Výmena

Dvě hezké kozy Jamie Lee Curtis, dvakrát jsem se zasmál, to máme hezké dvě hvězdy. Jako sorry, ale vykrást Milionovou bankovku a Lízu Doolittleovou, teda Pygmalion, a vykašlat se na scénář, který je děravý jak sviň, to chce odvahu. U komedií člověk některé věci samozřejmě nebere až tak vážně a logicky, ale vážně by bezďák během jednoho dne prozřel a začal mluvit spisovně a dokonce měl dobré nápady na kšefty na burze? A ta prostitutka jak z Pretty Woman (kde vlastně prostitutkou ani skoro nebyla), ta jakou investici viděla v tom otrapovi, když mohla mít za chvíli klid a i tak peněz dost? A Aykroyd co tady jako dělal, když mu zrovna někdo nepomáhal a netahal z bryndy? Opíjel se a máchal revolverem? Vůbec k řešení situace nijak nepřispěl. A vůbec, celá ta finální léčka - já do burzy nedělám, takže možná i takovým jako já měli vysvětlit, jak přesně ti dva chlápci a čím v tom mumraji vydělali? A ty čmáranice místo podpisů na šecích jako že platily? Ale ono mi to nedávalo smysl celou dobu. Tak nějak jsem čekal, že dojde k prozření boháče a dokáže ocenit chudé, nebo že bude rozvinut fór s tím, jak mu sluha drží dveře, jako by si sám nemohl otevřít, nebo že do děje nějak zasáhne ten černošský řidič, ale kde nic, tu nic. Jen vtípky na první signální, co se zrovna na place vymyslelo, a jede se dál. Ten film není konzistentní, vtipy jsou ubohé, a ani se nedivím, že se musela Jamie několikrát svléknout, protože jinak by celý ten film nikdo nedokoukal. Ale kozy měla pěkně, to zas jo. (27.10.2019)

Záměnu jsem měl hrozně rád už od mala, nejen tedy pro tu záplavu nahých prsou (v pozdějších devadesátých a nultých letech v podobně laděné komedii už na něco podobného prostě nenarazíte). Nikdy předtím mi ale nepřišlo, že je tak procentuálně půlku ten film hrozně nudný. Trochu se to rozjede nástupem výborné Jamie Lee a to nejzábavnější se odehraje až v závěrečné půlhodince ve vlaku. Možná škoda, ale některé film věkem (svým nebo diváků) prostě ztrácejí. Tohle je jeden z nich. Musím ale uznat, že jako sociální kritika (byť idealistická) je to fajn a z těch namyšlených šulinů, včetně Arkroyda, se mi fakt zvedal kufr. (27.02.2015)

Jedna z těch mála lepších duchaplnějších amerických komedií. Pozdější komedie s Eddie Murphym postupně rok od roku ztrácely na zábavné hodnotě. Alespoň pro mě. Když se někdo začne nepromyšleně hnát za výdělky v okamžiku, kdy stojí na vrcholu své "rychlé" slávy, bere roli za rolí, aniž by přemýšlel o scénáři, dopadá to obvykle tak, že hodnoty jeho práce postupně a nezadržitelně klesají. V tomto případě jsem se však vydržel dokoukat i při druhé projekci (po letech) až do konce. Ten okamžik, kdy Valentin zjišťuje, že opět vidí a může chodit je opravdu kouzelný. (30.08.2010)

Další z mých oblíbených starších amerických komedií (často sjížděných na videokazetách). Obzvláště před Vánoci mi vždycky sedne. Sympatičtí herci, kouzlo osmdesátkového zimního New Yorku, prima humor - ne v nějakém ďábelském tempu, ale na to posezení před vánoci a navodění úklidové atmošky super. Jen pro slabší povahy - ta autobousová scénka s lososem v plnovousu Santa Clause (Louise) je teda dost nechutná...ale i vtipná. :) :) (27.12.2017)

Nestárnoucí komedie, která má myšlenku. Finanční trhy versus chudoba. Jeden se topí v přepychu, druhý mrzne venku. Ale co když se úlohy u dvou takových lidí obrátí? Co pak? A je to vůbec možné? O to se vsadili dva staří finanční obchodníci. A sólo pro Eddieho Marphyho a Dana Aykroyda může začít. Zpočátku se snímek tváří jako veselá komedie, ale jakmile si hlavní postavy vymění úlohy, atmosféra trochu zvážní. Na kvalitě to však nijak neubírá. Naopak to budí zvědavost, jak to všechno celé vlastně dopadne. Byť se natáčelo v 80. letech, zub času nějak není znát. Ono se taky od té doby zase toho moc nezměnilo, takže příběh by se klidně mohl odehrát i dnes. Scénář je napsán precizně, nikde se netlačí na pilu a vše plyne tak jak má. Málo takových snímků. (01.11.2014)