Miesto splnených túžob

Chvílemi výborné, tedy v momentech, kdy Paolo Genovese směřoval po koleji, jež byla vynikajícímu, leč nesmírně komplikovanému, tématu určena. Finální vykolejení osobně vidím hlavně v extrémní nedotaženosti a, musím použít to slovo, tragickém hudebnímu doprovodu, jenž skoro podtrhuje to nejhorší, co ve mně film vyvolal. Okatě propletená italská telenovela s happy endem? Ne, tak hrozné to nebylo. Tajuplný, věčný host restaurace The Place a jeho krmení démona v nás, který nám s úsměvem ukazuje cestu za našimi sny a touhami. Je lemována mrtvolami a na konci člověk visí pověšen na nitkách, které ovládá něco či někdo jiný. Pokus o zobrazení této skvělé myšlenky je pro mne až příliš fantaskní a divák ho může pobrat prakticky jakkoli, možná v tom lze hledat sílu filmu, nicméně po tvůrčí stránce je to laciné řešení. Nechat vše na udiveném divákovi, se občas nemusí vyplatit. Každopádně zajímavý zážitek s velmi slušným herectvím všech zúčastněných. [Filmový klub Citadela - Litvínov]. (13.02.2018)

Předem svého písemného nadšení bych rád poděkoval nejmenovanému členu své topky za výborný tip, neb tenhle Plac mi večer vážně prozářil více, než měsíční dovolená ve Fukušimě. A nyní již k dílu samotnému - stejně jako Pája Janovský jsem si vždycky myslel, že Dr. House je v podstatě Satan. Nebo Bůh. Obojí. Zde je každopádně výtečně obsazen nejen smutný Greg (a on vážně není pokrfejs jako pokrfejs, viď že jo, Bene), ale i kávonoška Cuddyová. Pacoši mají, pravda, poněkud rozmanitější choutky než nezcepenět, nicméně Greg i zde dostává své pověsti a tohle opulentní rožnění představených (bez)charakterů dává s božskou grácií, přičemž se neostýchá jít až na dřeň dočerna propečených morkových kostí. Zkrátka další páně režisérův minimalistický, takřka divadelní skvost pojednávající o tom, že toho bezcitného sobeckého zmrda si uvnitř nosíme úplně všichni a občas stačí opravdu málo, abychom ho pustili ven. Anebo naopak, pročež největšími sympaťáky mohou být nakonec v rozporu s kánonem prvoplánoví lotři po levici. P.S.: Ovšem stále mi vrtá hlavou, zda i na Apeninském poloostrově znají ten o Panně Marii a Duchu svatém, nebo šlo jen o božsky komediální náhodu. Asi se na to v neděli zeptám pana faráře. (05.01.2022)

Být to tak o 25 minut kratší a netlačit tolik na pilu... A možná i trošku víc domyslet tu mystiku za tím - nemusela by být řečena natvrdo, ale tady mám pocit, že sám autor to zahrál tak nějak do autu, protože se mu sice líbil koncept a nápad, vyřádil se na provedení, ale do detailů už se mu to promýšlet nechtělo. Ne, že by ty osudy jednotlivých postav nebyly správně propletené - až mi to připomnělo Lásku nebeskou -, ale neplyne z toho nic navíc. Že je život občas mrcha? Že záleží na našem svědomí a že záleží na nás samotných, jak se cítíme? Ano, pro spoustu lidí to jistě bude objev století. Ale i pro ty, kdo tuhle myšlenku prohlédli (cca po půl hodině filmu už se ten koncept prolákne, začne se opakovat a začne hlavně nudit), sem tvůrce mohl přidat pár drobností navíc, přihodit pár sofistikovanějších minimyšlenek, ať to není už jen jasná jízda start-cíl bez překážek. Navíc se mi ty rýpance do víry v Boha taky moc nelíbily (jak celý příběh s těhotnou jeptiškou, tak ty hlášky: Věříte v Boha? - Věřím v detail.). Hodně postav nemá dořečený příběh (soused, nožem říznutý ochránce/únosce, slepec). Vlastně i ten konec se dá od jisté chvíle předvídat, jenom jsem ho čekal líp propracovanější - třeba že jeho úkol není pouze v rámci délky lidského života, ale řekněme takový ahasverovský. Být to tam, jdu rád výše s hodnocením. Ale takhle mi to přijde jako nedomyšlený nedodělek co se hlavní myšlenky filmu týče. A je mi to líto, nápad se mi líbil a stačilo přidat jen trochu "koření". (20.02.2022)

Pokud pravidelně navštěvujete kavárnu či bistro, zbystřete, pokud zde náhodou pravidelně nepotkáváte morouse s účetní knihou v ruce. Pokud ano, tak za ním zajděte se zlatou rybkou a něco si přejte. Morous vaše přání naškrábe do účetní knihy a současně Vám zadá úkol - třeba zabít manželku čerstvou makrelou. Pokud neseženete čerstvou makrelu, tak jste v kelu a můžete jen doufat, že Vás ten morous vyslechne a zadá jiný úkol - třebas vysadit kávovník v sibiřské tajze. Hodně štěstí! 87% (06.01.2019)

Každý z nás má nejaké túžby a sny. Kam až sme ochotní zájsť, aby sa nám splnili? A existujú vôbec nejaké hranice, keď po niečom nebezpečne intenzívne túžime? The Place kladie veľa etických otázok, divák má dostatočný priestor k zamysleniu sa, čo je pochopiteľné a obhájiteľné a čo je už naopak ďaleko za hranicou ľudskosti. Film je o trošku slabší ako Úplní cudzinci, ale stále veľmi dobrý, je škoda, že ho videlo tak málo ľudí. (15.10.2018)