Ďáblův chlapec

Tak tohle byl dost nářez! Sice mi dost dlouho trvalo, než jsem si zvykl na neobvyklou atmosféru. Děj byl zpočátku dost zmatený a necenzurování některých scén, potažmo částí těla, bylo přinejmenším překvapivé, nicméně časem jsem se do toho dostal a začal jsem si to dost užívat. Byla to rychlá agresivní jízda se zajímavým finišem! Solidní **** (27.02.2018)

Devilman: Crybaby je něco, co se jen tak nevidí... Musím říct, že málokdy člověk narazí na něco tak explicitního, násilného, akčního a šíleného. Navíc asi i díky Netflixu zde není klasická japonská cenzura, takže jsem viděl možná nejvíc usekaných končetin a kreslených ženských bradavek v jeden den. Asi by to byla i jedna z nejkrvavějších podívaných, kdyby si s tím tvůrci neporadili po svém a krev démonů nebyla žlutá. Pokud vám přišel třeba Inujašiki moc drsný, pak tohle je o několik levelů víš, navíc v bláznivém a hodně splašeném tempu, kdy první episody utečou jak voda a někdo jako já si musel dávat mezi díly přestávky, aby vše hezky vstřebal. Zkrátka jde o podívanou, která chce šokovat a kde se s tím prostě nikdo nesere. Často to ovšem působí zmateně, neskutečně přehnaně a já si občas říkal, že tohle je až zbytečně moc. Závěr se zase snaží filozofovat, předkládat složité otázky a samozřejmě pořád zůstat co nejvíc cool a to až do samotného epického finále. No někdy to funguje (Takže kdo že je vlastně tady ten démon...), někdy ani moc ne - stejně tak to u mě bylo s emocemi. Za sebe nakonec končím rozpolcen, protože tohle bylo hodně rozporuplné anime u kterého si nejsem jistý, jestli to bylo účelové nebo přehnané (nejspíš účelově přehnané), inteligentní nebo totálně pitomé, zajímavé nebo divné, umělecké nebo naprosto nevkusné... 6/10 (06.01.2018)

Po první episodě máte pocit, že tomu dáte ve výsledku 5*. Po poslední byste tomu nejraději dali 1-2*. Cca od poloviny naprosto nadupané a kvalitně udělané vizuální orgii nastupuje příběhové peklo, kde do 4 episod narvali snad prvotně 20 plánovaných... Akce střídá dialogy, střihy střídají výbuchy, absolutně nechápete, co se děje a najednou je tu konec. Naprosto neuspokojivý konec... Doporučuji? No, vcelku i jo. Kvůli tomu začátku. Byl opravdu zajímavý jak příběhově, tak svými vizuály. Sexuální otevřenost se tomu vytnout také nedá, nic se zde naštěstí nepřehání (nemluvím o pár posledních dílech). Mrkněte, pokud chcete vidět něco jiného než školní prostředí s tenkoosee studentem Škoda toho středu a konce. I cry, U cry, We cry, 45 % (16.04.2018)

Po první epizodě jsem byl přesvědčený, že to bude absolutní pecka. Bohužel spadl řetěz, ztratilo se to, zapomnělo... je jedno, jaký eufemismus se tomu přidá, ale nevyužitý potenciál je jasný. Za zmínku stojí perfektní mixáž zvuku, ze které je poznat, že Netflix věděl, že si to většina lidí bude pouštět se sluchátky. (31.07.2018)

Hyperstylizovaná šílenost, dokonale převádějící syrový styl anime z 80-ek do moderního kabátu. Animace tančí na hraně indie projektů, s mnohdy jednoduchou paletou či ulítlými proporcemi; hodně lidí ji kritizuje jako odbytou. Dle mého názoru k celkovému tónu seriálu neuvěřitelně sedí. Příběh mnohdy působí dost zmateně a 10 epizod na pokrytí všech dějových linek prostě nestačí. Poslední dvě epizody byly jako kopanec do koulí. (15.01.2018)