zachránit alespoň jeden ze tří lidských životů, které se právě chystá zničit...

Tento fascinující gotický příběh je jedním z hlavních děl poválečné německé kinematografie. Fritz Lang ním odpověděl na právě probíhající vlnu avantgardního expresionismu. Zajímavostí je, že k natočení tohoto díla inspiroval Langa jeden sen, který se mu zdál kdysi dávno v dětství. (caligari)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (43)

Flego 

všetky recenzie používateľa

Sprvu to vyzerá na temný príbeh, aké boli v danej dobe vo veľkej popularite, kde hlavne smrť zosobnená šľachovitým vysokým mužom s ostrými rysmi tváre hrajú prím. Čoskoro sa film v dobrom slova zmysle zromantizuje a nastoľuje večnú myšlienku, že láska je mocnejšia ako smrť. Hoci má mladá žena, ktorá chce vyslobodiť svojho milého zo spárov smrti, splniť aspoň jednu úlohu z troch, nech si nikto nemyslí, že bude svedkom klišoidného záveru. V tomto oceňujem Langov prístup k scenáru. Môj pocit z tejto podoby nemeckého expresionizmu je pozitívny. ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Mravoličný pohádkový příběh o tom, že láska je víc než smrt a jak je dobré mít Smrťáka kamarádem, zvášť když je tak nejistej a unavenej a stále mění rozhodnutí. A tak snad jen expresionistická grafika sem vnáší trochu vzrušení. Podobně o tom psal v roce 1921 Neues Wiener Tageblatt psal v roce 1921: “Fritz Lang stvořil tento film, aby dokázal, že diskuse o tom, že film je prostředek výrazu (exprese) má smysl. Der müde Tod je projevem (expresí) romantismu našeho století.” Lang to z menší části přiznává (ovlivnění dobou) a z větší se tomu brání (viz rozhovoru z roku 1968). Z doby Výmarské republiky (1919–1933) se zachovalo jen ca. 80% natočených filmů a ze zachovalých jich většina upadla do zapomění. Zřejmě se zachovaly jen ty nejoblíbenější. Proč jsou to právě filmy makabrózní, filmy posedlé smrtí? Jak to souvisí s německou mentalitou?--- ()

Reklama

Douglas 

všetky recenzie používateľa

Láska versus Smrt se střetávají ve čtyřech příbězích, které jsou vlastně příběhem jediným. A jakkoliv bývá Fritz Lang v souvislosti s expresionismem nejčastěji spojován s pompézní Metropolis (1927), mezi rukama a hlavou bije srdce mnohem hlasitěji právě v jeho Unavené smrti. ___  Dává smysl, že Fritz Lang nebyl nijak zvlášť nakloněn označování (nejen) Unavené smrti za expresionistický film. ___ Zaprvé, zařazení pod jedno hnutí oslabuje výjimečnou pozici, které se mu tehdy povedlo dosáhnout. Stal se tvůrcem s nevídanou svobodou, jenž plně rozhodoval o všech fázích výroby vlastních děl, nemluvě o navyšujících se rozpočtech a prodlužujících se metrážích. Zadruhé, více než jiné filmy byly ty Langovy navzdory adaptování německých látek především mezinárodní. Dokázal vyjednávat mezi pečlivostí mizanscény a střihovou dynamikou odpozorovanou z amerických a francouzských filmů, mezi intimitou a pompézností, mezi strhujícími aspekty vyprávění i opulencí kinematografie jako moderní umělecké formy. A tak zatímco po domácí premiéře sklidila Unavená smrt zprvu spíše zdrženlivé reakce, v Británii a ve Francii se dočkala naopak vřelého přijetí. ___ Douglas Fairbanks byl filmem okouzlen natolik, že zakoupil americká práva a „vypůjčil“ si z něj mnohé i do svého Zloděje z Bagdádu (The Thief of Bagdad, 1924), nemluvě o poctách složených Unavené smrti Luisem Buñuelem a Alfredem Hitchcockem. Udělala z Langa filmařskou hvězdu. ___ Režisérově nelibosti navzdory však Unavená smrt zůstává podobně jako jiné jeho filmy i vášnivě expresionistická, např. v působivosti i textuře obrovské zdi kolem pozemského sídla Smrti, pokřivenosti domků ve vesničce poblíž i v hereckém pojetí místních obyvatel; v komplexnosti architektury arabského města, v práci se stínohrami v benátské epizodě či v bohaté ornamentálnosti kostýmů i prostředí čínského příběhu. Je vlastně fascinující, kolika různých filmařských, žánrových i emocionálních poloh dokázala Unavená smrt skrze příběh boje mezi láskou a osudem dosáhnout, aniž by se rozpadla do separátních epizod. Zůstává totiž působivá nejen v detailech a stylizacích, ale i po stovce let zejména jako jeden velký příběh s prapodivným happy endem (a věřte mi, není to spoiler). [Připraveno pro LFŠ 2021] ()

