Nástrahy života

Přestože nás netflixovské streamování nutí spíš k seriálovým sprintům, během nichž slupneme deset dílů libovolné minisérie za víkend, abychom na pokračování čekali přes rok, My Mister je maraton v každém slova smyslu. Pozvolné a mimořádně citlivé drama, které si váží divácké trpělivosti a plného sžití s postavami, některými zprvu otravnými, které si ale postupně najdou cestu k vašim sympatiím, už jen pro svou obyčejnou uťáplost a jisté úsměvné loserství. Ve středu příběhu však stojí Park Dong-hoon a Lee Ji-an – brilantně ztvárněné ztracené existence bez vyššího poslání, které léta naprázdno křešou oheň a zažehnou jiskru až tváří v tvář vzájemné žalostnosti. Jejich příběh se nevyhne jistým žánrovým klišé nebo očekávaným peripetiím, ale kdo sem dobrovolně vstupuje, musí čekat trošku nutného melodramatu. V první řadě ale dostane propracovaný příběh o hledání vlastních hodnot a nečekané lidské dobrosrdečnosti, který v temné době pandemické zarezonuje ještě silněji než v době vysílání. Bong Joon-Ho na Oscarech tloukl Američanům do hlavy, že pokud překonají centimetrovou bariéru titulků, otevře se jim moře filmového poznání. S My Mister je to podobně – přistupte na drobnou křeč v jistých povinně žánrových momentech, a dostane se vám monumentálního zážitku ve všech ostatních složkách. Apart, but together. 100% (17.12.2020)

Prakticky perfektní seriál mně na míru. Hluboce emotivní ale zároveň realistické bez sklouzávání k melodramatičnosti, jak mají občas korejské seriály ve zvyku. Rozhodně se seriálu vyhněte, pokud nesnesete pomalejší tempo, protože něco takhle pomalého jsem snad ještě neviděl, ale vůbec mi to nevadilo, naopak je to jedna ze silných stránek seriálu. Určitě musím vypíchnout herecké výkony hlavně dvou hlavních představitelů, ti jsou ve svých rolích naprosto dokonalí a zaručeně vám zahrají na city stejně jako nádherný soundtrack, který z hlavy budete dostávat ještě dlouhé týdny. Je pravda, že vedlejší linky točící se kolem dvou lehce natvrdlých bratrů a korporátních intrik mě především ze začátku příliš nebavily, ale jinak nemám prakticky co vytknout. Jestli vás neodrazuje rozvážné vyprávění a chcete se ponořit do příběhu dvou postav a neuvěřitelně silného vztahu mezi nimi, tak neváhejte a jděte do toho, nebudete litovat. Sám jsem před sledováním vlastně neměl tušení do čeho jdu, jen že jde o nezvykle realistické drama na korejské poměry a byl jsem neskutečně nadšen. Osobně považuji My Mister za jeden z nejlepších seriálů všech dob, čistých 10/10 (23.11.2021)

Tento seriál se mi nezdá příliš rodiný, hlavně je to drama, lehce pochmurné. Prostředí firmy, intriky, kariéra, nevěra, lichváři. Ale v tom všem je možné vědět, kde máte kořeny, udržet si lidskost, podat pomocnou ruku, když to potřebuje někdo, kdo nemá na růžích ustláno. Děj je trochu pomalý ale pokud vám to nevadí, tak není až zas tak nudný. Ocenil bych ale méně dlouhých scén a více mluvení. Často z nich slova a věty lezou jak z chlupaté deky. Délka tak akorát. Konec ok. Mám originální znění se slovenkými titulky. (10.03.2024)

Velmi dobré drama, na jaké nejsem v seriálové podobě moc zvyklá. Dá se říct, že je to unikát. Líbil se mi nepředvídatelný scénář a hloubka vztahů, jaká se podařila tvůrcům mezi postavami vytvořit. Pomalá a v dobrém slova smyslu těžká atmosféra s překrásným soundtrackem a ozvučením celkově. Dění v kanceláři i mimo ni působí reálně, neuměle a seriál si drží po rozjezdu stále stejně vysokou kvalitu. Nádherná práce s kamerou, úžasně odvedená režie se smyslem pro detail. IU se u mě svým neuvěřitelným hereckým výkonem, kterému prostě není co vytknout řadí k nejlepším herečkám, jaké v Koreji mají. Nikdy bych nevěřila, jak chladnou, osudem zmučenou roli dokáže zahrát. Jak jen je možný, že tahle holka s andělskou tváří dokáže bez mrknutí oka manipulovat se svým okolím, stát proti dvakrát většímu chlapovi, a působit u toho tak silně a odhodlaně? Velkou část seriálu jsem si nepřála nic jinýho, než aby se jí na tváři objevil alespoň malý náznak úsměvu. A když pak přišly slzy nebo dala najevo emoce, dostavil se u mě ten známý bolestný pocit, proti kterému nedokážu být imunní. U Lee Seon-gyuna se u všech jeho rolí zpočátku nechám rozladit jeho (na Korejce neobvyklým) hlasem, ale myslím, že po téhle roli už se konečně prolomily ledy a já mu konečně přišla na chuť. Jeho postava mi byla hodně sympatická a hrozně jsem si užívala, když mě překvapil nebo dokonce šokoval reakcí, kterou jsem od něho nečekala. O charakteru hlavní hrdinky ani nemluvím, ta byla samé překvapení. Jediní, koho jsem dlouho nemohla vystát, byli oba bratři neboli životní smolaři, kterým se stala jedinou smyslnou náplní jejich života hospoda a fotbal. Jestli se jim z téhle situace podaří vymotat si případně zjistěte sami. Nedostala jsem odpovědi na všechny své otázky, protože mě jich napadá spousta, přesto jsem s koncem nad míru spokojená a po dlouhé době z něj mám dobrý pocit. 4,5* a jdu si pustit speciál. (21.04.2020)

Docela dlouho jsem váhala, zda tento seriál zařadit mezi mých top 10. Je opravdu skvěle pojatý  a zároveň o tolik odlišný a řemeslně dokonalý... Také je odvaha něco takového vůbec  natočit, udržet na uzdě civilní provedeni a nesklouznout k "líbivejsi" presentaci. Dané téma si neumím představit že by zvládl někdo lépe divákovi  předat než JK nebo Skandinávci. Právě jen JK ale dokáže dodat tu správnou laskavost a zároveň ponechat odpovídající syrovost postavám i dějí. (28.07.2023)