Big Mouth

Báječná léta pro 21. století na steroidech. Mix vážného pohledu na dospívání, problémy ve vztazích a rodinách a totálního šílenství, plného metafor, fekálního i inteligentního humoru, prolomení čtvrté stěny, komentářů k současnému světu. Jediný, co mi na tom vadí, je totální roztříštěnost, kdy Big mouth skáče z témata na téma, rozbíhá se všemi směry, nedrží konzistentní vývoj a prostě si dělá absolutně co chce. Svět, který si k tomu vytvořil, je plný hormonálních monster, duchů, fantazií, metafor a tak si tvůrci můžou dělat v podstatě, co chtějí. A občas se jim to urve ze řetězu. Nicméně pořád výborná nadprůměrná zábava. (17.01.2020)

Seriál Big Mouth je něco jako Třída č. 402 říznutá South Parkem, ale víc se zaměřuje sexuální tématiku. První, co ale musím říct je, že tohle není seriál pro děti. Upřímně si nejsou jistý na koho je ten seriál zaměřený, protože bych to asi nepustil 18ti letým dětem, natož 15ti letým. Teď si teda příběh rozebereme trochu podrobněji. Big Mouth je americkej animovanej sitcom, kterej sleduje skupinu sedmáků základní školy v New Yorku, v čele s hlavními hrdiny Nickem Birchem a Andrewem Gloubermanem, kteří prochází pubertou, ale seriál se nebojí podívat i na témata jako rasová identita, sexuální orientace, rozvod v rodině, dívčích problémů, závislost na pornu a další tabu. Postavy hledají svůj osud, protože puberta je v jejich očích ničí psychicky i fyzicky. Jako přehnaně sexualizovaní mentoři v seriálu vystupují imaginární hormonální monstra: Maurice, který otravuje hlavně Andrewa a Matthewa, Connie, která je rádcem Jessi a Nicka a Mona jako nejnovější přírůstek, která dostala na starosti Missy. Nápad s Hormonálníma monstrama, které má každé dítě jako osobního rádce v začínající pubertě je prostě geniální. V celém seriálu děti komunikují s lidmi a předměty, který jsou často personifikovaný a nabízej užitečný, ale někdy i matoucí rady v jejich životech plných puberty. Máme tu ducha jazzového zpěváka Duka, Sochu svobody s francouzským přízvukem, polštář schopný otěhotnět, mluvícího psa Ludacrise, který si uvědomuje svojí existenci a dokonce i Jessiina vlastní... ehmm, tak přejdeme dál. I když to všechno zní docela bláznivě, tak seriál má překvapivě i pár dojemných nebo citlivých momentů jako třeba pohled na to, jaký dopad může zanechat rozvod rodičů na dítě, odhodlání říct rodičům pravdu o tom, že se vám líbí stejné pohlaví a jak na to budou reagovat nebo klasická neopětovaná dětská láska. Díly na sebe překvapivě navazují, takže není moc ideální na jednotlivé epizody koukat bez znalosti těch předešlých, a co se mi navíc líbilo bylo to, že se seriál nebojí narušovat status quo, narozdíl třeba od Simpsonů. Některé díly mají několik hudebních čísel, které jsou samozřejmě vtipně podané. Pokud vás nechytne seriál hned od začátku, tak dejte mu ještě dva díly na rozjezd. I když je první série dobrá, tak ze všech čtyř jí považuju za nejslabší. Pokud to ani poté nebude to pravé ořechové, tak seriál prostě není pro Vás. 1. Série - 85%; 2. Série - 100%, 3. Série - 95%, 4. Série - 90% (01.01.2021)

|| 1. série – 80% Nerad bych používal slovo nekorektní. Je nekorektní vyobrazit tvrdou realitu dospívajících teenagerů a jejich problémů a myšlenek do animované podoby? Nemyslím si. Big Mouth má pár zajímavých a vtipných nápadů, v některých episodách pracuje přímo s divákem a zavádí vlastní hlášky, které velmi rychle parafrázuje a efektivně z nich dělá memes. Dalo se z toho vymáčknout určitě víc, mezery vidím hlavně ve vedlejších postavách, které nepůsobí úplně sympaticky. Nicméně jsem zvědavý na druhou sezónu. || 2. série – 85% Druhá série je více konzistentní v kvalitě dílů. Seriál přidal na dramatické notě v podobě né tolik veselých problémů z dospívání, což k tomu prostě patří. Trochu mě mrzí menší počet songů a sebeparodování, na druhou stranu Netflix to schytává ze všech stran. Přiznám se, že seriál na mne pomalu roste například oproti Disenchantment, kterému chybí taková ta jiskra. || 3. série – 100% Nekompromisní plná palba, Big Mouth po dvou sezónách dozrál do perfektnosti po všech stránkách. Veškeré postavy mi silně přirostly k srdci, což je způdobené vykreslováním pohavových vlastností do hloubky. Nevím o žádném animovaném seriálu (s výjimkou BoJacka Horsmana), který by měl takhle komplexní postavy. Z Big Mouth je v rámci Netflixu jako platformy cítit trochu undergroundový humor a já jsem nadšený, že Netflix dává seriálu stále zelenou. || 4. série – 70% Hm... Nejslabší série, ale je strašně těžký říct, proč vlastně. Citelně ubyl humor, pravděpodobně kvůli zodpovědnosti tvůrců za nezlehčování vážných témat. The Big Mouth velmi potemněl podobně jako Bojack Horseman, jenže ten byl na to stavěný. Tato série je o dospívání, nemůže se tedy úplně vyhnout tématům o úzkosti a depresí. Asi není jednoduchý to skloubit spolu s humorem. Celkově mi v této sérii chyběl nějaký hlavní děj, kterého se držet. Když nad tím tak přemýšlím, vůbec by nebylo špatný, kdyby se celá řada odehrávala na letním táboře. Vývoj a interakce postav by tím ani nijak neutrpěly, protože dějová linka Missy a Jaye + Loly se stejně odehrávala víceméně samostatně. Škoda, po dokonalé třetí řadě jsem měl docela vysoké očekávání. || 5. série – 90% Po horší čtvrté sérii návrat ve velkém stylu. Opět přibyl humor a k tomu se navíc přidaly nové potvory. Ono to celé tak trochu působí jako setup pro spin-off Human Resources, což vůbec není ke škodě. Mimo jiné se tvůrcům povedlo vytáhnout nové téma, které ještě nebylo zpracované, byť je velmi relevantní. A jako třešňička na dortu opět přibylo písniček. (24.09.2018)

"Tell him to send a dick pic. Girls love that, especially when it comes out of nowhere with, like, zero context." Vtipně pojatá sonda do nástrah dospívání a všech možných perverzí života (hlavně sexu, onanie, lásky, a tak) v podání jedné partičky puberťáků, jejich spolužáků, rodičů a učitelů, a hlavně - hormone monsters. (03.10.2017)