dwi 

všetky recenzie používateľa

Unavenou smrtí se Fritz Lang spolu se svou ženou Theou von Harbou přihlásili k německému expresionismu, těžícího hlavně z hrůzyplných a fantastických zákoutí lidské duše (viz Kabinet doktora Caligariho). Personifikovaná Smrt (Bernhard Goetzke) jako nástroj Boží vůle odměřuje prostřednictvím hořících svící životy lidem, za což se jí dostává permanentního nevděku a výčitek. Když zhasne knot teprve mladému snoubenci, jeho milá se snaží oblomit skálopevnou Smrt a znovuprožívá s ním triádu milostných vztahů na pozadí různých epoch (Bagdád za Haruna-al-Rašida, Benátky, Čína). Jednotlivé tragické konce symbolizují člověka jako otroka vlastního osudu, který nezlomí ani ten nejvřelejší cit. Tento pesimismus dokládají i četné interiérové dekorace (místnost plná svící, absurdně velké zdivo kolem sídla Smrti). Mimo to Lang uplatňuje architektonický cit i v pompézních „exteriérových“ scenériích, jak už jsme se mohli přesvědčit u předchozích Spinnen. Der Müde Tod rozhodně není nejlepším expresionistickým natož Langovým filmem (zub času je bohužel neúprosný), ovšem fanoušky němých klasik stoprocentně po duši pohladí. ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Zhlédnutí každého takového starého filmu je pro mě vždy určitě velkým zážitkem (už samotné vědomí toho, že sleduji film, z jehož tvůrců už nikdo není dlouhé roky naživu, mi osobně vždy přišlo minimálně zneklidňující), kvůli němuž i rád mávnu rukou nad lecčíms - za sebe kupříkladu nemám problém přiznat, že mi značná část děje přišla nesnesitelně nudná - přesto mi to kupodivu příliš nevadilo. Vidět film z tak jiného světa podle mě už tak nějak logicky předpokládá, že na něj člověk nemůže aplikovat současné hodnotící soudy. Ten film vnikl v nějaké době, přišel s nějakou zprávou o našem světě, a já jsem na pochybách, jestli mu vůbec dnešní člověk ještě má šanci "správně" rozumět, jestliže jej vidí natolik "přesazený" z původního kontextu. Kupříkladu mě tam nejvíc bavilo to vizuální zpracování a potom samotná postava smrtky, která zde má značnou působivost - byť přesvědčivosti Václava Lohniského ve snímku Dařbuján a Pandrhola podle mě přece jen nedosahuje. Celkově mi přijde úžasné, že se tento film zachoval a že ho může vidět i dnešní člověk - mimochodem přišlo mi, že scéna v místnosti se svícemi posloužila jako inspirace pro podobnou scénu v Herzově snímku Deváté srdce ("síň času"). ()

Galéria (20)

Zaujímavosti (2)

  • Ve filmu se objeví odhalené dámské poprsí. Jedná se o jeden z prvních záběrů tohoto druhu v německém filmu. (Mr.Ocek)
  • Oblíbený film Alfreda Hitchcocka. (Kulmon)

Reklama

Reklama